Buchtík: Protestní síla PRO nestačí k volebnímu úspěchu

Mapujete, jakou politickou sílu má strana PRO Jindřicha Rajchla?

Na zveřejněných volebních modelech kolegů z Medianu nebo Kantaru je vidět, že v parlamentním smyslu podporu jako politická síla nemají. To, že mají nějakou podporu jako protestní síla, je zjevné z toho, že se jim daří. Účast na demonstraci na Václavském náměstí byla poměrně vysoká.

Proti premiérovi Andreji Babišovi protestovalo v roce 2019 na Letné 300 tisíc lidí, což je zhruba desetinásobek Rajchlovy demonstrace. Dá se očekávat, že se úměrně tomu mohou v podobnou politickou sílu přetavit i současné protesty?

Na Letné tehdy zazněl konkrétní konstruktivní požadavek, aby se opoziční strany spojily. To bylo v souladu s tehdejším volebním systémem, který se pak změnil. Z tohoto pohledu to nebylo nějak zásadní. Ale také jsme potom viděli, že když z akce Milionu chvilek pro demokracii vzešla politická strana, vlastně hned zanikla, protože nezískala významnou podporu.

Stejně tak v minulosti třeba hnutí Islám v ČR nechceme nebo hnutí Chcípl pes. Také si dokázali získat jádro svých příznivců nebo příznivců některých myšlenek, které propagovali.

Dokázali je aktivizovat, dostat je na demonstrace nebo vyvolat vášnivé debaty na Facebooku. Ale vesměs se nestalo, že by se tyto spolky potom dokázaly přetavit ve významnou politickou sílu.

Takže přes sociální sítě lze mobilizovat spoustu lidí ze všech koutů republiky, aby se sešli na jednom místě, když se to dá vědět s dostatečným předstihem?

Na jednu stranu máte možnost přes sociální sítě šířit informaci, že se máte někam v nějakou dobu dostavit.

Na druhou stranu je pozornost lidí na sítích mnohem víc roztříštěná, takže organizátor bojuje o pozornost s desítkami dalších událostí, ať už to jsou třeba lokální slavnosti, nebo setkání s kamarády.

A zároveň část lidí končí tu aktivizaci klikem. To znamená, že mají dojem, že svůj názor dostatečně vyjádřili podporou na sociálních sítích a tím pádem se pak nemusí aktivně angažovat.