Tomáš Dianiška je i autorem dramatizace, která ale tentokrát působí hodně roztříštěně, nesourodě. Režírující autor, to je zatraceně těžká disciplína, tvůrce musí především uhlídat sám sebe, aby našel míru a byl ochoten se některých nápadů vzdát. Tentokrát měl Dianiška potíže s obojím, z inscenace je patrné, že tvůrci byli do tématu příliš pohroužení a mimo jiné i ztráceli pojem o času.
Zrada je možná ukrytá už v nerovnoměrně rozloženém románu, kde je velký prostor věnovaný Pravomilově dětství a dospívání. Je to krajina blízko Českého středohoří, kde lidé záhy pocítí roztahovačnost hitlerovského Německa, což utváří hrdinovo upřímné vlastenectví.
