Siluety izraelský tanků už jsou jasně rozeznatelné a posádkám syrských obrněnců začíná rychle stoupat sebevědomí. V průhledech vidí jen starý šrot, s nímž si snadno poradí. V příštích okamžicích se však stane něco úplně jiného. Když Syřané vypálí, místo očekávané destrukce se izraelské tanky dávají do pohybu a bleskově přecházejí do protiútoku. Oklamání protivníka, o němž rozhodly nejen chytrost Izraelců, ale i jejich pokročilé technologie, vešlo do vojenských učebnic.
Ostatně bývalí izraelští vojáci, kteří v arabsko-izraelských válkách či později v Libanonu bojovali a pak nastoupili do izraelských zbrojovek, se tímto trikem dodnes rádi chlubí. Stály za ním systémy takzvané dynamické ochrany ocelových pancířů a také automatické převodovky výkonných motorů.
Očekávat nyní podobnou taktiku od Ruska, které shromažďuje na Ukrajině tanky T-54 a T-55 údajně vyrobené v padesátých letech minulého století, velmi pravděpodobně nelze.
„Cílem Izraelců bylo především oklamat Araby, což se jim povedlo. Nepoužili k tomu ale svoje hlavní bojové tanky. Co se týče Rusů, nepředpokládám, že by něco takového měli v plánu,“ míní vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Stávající nasazování starých tanků je podle odborníka výrazem zoufalství ruského velení. „Docházejí jim zásoby novějších obrněnců, čistí sklady. Hraje v tom roli i ruský šlendrián. Když nechají tanky dvacet let někde v lese, nemohou se divit, že jsou k ničemu,“ dodal Visingr.
Bojová hodnota T-54 a T-55 je z důvodu slabého pancéřování velmi nízká. Na průlom fronty jsou slabé. Mohou nicméně způsobovat škody bojovým vozidlům pěchoty či kolovým transportérům.
Bylo by možné je zakopat, aby sloužily jako palebná podpora ve statickém opevnění. Případně by jejich kanóny s dostřelem 15 kilometrů mohly nahradit tažená děla. Ovšem houfnicím ráže NATO s dosahem nejméně 40 kilometrů tyto dnes už v podstatě muzeální stroje konkurovat nemohou.
VIDEO: Ukrajinská kontrarozvědka ukázala sestřelení tanku pomocí dronu
Visingr připomněl, že ruská armáda vylepšila o něco novější tanky T-62 pokročilejšími zaměřovači palby a dalším vybavením. O zvýšení bojových schopností starších typů však nejsou informace, jakkoliv je osazení pancířů systémy dynamické neboli reaktivní ochrany poměrně jednoduché.
Videa zachycující přepravu tanků, které pamatují ještě Josifa Vissarionoviče Stalina, směrem na Ukrajinu zveřejnily například twitterový kanál Clash Report a specializovaný server Oryx. Podle posledně jmenovaného zdroje se v některých případech jedná o obrněnce z padesátých let. Je to třeba T-54-3, varianta z roku 1951. Ta se v letech 1952 až 1954 licenčně vyráběla v Polsku.
S modernizacemi starší sovětské techniky mají bohaté zkušenosti české firmy. Právě dynamickou ochranu pancířů už v devadesátých letech vyvinul státní podnik VOP CZ ve spolupráci s pardubickou Explosií a byla součástí projektu T-72M4 CZ. Modernizace těchto tanků rovněž spočívala v nahrazení původní pohonné jednotky novým motorem s automatickou převodovkou americké firmy Allison Transmission. Kompaktní celek NPP 2000-1 o hmotnosti 4200 kilogramů s výkony srovnatelnými s tanky 3. generace dodala izraelská firma Nimda.
