zavřít
1 / 45
náhledy
Svého času se Polská lidová republika stala velmocí východního bloku v oboru produkce lehkých užitkových automobilů. Podívejme se na vozidla Žuk, která se i přes své nekompromisní zastarávání udržela ve výrobním programu dlouhých čtyřicet let.
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
I mimo Polsko se v některých státech, kam byly žuky exportovány, vyskytovala tato vozidla ve velkých počtech. Například tento pohled z osmdesátých let na jednu frekventovanou hlavní silnici v Maďarsku nám ukazuje hned dva žuky, vlevo světle šedý skříňový a vpravo světle hnědý valníkový.
Autor: FORTEPAN / FŐMTERV
V Polsku se desítky let a ve velkých počtech vyráběly lehké užitkové automobily dvou typových řad. Tato galerie představuje vozy Žuk, které vznikly primárně jako nákladní, tím druhým vozem potom byla Nysa, primárně zkonstruovaná pro dopravu lidí. Obě typové řady se však rozrostly do mnoha různých verzí, včetně mikrobusů Žuk a nákladních aut Nysa. Na fotografii je vlevo vůz Žuk v provedení furgon (skříňová dodávka) a vpravo mikrobus Nysa.
Autor: FORTEPAN / UVATERV
V lublinské továrně FCS bylo v letech 1959 až 1998 vyrobeno celkem 587,5 tisíce vozidel Žuk. Vozidla Nysa vyráběla továrna FSD v Nise (polsky Nysa) od roku 1958 do roku 1994 v celkovém objemu více než 380,5 tisíce kusů. Na samém začátku uvedených časových rozsahů se výroba těchto vozidel pomalu rozbíhala, ale hlavně po rozpadu východního bloku markantně klesla a dobíhala s mnohem menší intenzitou, byť v případě Žuku relativně dlouho a paralelně s produkcí jeho nástupce – dodávky FS Lublin a následně ještě Daewoo Lublin II. Na fotografii z jedné dopravně bezpečnostní akce z Polska z hlubokých osmdesátých let vidíme na silnici vozidla Žuk, Nysa a Žuk.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský Žuk vznikl v mnohem větších počtech než například jeho východoněmecký konkurent Barkas B1000, o československé Škodě 1203 ani nemluvě. Barkas B1000 se vyráběl v letech 1961 až 1991 v počtu kolem 176 tisíc kusů. Uvedené počty v Polsku a v Německu vyráběných dodávek sice mohou vypadat úchvatně, na druhou stranu se týkaly výroby v časovém rozsahu přibližně tří desítek let (počítáme pouze dobu centrálně řízených ekonomik) a poptávce nestačily (především ty barkasy). Na fotografii je v pravém pruhu na třetí pozici vozidlo Žuk, v levém pruhu na druhé pozici Nysa a za ní Barkas B1000.
Autor: FORTEPAN / FŐMTERV
Vozidla Žuk se vyznačují charakteristickým tvarem dvoumístné kabiny řidiče a jeho spolujezdce a markantními prolisy ve spodní partii karoserie, které zvyšují její tuhost. Jak se kvůli zkostnatělosti centrálně řízené ekonomiky vůz po celé dlouhé dekády výroby prakticky neměnil v technicky vyspělejší, potkal ho pouze jeden dnešními slovy tzv. vzhledový facelift. Od roku 1974 měl novou kabinu hranatějších tvarů a s vyšší pasivní bezpečností. Na fotografii je Žuk s vizáží po faceliftu.
Autor: Michal Derela, CC BY-SA 3.0
A takto vypadal Žuk před faceliftem. Byť tvary přídě měl zaoblenější, tak celkový vizuální dojem budil spíše horší, i když zdaleka ne každý souzní s takovým hříšným názorem.
Autor: strowger, CC BY-SA 4.0
A jaké byly okolnosti příchodu Žuka na svět? Po druhé světové válce, kdy Polsko spadlo do područí SSSR, jak se to zpravidla stávalo jím osvobozeným zemím, mělo to i tam neblahý vliv na průmyslovou výrobu. Ve výrobě automobilů se opět počítalo se spoluprací s Fiatem a licenční výrobou, jako se to dělo mezi válkami pod značkou Polski Fiat. S tím však byl po válce kvůli Sovětům na delší čas utrum a italské vozy se tam zase směly vyrábět až od roku 1967.
V segmentu osobních automobilů museli Poláci začít počátkem padesátých let s licenční výrobou sovětské Pobědy, přičemž polský vůz z nově založené továrny FSO (Fabryka Samochodów Osobowych) ve Varšavě dostal jméno Warszawa. A v přibližně stejné době se v továrně FSC (Fabryka Samochodów Ciežarowych), která vyrostla v Lublinu, začalo z donucení s licenční výrobu dvouapůltunky GAZ-51 pod označením Lublin-51.
Lublin-51 však u Poláků příliš nadšení nevyvolával, spíše naopak. Objem skutečné výroby zůstal daleko za původně předpokládaným (během osmi let bylo vyrobeno necelých 17,5 tisíce Lublinů-51, přičemž těsně před zahájením jeho výroby se počítalo až s 25 tisíci vozy ročně). Chmury z nenaplněných výrobních kapacit továrny byly zažehnány právě dodávkou Žuk (viz foto), která Lublin-51 ve výrobním programu vystřídala.
Autor: FSC
Vývoj vozidla Žuk byl zahájen v roce 1956. A v roce 1958 už po Polsku běhaly prototypy a desítky předsériových vozů, a to ve verzi pickup, která vznikala primárně. Stejného roku se nový vůz oficiálně představil na mezinárodním veletrhu v Poznani.
Na samém počátku měla tato vozidla ještě dveře s panty vzadu (viz foto), tj. otevíraná proti směru jízdy. Tento nepraktický anachronismus, skrývající určitá nebezpečenství (zdravotní riziko pro člověka stojícího v otevřených dveřích, když je nárazem zavřel těsně projíždějící jiný vůz), byl však brzy napraven.
Autor: FSC
Konstruktéři Žuku použili řadu prvků z již zmíněného osobního vozu Warszawa. Především se jednalo o motor, spojku, třístupňovou převodovku a nápravy. To přineslo trochu mrzutostí, protože Žuk byl přece jenom těžším vozem než Warszawa.
Autor: FORTEPAN / UVATERV
Žuk se začal vyrábět v provedení pickup, přepravní prostor bylo možné zakrýt plachtou (viz foto). Od roku 1965 a později přicházely na svět další verze: především to byly vozy se skříňovou nástavbou (furgon), valníky, desetimístné mikrobusy, combi skříně pro současnou dopravu až sedmi lidí a 425 kg nákladu a v neposlední řadě se vyrábělo i něco pro hasiče. Udávaná kapacita cestujících je včetně řidiče.
Užitečná hmotnost u plně nákladních verzí závisela právě na příslušné verzi, udává se od 850 kg (např. první furgony Žuk A-05) až do 1 100 kg (valník Žuk A-11b, minimálně od roku 1978).
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Žuk začínal s motorem o výkonu 50 koní, později přišel po vzoru osobního vozu Warszawa motor o výkonu 70 koní. Na žádné dostihy to sice nebylo, ale vůz byl spolehlivý a do cíle zpravidla někdy dojel.
Autor: FORTEPAN / FŐTÁV
Žuky opouštěly fabriku i s karoseriemi nastříkanými v líbivých dvoubarevných kombinacích, nejčastěji v barvách šedé a modré, béžové a červené nebo béžové a hnědé. A protože takto vyvedené se objevily už na samém počátku před sériovou výrobou, tak kvůli tomu snad mělo vzniknout i jméno Žuk (brouk), protože o tom béžovo-hnědém voze jeden z vývojářů prohlásil, že vypadá jako mandelinka.
Autor: FORTEPAN / Nagy Gyula
U rozměrového výkresu pickupu Žuk A13 (po modernizaci s hranatější kabinou) si řekněme, že bolístkou žuků byla především malá životnost odpružení přední nápravy. A také relativně vysoko položená podlaha nákladového prostoru a potažmo i vysoko položené těžiště, což sice činilo jízdu dobrodružnou, ale ne každý na to musel mít žaludek.
Autor: z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
A u rozměrového výkresu valníku Žuk A11 (po modernizaci s hranatější kabinou) si řekněme, že navzdory svým mínusům byl Žuk pro svou primitivnost a spolehlivost řadou uživatelů oblíben, nebo alespoň s povděkem tolerován.
Autor: z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Maďarsko patřilo mezi hlavní cílové země exportu žuků. Do Československa se tato vozidla vyvážela do roku 1975.
Autor: FORTEPAN / Magyar Rendőr
Polský lehký užitkový automobil Žuk, podle nápisu na boku od jakési pohotovostní služby správy nemovitostí. Pravděpodobně se tedy jedná o zásahový vůz na takové banality jako prasklá voda a podobně, se kterými si běžný občan neporadí svépomocí.
Autor: FORTEPAN / FŐFOTÓ
Na slabšího si každý troufne aneb Žuk ve spárech muže zákona z rodu dopraváků.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Vozidla Žuk byla opravdu rozšířená, jak dokládá tato fotografie z maďarské ulice.
Autor: FORTEPAN / FŐFOTÓ
Lehké užitkové automobily Žuk z flotily jedné velké prádelny
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Některé uživatelské subjekty si své žuky opatřovaly vlastními skříňovými nástavbami. Především prvních několik let, kdy se v továrně vyráběly pouze pickupy s plachtou, se to vyloženě hodilo. Možná to bude i tento případ, ostatně k dopravě cheba je uzavřený vůz vhodnější.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Žuk obrazně ve stínu dvou motocyklistek na utralightech, byť ve skutečnosti ty stíny směřují jinam.
Autor: FORTEPAN / Gábor Viktor
Automobily Žuk, vpředu mikrobus a vzadu vůz pro kombinovanou dopravu lidí a nákladu
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Žuk v provedení mikrobus
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Vznikly i neokoukané speciální verze vozidel Žuk, zde je jeden s výsuvným žebříkem.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
A zde něco pro silné žaludky a pevné bránice. Žuk s atrapou rakety pro prvomájový průvod, maďarský Ostřihom, rok 1974
Autor: FORTEPAN / Almássy László
V zemědělství se žuky upaltnily při odvozu úrody.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Žuk měl podvozkový rám, který sám o sobě nebyl háklivý na přetížení, a tak si často musel užít svoje. (A jen pro upřesnění dodejme, že osobní Warszawa, ze které Žuk leccos podědil, měla samonosnou karoserii a podvozkový rám neměla.)
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Žuk jako servisní vozidlo
Autor: FORTEPAN / UVATERV
Žuk ve speciální verzi pro zemědělce s delší kabinou, aby převezl i nějakou pracovní sílu na pole. A aby bylo kam nakládat zelí, počítalo se u této verze standardně s malým jednoosým nákladním přívěsem.
Autor: FSC
Polský lehký užitkový automobil Žuk v jedné z hasičských verzí
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Brouk – přesněji tedy Žuk – a ještěrka
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský lehký užitkový automobil Žuk. A s odstupem za ním ještě jeden. Bez Žuka tedy ani ránu, a to platilo i v zimě.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský lehký užitkový automobil Žuk
Autor: Felix O, CC BY-SA 2.0
Polský lehký užitkový automobil Žuk, pickup s plachtou
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Polský lehký užitkový automobil Žuk, skříňová dodávka
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
S Žukem ve verzi valník se radostně vyjíždělo do polí.
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Polský lehký užitkový automobil Žuk ve verzi pro kombinovanou dopravu lidí a nákladu
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Polský lehký užitkový automobil Žuk
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Žuk v provedení valník s plachtou
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Polský lehký užitkový automobil Žuk v základním provedení pickup. Užitnou hodnotu zvyšovala plachta kryjící nákladový prostor.
Autor: Fotografie z dobového prospektu, FSC, POL-MOT
Polský lehký užitkový automobil Žuk
Autor: FORTEPAN / Gyulai Gaál Krisztián
Polský lehký užitkový automobil Žuk
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polské lehké užitkové automobily Žuk vyfotografované v nedávné době. Bližší vůz je valník s prodlouženou pětimístnou kabinou.
Autor: MOs810, CC BY-SA 4.0
Polský lehký užitkový automobil Žuk, v provedení valník s plachtou, vyfotografovaný v nedávné době
Autor: Maksym Kozlenko, CC BY-SA 4.0
