Tak bude trochu tepleji. New Zealand edition.
Nový Zéland je bezesporu zelená perla Tichomoří s neuvěřitelnými horami.
Jenže taky významný producent mléčných výrobků, které pro místní ekonomiku představují okolo 5,3 % HDP a taky prapůvod jedné ekologické katastrofy 🧵
Kdybyste se dneska vydali na Severní ostrov do regionu Waikato, připravte se na nepěkné pohledy.
Na hladině mnohých místních mokřadů totiž právě teď můžete spatřit tisíce v křečích umírajících vodních ptáků.
A taky nespočet ptačích mrtvol, které se snaží dobrovolníci vylovit
Doslova před očima se tam tak rozpadají ptačí populace, jejichž obnovení bude trvat desetiletí.
Důvod? Člověk a zase člověk…
Mokřad Whangamarino, který je svědkem současné katastrofy, se rozkládá na ploše přibližně 7000 hektarů.
V zemědělsky intenzivně využívaní krajině fungoval jako bezpečné útočiště pro řadu ptačích druhů. Jenže tomu zvoní hrana.
V jezeře se totiž rozšířil nový nájemník
Bakterie Clostridium botulinum.
Organismus, který ve velkém produkuje botulotoxin.
Nepěkný jed, ze kterého máme obavu tak nějak všichni.
Otravy botulotoxinem totiž nepatří k těm hezčím věcem, co člověk za život zažije.
Proč se tam bakterie v poslední době tak výrazně rozšířila?
Protože mokřady byly před pár týdny plné mrtvých ryb
Skutečně plné
Rybí populace v podstatě zkolabovala. Mrtvé ryby plavaly břichy nahoru a rozpadající se těla dala možnost nekontrolovanému růstu populace bakterie
Proč zkolabovaly populace ryb?
Protože v oblasti byly skutečně výrazné přívalové deště.
Do mokřadů se tak dostalo obrovské množství vody, které stekla z okolní zemědělsky využívané krajiny i přitekla z jezer a jezírek nacházejících se v okolí farem.
Ze zón smrti.
Voda, která se do mokřadu dostala tak byla výrazně nabohacena o dusík a fosfor.
Dvě látky, které se hojně v zemědělství používají jako hnojivo pro zvýšení výnosnosti.
A co dokáže pohnojit pole, dokáže pohnojit i vodní plochy…
Když tak výrazné srážky přešly a nad mokřadem se rozhostilo krásné a teplé počasí, vodní řasy začaly ve velkém růst
A během toho dokázaly odstranit výrazné množství kyslíku z vody
A bez kyslíku ryby, ale ani žádní jiní živočichové mokřadů, žít neumí
Začaly tak masově vymírat
Mokřad má totiž smůlu, že se nachází zrovna v regionu, ve kterém se produkuje více jak 25 % produkce místních mléčných produktů.
Ano, takže tam je kráva na krávě
A jelikož jsou chovatele dobytka výrazným ekonomickým hráčem, nikdy se nepodařilo výrazně jejich činnost zregulovat
Povrchové vody v okolí farmářské krajiny jsou tak výrazně a dlouhodobě znečišťovány.
Místní ekologové/ožky na to dlouhodobě upozorňují a tvrdí, že řada vodních ploch už přesáhla svůj bod rozvratu, ale kdo by se znepokojoval…
Nějak bylo, nějak bude…
Jenže novozélandské společnosti do téhle "ignorační" pohody něco hodilo vidle.
Seznamovat vás nemusím, už se určitě znáte.
Do regionu totiž vstoupila globální změna klimatu se vším, co k ní patří.
Oblast díky ní zažívá mnohem výraznější přívalové deště.
Ano, přesně ty deště, které dělají výraznější splachy fosforu a dusíku do vodních toků.
Do těch toků, které pak hnojí mokřady.
V pohnojených mokřadech roste víc řas.
Více řas, méně kyslíku.
Ryby kaput.
Bakterie party
Což znamená 👇
A když to všechno shrneme, očividně letošní ornitologická sezona nestála v mokřadu Whangamarino za moc…
Ale nezoufejme. Oproti těm, co přijdou za rok, tohle bude furt skvost (ano, tohle je ironie).
Po kolapsu místních ptačích populací ty další nebudou taky nic moc
Než se tady do mě klasicky dáte, co nějakej šutrolog Brož si dovoluje tady něco kvákat něco o globální změně klimatu, tak klasicky.
Já jsem si to nevymyslel. Přežvejkávám vám tady článek od @guardian (který se vyplatí sledovat…) a jejich texty číst
A teď šup šup, vyrazme do další kulturní války se hádat o tom, jak dekarbonizace ekonomiky je nesmysl a že se planeta zas tak moc neohřívá.
Máme mraky času.
Ten komplexní systém počká, až si to všechno tady vzájemně vypíšeme… (to byla taky ironie, ju?)
The End
Originally tweeted by Dr. Petr Brož (@Chmee2) on March 26, 2023.