Hlavní obsah

Benda jako ústavní soudce? Štěpí senátory

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Spekulace, že by se jeden z politiků, předseda poslanců ODS Marek Benda, mohl stát nominantem na ústavního soudce, popudila část senátorů. Jiní by jeho nominaci podpořili.

Foto: Jan Handrejch , Právo

Poslanec Marek Benda

Článek

Právě senátoři mají ve výběru členů Ústavního soudu rozhodující slovo, nominanty prezidenta schvalují. Bendu v rozhovoru pro Právo podpořil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Letos bude prezident Petr Pavel navrhovat sedm ústavních soudců. Sám Benda nevyloučil, že by měl o funkci zájem, spekulace ale nekomentuje. „Je to sdílená kompetence prezidenta a Senátu, kde musí dojít k dohodě,“ řekl Benda.

Jeho jméno v souvislosti s obsazením ÚS skloňují i někteří politici. „Kdyby byl navržen prezidentem, nikoli námi, tak říkám, že by mohl být kvalitním ústavním soudcem,“ řekl ministr Blažek.

Předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS) mluví podobně: „Benda má právní vzdělání. Problém bych s ním neměl. Když se podíváte na německý ústavní soud, což je jeden z nejlepších ústavních soudů, tak má třetinu politiků, třetinu advokátů a akademiků a třetinu soudců.“

Blažek: Benda by mohl být kvalitním ústavním soudcem

Domácí

Pro Bendu jako ústavního soudce by hlasoval i senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Nemám s ním problém. V ÚS by neměli být jen soudci a akademici. Že tam pronikl někdo z právníků politiků, se už stalo a žádné drama to nebylo,“ řekl Právu.

Představa Bendy v ÚS naopak popudila senátora Václava Lásku (nestr.). „Daleko větší odborníky jsme v Senátu grilovali, že mají nedostatečnou odbornost a publikaci. Pan Benda nemá podle mě publikaci žádnou. I když to nevyžaduje zákon, je to věc, ke které se přihlíží,“ řekl Právu.

Bendu označil za ultrakonzervativce. „Pokud chceme mít ÚS po vzoru Polska, tak volme Bendu. Já bych chtěl ústavní soudce s modernějším myšlením, kteří nás posunou do 21. století, a ne že nás vrátí do 19. století,“ dodal s tím, že v ÚS by podle něj neměli sedět politici.

Jejich účast byla přitom dosud běžná. Nejvyššími politickými funkcemi prošel i předseda ÚS Pavel Rychetský, který byl např. ministrem spravedlnosti a členem ČSSD. Z ministerstva obrany přišel bývalý ústavní soudce, lidovec Miloslav Výborný. Politikou prošla i bývalá ústavní soudkyně Dagmar Lastovecká, exposlankyně a senátorka za ODS, nebo Ivana Janů, která zasedala za KDU-ČSL ve Sněmovně.

Pavla čeká výměna poloviny Ústavního soudu

Domácí

„Chtělo by to ženy“

Benda se nezamlouvá ani pirátské senátorce Adéle Šípové. I ona mu vyčítá nedostatečnou kvalifikaci. „Byla bych ráda, aby do ÚS byly nominovány kvalifikované ženy. Potom, co odešla Kateřina Šimáčková, zůstává pouze jedna: místopředsedkyně Milada Tomková, které v květnu končí mandát,“ dodala.

Na nutné kvalifikaci pro práci ústavního soudce se odborníci neshodují. Podle ústavního právníka Jana Kudrny by se do zákonné podmínky deseti let praxe v právnickém povolání měla počítat i legislativní práce poslance, které se Benda věnuje přes třicet let.

Sám Benda by chtěl, aby byli soudci vybíráni nejen z řad soudců, ale i advokátů, teoretiků, absolventů různých právnických škol. Nyní v ÚS dominují soudci pocházející z Masarykovy a Karlovy univerzity. Benda absolvoval práva v Plzni. „ÚS má být poměrně pestrým tělesem, kde se mají střetávat názorové proudy a životní zkušenosti,“ míní Benda.

Inspiraci by hledal u německého Ústavního soudu. „V Německu se vždycky v ÚS nějací politici objeví,“ poznamenal poslanec.

Muže poslali místo dohledu do vazby, i když se stará o malého syna. Zastal se ho Ústavní soud

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám