Po volbách do amerického Kongresu, v nichž získali republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů, sílí obavy, zejména v Evropě, že by republikáni mohli začít blokovat dosavadní silnou materiální a vojenskou podporu prezidenta Joea Bidena pro Ukrajinu ve válce s Ruskem. Další obavy vzbuzuje možnost, že by v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil znovu Donald Trump nebo jeho prozatím hlavní vyzyvatel v řadách Republikánské strany, floridský guvernér Ron DeSantis.

Zatímco Trump je k podpoře Ukrajiny kritický dlouhodobě, DeSantis nedávno změnil svoji pozici, když prohlásil, že americké angažmá na Ukrajině není strategickou prioritou USA, protože výsledek války USA nijak neohrožuje.

Text, jehož autorem je politolog Jiří Pehe, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost

(titulek je redakční)

Ve skutečnosti jsou obavy z omezení americké podpory pro Ukrajinu přehnané, zejména v příštích dvou letech, kdy bude prezidentem ještě stále Biden.

Existuje pro to několik důvodů: rozštěpená Republikánská strana, rozdíly mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu, a debata, která se ohledně této otázky povede v republikánských primárkách.

Republikánská schizofrenie v Kongresu

Obavy, že by republikáni mohli začít omezovat podporu Bidena pro Ukrajinu v Kongresu, jsou přehnané z několika důvodů. Tak především samotná republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů je v této otázce nejednotná.

Krajně pravicoví, izolacionističtí republikáni i jednoznační podporovatelé Trumpa ve Sněmovně reprezentantů sice pomoc Ukrajině kritizují jako přehnanou, ale hlavní proud republikánské většiny, včetně předsedy dolní sněmovny Kevina McCarthy, je k těmto výzvám spíše zdrženlivý.

Kdyby se o omezení podpory mělo hlasovat, řada republikánů ve Sněmovně reprezentantů by byla v této otázce spíše na straně demokratů, kteří Bidena většinově podporují.

V Senátu, kde jsou republikáni v menšině, existuje naopak hlasitá skupina tradičních republikánů, kteří volají po tom, aby Biden svoji pomoc Ukrajině výrazně posílil. Podle nich by USA měly dodat Ukrajině nejen stíhačky F-16, ale i munici s delším doletem pro systémy Himars a tanky Sherman. Biden je v otázce dodávek těchto zbraní zatím zdrženlivý kvůli obavám z eskalace konfliktu na Ukrajině.

Aby mohli republikáni účinně blokovat Bidenovu politiku vůči Ukrajině, museli by být mnohem jednotnější. Biden tak bude mít až do prezidentských voleb v roce 2024 v podstatě volné ruce, i když se nedá vyloučit, že se radikální izolacionistická menšina pokusí využít k prosazení některých svých požadavků jednání o rozpočtu.

Prezidentské volby

Obavy podporovatelů Ukrajiny vzbuzuje ale také možnost, že by příští prezidentské volby vyhrál Trump nebo DeSantis. Trump je skeptický nejen ve vztahu k podpoře Ukrajiny, ale i k americkému angažmá v Severoatlantické alianci.

Jeho bývalý poradce John Bolton prohlásil, že Trump vážně uvažoval, že by se USA v případě jeho znovuzvolení stáhly z NATO. A Trump ve svých občasných komentářích k válce na Ukrajině naznačuje, že by se asi nebránil „mírovému řešení“ na úkor Ukrajiny.

DeSantis nedávno změnil svůj dosavadní postoj, v němž pomoc Ukrajině přinejmenším nekritizoval, když už ji aktivně nepodporoval. Prohlásil, že americké angažmá na Ukrajině není mezi americkými strategickými prioritami, výsledek války prý USA neohrozí. Jde prý o regionální konflikt.

Jenže jeho prohlášení okamžitě vyprovokovalo řadu silných reakcí v Republikánské straně. Kriticky se k němu postavili jak prezidentská kandidátka Nikky Haleyová, bývalá velvyslankyně USA v Organizaci spojených národů, tak bývalý viceprezident Mike Pence, který svoji kandidaturu zvažuje. Ale také řada vlivných republikánských senátorů.

Patří k nim senátoři John Cornyn z Texasu, Thom Tillis ze Severní Karolíny, nebo Marco Rubio z Floridy. Odstup si v tomto bodě drží od DeSantise i šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell.

Do DeSantise se pustil i vlivný senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, který je přitom podporovatelem Trumpa. Jeho postoj jen ukazuje, jaká míra schizofrenie v Republikánské straně panuje.

Pomoc Ukrajině má tak šanci se stát nejen důležitým tématem republikánských primárek, ale i samotného prezidentského klání. Pokud bude znovu kandidovat za demokraty Biden, což se jeví jako stále více pravděpodobné, stojí v otázce podpory Ukrajině paradoxně více na straně většiny republikánských voličů on než dva hlavní kandidáti republikánů.

Další kurz USA

Podle rozsáhlého průzkumu agentury Pew Research ze začátku ledna si jen 40 procent republikánských voličů myslelo, že pomoc Bidenovy administrativy Ukrajině je příliš velká. A Bidena podporovala naprostá většina voličů demokratů. To Bidena staví do poměrně silné pozice, i když samozřejmě nelze vyloučit, že se veřejné mínění bude měnit.

Jisté je, že vzhledem k silným exekutivním pravomocím amerického prezidenta a současné roztříštěnosti názorů republikánů v Kongresu na otázku pomoci Ukrajině, budou USA pokračovat ve své silné podpoře Ukrajiny až do prezidentských voleb.

Pokud by v nich zvítězil opět Biden, jeho politika se v tomto směru příliš nezmění, i kdyby republikáni ovládli obě komory Kongresu. Ti se totiž na zablokování pomoci Ukrajině jen těžko shodnou.

Další kurz USA se může lišit i v závislosti na tom, zda by se stal příštím prezidentem USA DeSantis nebo Trump. Zatímco Trump je pro další pokračování americké podpory Ukrajině skutečným nebezpečím, DeSantis může své názory změnit.

Jeho současný postoj může být jen taktikou, s jejíž pomocí se snaží oslovit část Trumpových voličů. Ví, že v případě svého zvolení by se musel mnohem více spoléhat na tradiční republikány, kteří Ukrajinu podporují, než na Trumpovo křídlo, jemuž v případě potvrzení své kandidatury v podstatě vyhlásí válku.

Autorem textu je Jiří Pehe, politolog, spisovatel a politický komentátor