Ministerstva zemědělství, životního prostředí a práce vedená ministry za KDU-ČSL chtějí posun kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu. Odsun o rok podporuje také ministerstvo kultury pod Martinem Baxou (ODS), podle nějž je třeba nalézt shodu ve výkladu implementace úmluvy, protože se dotýká církví a náboženských společností. Napsal to v úterý server Deníku N.
Advokátka se zaměřením na domácí násilí Lucie Hrdá označila v reakci na dotaz ČTK žádost o další roční odklad za ostudný. „Česká republika se tím připojuje ke státům, které prohlašují, že není pro ně prioritou řešit sexualizované a domácí násilí,“ uvedla. Česko jako země vyznávající demokratické hodnoty a hájící zájmy svých obyvatel měla úmluvu ratifikovat už dávno, dodala spoluzakladatelka spolku Bez trestu, který se zabývá podporou a ochranou obětí sexualizovaného a domácího násilí.
Předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL na dotaz ČTK uvedla, že snaha o odklad bohužel odráží vnímání ve veřejném prostoru. Podle ní se proti přijetí úmluvy zřejmě postaví členové senátního podvýboru pro rodinu. „Už předem vím, že avizují, že jsou proti,“ řekla. „Domácí násilí je třeba odsoudit, veřejnost o tom musí být přesvědčena a musí politiky nutit, když už oni nejsou ti první, kteří by šli příkladem,“ řekla.
Úmluvu Česko podepsalo v roce 2016. Aby začala platit, musí ji ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Dokument v ČR vyvolával silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Česko patří mezi posledních šest zemí EU, které úmluvu neratifikovaly, spolu se Slovenskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem a Bulharskem.
Istanbulskou úmluvu začátkem roku poslalo do meziresortního připomínkového řízení ministerstvo spravedlnosti. Návrh obsahoval tři možnosti dalšího postupu: zaslání úmluvy do Parlamentu k případné ratifikaci, odložení materiálu o další rok a třetí variantou bylo zrušení projednávání. „Větší část resortů podporuje variantu, aby byl návrh na ratifikaci úmluvy schválen vládou a poté zaslán k posouzení Parlamentu České republiky,“ řekl Deníku N náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS). „Čtyři resorty podporují odložení předložení návrhu na ratifikaci úmluvy vládě o další rok za účelem nalezení politické shody. Třetí variantu, tedy zrušení výše uvedeného úkolu, nezvolil výslovně nikdo,“ dodal náměstek.
V pozici ombudsmanky se učím za pochodu, říká advokátka Špondrová |
Odklad požaduje ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem a ministerstvo zemědělství řízené Zdeňkem Nekulou. „S ohledem na citlivost tématu napříč společností i politickým spektrem upřednostňujeme úkol opětovně odložit tak, aby bylo možné nalézt dostatečnou politickou shodu,“ vyjádřila shodně obě ministerstva svoje připomínky.
Také podle ministerstva práce a sociálních věcí, které řídí šéf lidovců Marian Jurečka, je nutná politická diskuse. „Považujeme za nezbytné některé výkladové nejednoznačnosti úmluvy podrobit dalším rozpravám na politické i odborné úrovni,“ uvedlo. Pro odklad Jurečkův úřad argumentuje také diskusemi o možnostech redefinice znásilnění a iniciativami usilujícími o zavedení definice domácího násilí do českého právního řádu.
Podle ministerstva kultury, které také požaduje roční odklad, se „opatření úmluvy budou dotýkat i církví a náboženských společností, kde je třeba nalézt shodu ve výkladu implementace úmluvy“. Naproti tomu připomínky dalších resortů, vedených Piráty, směřují k tomu, že úmluva půjde na vládu se třemi variantami, a nikoli jednoznačným stanoviskem, jak se k ratifikaci postavit.
Měla by se ratifikovat Istanbulská úmluva co nejdříve a beze změn?
Úmluva umožňuje, aby státy vznesly při podpisu nebo ratifikaci výhradu až k pěti různým ustanovením. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby Česko této možnosti využilo ve dvou případech, píše Deník N. První z nich by dopadal na dvě situace, které se týkají spáchání trestných činů v cizině. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby se Česká republika nezavazovala, že bude stíhat trestné činy, které v cizině spáchají lidé bez českého občanství ale s obvyklým bydlištěm v ČR.
Bude-li znásilnění definováno jako absence souhlasu, pomůže to, říká advokátka |
Výhrady resort navrhuje také k ustanovení, aby ČR trestně stíhala mimo jiné nucený sňatek, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené přerušení těhotenství a nucenou sterilizaci i v případě, že se odehrají na území státu, kde nejsou považované za trestné. Poslední výhrada ministerstva spravedlnosti se týká pravidel pro pobyt cizinců, jejichž pobytová práva jsou svázaná s pobytem jiného rodinného příslušníka.
Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
