Bylinková sklizeň

Končí babí léto a nastal čas využít všech darů, které nám letní příroda poskytla. Je čas sušit, zpracovávat, zavařovat, konzervovat, míchat bylinkové směsi - prostě všechny přírodní produkty uchovat tak, aby nám mohly pomáhat až do příštího jara. O co nás ochudilo letošní sucho při sběru rostlin a bylinek, o to víc nás obdarovaly stromy a keře svými plody. Využijme toho!

Pokud jsme v létě ještě nestihli některé bylinky nasbírat, máme možnost i nyní v přírodě ledacos najít a využít. Na loukách stále ještě kvete řebříček obecný. Jeho kvetoucí nať je vynikající nejen na ženské obtíže, ale také čistí krev a všechny tělesné šťávy, léčí průjem, podněcuje trávení a dezinfikuje. Pomáhá při závratích a nevolnostech. Při bolestech hlavy způsobených změnou počasí vypijte hrnek horkého řebříčkového čaje, bolesti rychle poleví.

Při výletech podzimní přírodou do dálky září červené plody jeřábu ptačího. Používají se k léčebným účelům a tepelně upravené například ve formě sirupu jsou jedlé. Výbornou sladkou chuť mají plody poddruhu jeřáb ptačí moravský, který poznáte podle toho, že má listy zoubkované jen v horní třetině. Jeřabiny jsou téměř všelékem - patří mezi nejlepší zdroje vitamínů a minerálů, jsou tedy dobrou prevencí všech onemocnění. Jsou účinným antirevmatikem, pomáhají při bolestech končetin, kloubů, dně a jsou mírně močopudné.

Mezi typické plody, sbírané na podzim, patří kaštany – plody jírovce maďalu. Kaštany jsou nejen oblíbenou hračkou našich dětí, ale dají se také využít v léčbě. Pro přílišnou hořkost z plodů vyrábíme tinkturu, kterou používáme vnitřně i zevně. Tinktura pomáhá při zánětech a otocích lymfatického původu, ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn. Využijeme ji při léčbě hemeroidů, bércových vředů a křečových žil. Podáváme podle tělesné hmotnosti cca 20 kapek 3x denně.

Na procházkách můžeme také sbírat kopřivová semínka, která sušíme a přidáváme do jídel nebo nakládáme do medu. Kromě sběru rostlin a semen pomalu můžeme začít vykopávat kořeny bylin, které ukončily své vegetační období.

Na zahradě najdeme ještě poslední květy měsíčku lékařského. Pamatujte, že léčivější jsou sytě oranžové květy. Měsíček patří mezi ženské bylinky, ale prospívá i játrům a žlučníku. Ve formě tinktury má také protirakovinné účinky. Jeho hojivé působení můžeme využít zevně na kožní problémy, ať už ve formě obkladů nebo masti.

Před prvními mrazíky sklízíme lichořeřišnici větší. Rostlina je jedlá a léčivá úplně celá. Vyniká lehce pálivou ředkvičkovou chutí. Má silné antibiotické působení, takže ji můžeme využívat i při nachlazení a zánětech močových cest. Pokud už rostlinka zasychá, můžeme si nasbírat zelená semena a připravit z nich tinkturu. Zralá semena uschováme na výsev v příštím roce.

Snad největší zásobárnou vitamínu C a nepřeberného množství dalších vitamínů a biologicky aktivních látek je rakytník řešetlákový. Je to keř, který poroste v každé půdě a hodí se na každou větší zahrádku. Mějte na paměti, že plody získáte jen tehdy, když budete pěstovat samčí a samičí rostliny. Pokud vám rakytník plodí jen málo, nezoufejte, keř je léčivý úplně celý a jako zásobárnu vitamínů můžete používat i listy. Ne nadarmo je prý dával Alexandr Veliký svým koním, aby měli krásnou srst. Jedinou vadou na kráse jsou ostré trny rakytníku, takže vaše ruce si sklizeň plodů protrpí. Existuje sice spousta vynálezů na usnadnění této dřiny, ale podle mého názoru není nad pečlivý ruční sběr.

Na zahrádce můžeme nasbírat poslední aromatické bylinky a vytvořit si kořenící směs nebo bylinkovou sůl.

Využijme nyní na podzim bohatství toho, co nám příroda nabízí. Nejvíce našemu zdraví prospěje, pokud budeme konzumovat to, co právě dozrává a roste kolem nás. Užijme si sladkosti a chuti podzimního ovoce a ořechů. Zkusme se vyhnout nákupům dovozového ovoce a zeleniny v supermarketech. Tyto produkty jsou pěstovány za použití mnoha chemikálií a cestují k nám často přes půl zeměkoule. Neprospívají ani našemu zdraví, ani životnímu prostředí. A pokud nemáme vlastní zahrádku, na každé mezi, v lesících či opuštěných zahradách najdeme spousty ovoce, které nikdo nesbírá, ořechy, houby. Anebo si na nejbližším trhu nalezněte „svého“ farmáře, který vám za pár korun rád přenechá to, co sám s láskou vypěstoval. Přeji Vám hodně zdraví a vitality načerpané z darů naší přírody.

Recepty:

Bylinková sůl – použijeme aromatické bylinky, které máme k dispozici, jako je např. petrželka, libeček, česnek, koriandr, pažitka, šalvěj, dobromysl, tymián, bazalka, saturejka. Bylinky zkombinujeme dle své chuti. Lehce je pokrájíme a postupně přidáváme  mořskou nebo himalájskou sůl. Poměr bylinek a soli by měl být 4:1. Bylinky se solí krájíme tak dlouho, dokud nedosáhneme požadované jemnosti. Hotovou směs necháme pár dní proschnout na pečícím papíře a uschováváme v uzavřených skleničkách.

Rakytníkový sirup – rakytník odšťavníme nebo rozmačkáme. Přecezenou šťávu smícháme se stejným dílem medu nebo cukru a dáme do vyvařených lahví. Zbylou drť z rakytníku můžeme dále zpracovat nebo usušit na čaj. Sirup uchováváme v chladu a užíváme jej v zimních měsících na podporu imunity.

Kaštanová tinktura – kaštany rozdrtíme nebo nastrouháme. Smícháme 1 díl kaštanové drti s 5 díly šedesátiprocentního lihu a necháme přibližně 5 týdnů vylouhovat na tmavém a teplém místě.

Autor: Mgr. Radka Svatošová
Zdroj: nasezelenalouka.cz

Sdíleno s laskavým svolením autora