Vláda jednala s vedením Olomouckého a Moravskoslezského kraje o pomoci strukturálně znevýhodněným regionům

Vláda Petra Fialy se ve středu 29. března 2023 na výjezdním zasedání v Jeseníku zabývala tématy souvisejícími s rozvojem socioekonomicky zaostávajících a strukturálně postižených regionů. Na schůzi vlády navázalo jednání s vedením Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Poté se členové vlády sešli i se starosty obcí na Jesenicku.

Výjezdní zasedání vlády v severomoravském Jeseníku bylo prvním z plánovaných pravidelných jednání vlády v regionech. Kabinet plánuje uskutečňovat tato výjezdní zasedání pravidelně. V Jeseníku se zabýval tématy, která jsou důležitá právě pro znevýhodněné regiony.

„Nechceme ‚vládnout‘ celé zemi jenom z Prahy, ale zajímá nás, jak konkrétně můžeme pomoci lidem v konkrétních regionech, oblastech, městech a obcích a zvláště tam, kde čelí určitým nevýhodám nebo problémům, jako je to právě na tomto místě. Bylo to první plnohodnotné výjezdní zasedání vlády v tomto formátu. Chci, aby se takováto výjezdní zasedání, kdy se členové vlády skutečně věnují návštěvám jednotlivých míst, mluví s lidmi z různých sociálních skupin z toho regionu, setkáme se s vedením kraje nebo krajů, jako v dnešním případě, se starosty, konala třikrát až čtyřikrát do roka a stala se pravidelnými. Nechceme do regionů pouze vozit píárové vzkazy, ale chceme lidem naslouchat a hledat skutečná řešení,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a poděkoval starostce Jeseníku Zdeňce Blišťanové za organizaci akce a oběma hejtmanům, Josefu Suchánkovi z Olomouckého kraje a Ivo Vondrákovi z Moravskoslezského kraje, za přínosnou debatu, kterou s vládou na společném jednání vedli.

„Je jasné, že abychom dokázali snížit rozdíl, který je mezi znevýhodněnými a ostatními regiony, tak se musíme zaměřit na výstavbu silnic, železnic, na rozvoj moderních technologií a – příkladem může být tady Jesenicko – na rozvoj cestovního ruchu, což jsou věci, které těmto regionům zcela konkrétně pomohou,“ podotkl premiér Fiala.

Vláda projednala aktualizaci Národního plánu obnovy a zabývala se nabídkou Evropské komise vzít si za výhodných podmínek půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. „Shodli jsme se, že potvrdíme Evropské komisi do konce března předběžný zájem České republiky o půjčku v minimální výši 2,9 miliardy eur. Tato půjčka ale může být v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na jedenáct miliard eur,“ konstatoval předseda vlády.

Příprava půjčky je silně provázána s úpravou grantové části Národního plánu obnovy. Vláda proto uložila ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem pro evropské záležitosti a vládním zmocněncem pro odolnost a modernizaci ekonomiky předložit vládě ke schválení aktualizovanou verzi Národního plánu obnovy, včetně půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, která bude podkladem pro další jednání s Evropskou komisí. „Tyto změny povedou k tomu, abychom dokázali prostředky z Národního plánu obnovy lépe využít a aby byl náš návrh Národního plánu obnovy také přijat v Bruselu,“ upřesnil premiér Fiala.

Vláda projednala a schválila změnu dokumentace č. 11782 Podpora rozvoje regionů 2019+, kterou předložil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj. Změna spočívá ve stanovení nových kritérií, ktera budou uplatněna v rámci posledních výzev programu u dotačních titulů na podporu obnovy místních komunikací a rekonstrukci a přestavbu veřejných budov. Tyto dotační tituly z podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova jsou určeny pro obce do 3 000 obyvatel a jejich cílem je mimo jiné podpořit obnovu a rozvoj sídel a zvýšit kvalitu života jejich obyvatel.

Kabinet se zabýval také problematikou podpory rozvoje socioekonomicky zaostávajících a strukturálně postižených regionů. Jedná se buď o hospodářsky a sociálně ohrožená území, což jsou území, která z hlediska sledovaných ekonomických a sociálních ukazovatelů dosahují nejhorších hodnot, nebo o strukturálně postižené regiony, což jsou oblasti, které čelí negativním sociálním, hospodářským a environmentálním dopadům spojeným s odchodem od uhlí a s transformací na klimaticky neutrální ekonomiku. Vláda do těchto regionů cílí mimo jiné dotační politiku v rámci domácích i evropských dotačních titulů, zvýhodňuje je i v nastavení pravidel pro udělování investičních pobídek a pomáhá i metodickou a institucionální podporou a sdílením dobré praxe.

„Podpora strukturálně postižených regionů má vést k tomu, abychom snižovali rozdíl mezi jednotlivými regiony České republiky. Proto do znevýhodněných regionů musí stát směřovat dotační podporu formou speciálních výzev pro příslušné regiony či typy obcí nebo bonifikaci projektů z daného území. To je důležité, aby se nám ty nůžky nerozevíraly, ale abychom naopak kvalitu života a rozvoj těch regionů přibližovali, což je důležité pro celou Českou republiku,“ poznamenal Petr Fiala.

Nezbytnou součástí rozvoje těchto regionů je i zlepšování dopravní infrastruktury. Ministr dopravy proto informoval vládu o aktuálních i plánovaných investicích do výstavby a rekonstrukce silnic, dálnic, železnic a další infrastruktury, které jsou realizovány v gesci Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic. Mezi nejvýznamnější takové projekty patří dokončovaný obchvat Bludova za 2,323 miliardy korun, připravovaný 18,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 mezi Mohelnicí a Starým Městem, chystané obchvaty Šumperka a Zábřehu, modernizace lokálních železničních tratí a rekonstrukce nádražních budov, například v Ostružné, Jindřichově ve Slezsku nebo v Rýmařově. Celkem stát vydá na modernizace a výstavbu silnic v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk letos a v dalších letech celkem 24,7 miliardy korun a na investice do místní železnice více než 1,7 miliardy korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na /cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-29--brezna-2023-203951/.