Zdravím Andreeo, děkuji za přijetí pozvání do rozhovoru pro naše stránky. V jakém věku jste se začala věnovat tenisu? Měla jste někoho, kdo Vám tento sport ukázal?  

Jako vždy mi je potěšením. Hrát jsem začala když mi bylo pět let. Věnovala jsem se více sportům zároveň až do svých desíti let. Chodila jsem na plavání, karate, tancovala jsem a hrála volejbal. Já se ale rozhodla, že se budu profesionálně věnovat tenisu. Bylo to jediné místo, kde jsem se cítila jako doma. Milovala jsem to a stále to miluji. I když někdy prožívám chvíle psychické či fyzické bolesti, nedokážu si představit dělat něco jiného.

Jak těžké to je, když se stanete profesionální hráčkou a začnete cestovat po turnajích? 

Abych byla upřímná, pro mě to nikdy těžké nebylo. Věděla jsem už odmala, že to je moje práce a tohle je její součástí. Se sportem je spojeno mnoho specifických věcí, které jako sportovci musíme vydržet a já si toho jsem vědoma. Jsem připravena na vše, co mi přijde do cesty. Když cestuji, neustále si volám s rodinou. Samozřejmě mi chybí, ale zároveň je cítím velmi blízko. Musíme něco obětovat. Nemám osobní nebo společenský život. Nebo možná mám, ale není nijak zajímavý. Chybí tomu tak 90 % a já to akceptuji. Tenisu se věnuji 24 hodin denně a dávám tomu vše. I když spím, zdá se mi o tom, jak vyhrávám. Musím kvůli tomu cestovat skoro každý týden? Ano, samozřejmě. Je to těžké? Strašně moc. Ale to je to, co dělám a co jsem si vybrala.

Za svou kariéru jste vyhrála čtyři tituly ITF ve dvouhře. Jaké to je, když vyhrajete trofej?

Pokaždé když vyhraji, tak v hlavě věnuji trofej někomu speciálnímu. Ať už to bylo babičce, o kterou jsem přišla, dědečkovi, rodině, sobě a nebo Bohu. Poměrně mě to motivuje. Vidím v tom vítězení větší smysl. Také bych chtěla dobře nakládat s penězi, které vyhraji. Chtěla bych ze světa udělat lepší místo. To je můj sen. Pomáhat lidem a nějakým způsobem vše změnit. Takže pokaždé když vyhraji nějakou peněžní částku, chci ji investovat do toho, o co se starám.

Minulý týden jste postoupila do svého prvního letošního semifinále ve španělské Palmanově. Ve čtvrtfinále jste prohrála první set s Ekaterine Gorgodze poměrem 0-6. Zápas jste ale dokázala otočit a vyhrát. Jak těžké je zůstat soustředěná po špatné první sadě? 

Po mentální stránce to byl velmi těžký zápas. Já to samozřejmě čekala. Ekaterine znám velmi dobře a jsem hrdá, jak jsem to vydržela a vypořádala se s jejím chováním na kurtu. Byla to těžká zkouška. Ale víte co? I když bylo skóre 0-6, věděla jsem, že nehraji špatně. Držela jsem se taktiky. Dala jsem do toho všechno a následovala plán, na kterém jsem se shodla s trenérem, i když jsem na těchto turnajích byla sama. V tomto sportu nejsou všichni hráči milí a féroví. Mentálně musíte zůstat silní a soustředit se na to, abyste vyhráli. To jsem dělala i já. Soustředila jsem se na sebe a ne na to, co dělala ona. Právě proto jsem vyhrála a jsem za to vděčná. Jsem ráda, že došlo k tomuto zápasu.

V semifinále jste prohrála s další Rumunkou Jaqueline Cristian. Jaké to je, když hrajete proti hráčkám ze stejné země? 

Pro mě to nebylo nijak speciální. Byl to zápas jako každý jiný. Všechny zápasy beru vážně. Soupeřky pro mě nejsou rozdílné. Je to zápas a chci jej vyhrát. Pokud to nedokážu, musím pracovat ještě víc a pohybovat se lépe. Snažím se neustále posouvat dopředu.

Minulý rok jste byla součástí rumunského týmu při utkání v Billie Jean King Cupu proti Polsku a zažila jste poměrně těžký debut proti světové jedničce Ize Swiatek. Co byste o tomto zápasu řekla?

Byl to neskutečně těžký zápas. Proti světové jedničce to není žádná sranda. Momentálně je nejlepší na okruhu a řekněme, že já tam byla jako taková malá oběť. Já svou část splnila. Vstoupila jsem na kurt a chtěla jsem vyhrát. Hrála jsem jak nejlépe to šlo a s důstojností jsem prohrála. O skóre a o vtipy, které se ke mně dostaly po zápase, jsem se nezajímala.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Andreea Prisacariu (@iamprisacariuandreea)

Hrála jste místo Iriny-Camelie Begu, která měla původně hrát s Igou. Byla jste překvapená, když jste do tohoto zápasu byla vybrána právě vy?

Překvapená jsem nebyla. Tak trochu jsem to očekávala. Protože kdo by nechtěl prohrát s Igou? Byla jsem povolána a šla jsem do toho.

I když jste prohrála, jak jste si užila čas s týmem? 

Na tohle moc nemám co říct. Po tomhle jsem několik dní trpěla a stále se z toho zotavuji.

Mnoho lidem se nelíbila nová pravidla tohoto turnaje. Jaký byl Váš názor? 

Moc jsem tomu nevěnovala pozornost. Přijela jsem hrát a co nejlépe odvést svou práci. Nad změnami moc nepřemýšlím.

Jaké jsou Vaše plány pro nadcházející týdny? 

Budu hrát dva až tři turnaje ITF s dotací 25 000 USD v Itálii, v Santa Margherita di Pula. Potom bych si chtěla zahrát na turnajích WTA. To ale bude záležet na mém postavení v žebříčku.

Stanovila jste si pro tento rok nějaké cíle? 

Nemám cíle, které by se týkaly postavení v žebříčku. Jen cíle týkající se mojí hry. Chtěla bych zapracovat na své technice a fitness stránce. A mentalitu bych chtěla mít neprůstřelnou, jak říká Zlatan Ibrahimovič.