Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jako host na Radě bezpečnosti OSN v srpnu 2022. Foto: Profimedia

Rusko jako „garant světového míru“. Od dubna přebírá předsednictví Rady bezpečnosti OSN

Napsal/a Robert Břešťan 31. března 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Jen nedlouho poté, co byl vydán mezinárodní zatykač pro válečné zločiny na ruského prezidenta Putina, jeho země bude opět v čele Rady bezpečnosti OSN. Nikoli náhodou nejvlivnějšímu orgánu mezinárodního společenství, který má ve svém zadání mimo jiné zachování míru ve světě, Rusko předsedalo i vloni v únoru, kdy napadlo Ukrajinu. Výzvy k tomu, aby Rusko bylo z Rady bezpečnosti či rovnou celé OSN vyloučeno, se od té doby opakují. Reálně lze ale dělat jen málo.

Rusko opět po více než roce „dorotovalo“ do čela Rady bezpečnosti OSN, předsednictví přebírá od 1. dubna na dobu jednoho měsíce. Nejde o žádnou formalitu, ale o diplomaticky a mezinárodně vlivnou pozici: vede všechna jednání Rady bezpečnosti, určuje program a řídí všechny návrhy rezolucí.

Rada bezpečnosti má v kompetenci zachování míru ve světě, řešení sporů, úpravu zbrojení, používání sankcí vůči narušiteli, podnikání vojenských akcí proti agresoru, jako jediný orgán také může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru…

Na veto nám nesahejte

Naposledy bylo Rusko předsednickou zemí v únoru 2022, tedy právě v době invaze na Ukrajinu. Krátce před rozpoutáním války například na zasedání Rady přizvalo údajné zástupce ukrajinské občanské společnosti, kteří podávali svědectví o „zlém ukrajinském režimu“.

Nedávno Rusko využilo půdu Rady bezpečnosti OSN třeba k debatě o údajné rusofobii – i když pro něj nakonec velmi nepovedené.

Před pár dny Rusko neúspěšně požadovalo, aby Rada bezpečnosti OSN zahájila nezávislé vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream v Baltském moři. Pro byla vedle Ruska ještě Čína a Brazílie. Zbylých dvanáct členů (celkově jde o kombinaci pěti stálých členů a deseti dočasných, kdy se jednotlivé členské země OSN střídají po dvou letech) se hlasování zdrželo.

Stálé zastoupení Ukrajiny při OSN marně vyzývalo, aby mezinárodní společenství nadcházejícímu předsednictví Ruska zabránilo. OSN na to podle svých vlastních platných pravidel páky nemá. Respektive má – ale muselo by s nimi souhlasit Rusko.

A tak je to v OSN v podstatě se vším. I když Rusko rozpoutalo válku proti svému sousedovi, kde prokazatelně krade, vraždí, znásilňuje a mučí nevinné a unáší děti, může být v klidu: bez jeho souhlasu ho ani z OSN, ani Rady bezpečnosti vyloučit nelze.

Už od druhé světové války platí, že stálí členové Rady bezpečnosti mají neomezené právo veta i ve vztahu k vlastnímu jednání, včetně snah o jejich vyloučení. A Rusko pochopitelně své právo veta využívá. Už loni 26. února vetovalo návrh rezoluce, která měla jeho útok odsoudit a vyzvat k okamžitému stažení ruských vojsk z Ukrajiny.

My jsme Sovětský svaz

Už od 90. let minulého století se sice o možné reformě Rady bezpečnosti diskutuje – jak o případném rozšíření například o Brazílii, Indii, Japonsko či Německo, tak o změně rozhodovacího mechanismu včetně práva veta – ale je to marné. Veškeré nápady a návrhy mohou vetovat stálí členové Rady bezpečnosti.

Charta OSN sice na možnost vyloučení členů myslí, ale to opět naráží na právo veta: „Člena Organizace spojených národů, který soustavně porušuje zásady této Charty, může Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti z Organizace vyloučit.“

Zavřená je i cesta k radikálnějším návrhům, aby se prostě z Charty odstranila jakákoli zmínka o členství Ruska. Jenže článek 108 Charty opět vyžaduje, aby veškeré změny textu byly ratifikovány dvěma třetinami členů a také pěti stálými členy Rady bezpečnosti. Tedy opět i Ruskem, které si pod sebou samo větev řezat nebude.

Objevily se ovšem i názory, že Rusko vlastně členem Rady bezpečnosti vůbec není, protože v článku 23, který direktivně vyjmenovává její členy, Ruská federace nefiguruje. A skutečně – i tři desítky let po svém rozpadu je v Chartě nadále veden jako permanentní člen Rady bezpečnosti Svaz sovětských socialistických republik.

Kritici proto zdůrazňují, že Moskva se sama pasovala na přímého nástupce SSSR. Naopak třináct z patnácti bývalých sovětských republik (od Arménie přes Ázerbájdžán až po Uzbekistán) muselo žádat o členství v OSN. Výjimkou byla Ukrajina a Bělorusko, které patřily spolu se SSSR v roce 1945 mezi zakládající členy. Ani tahle cesta o třicet let opožděného výkladu ale mnoho šancí neskýtá.

OSN má ve své preambuli „pěstovat snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé“. Rusko dělá pravý opak, ale jako stálý člen Rady bezpečnosti užívá a užívat bude své nedotknutelnosti. A na duben navíc i svého předsednictví.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)