Před rokem došlo k největšímu masakru civilistů ve více než desetileté občanské válce v Mali. Žoldáci Wagnerovy armády a vojáci z malijské armády pod záminkou boje proti terorismu obklíčili a uzavřeli město Moura. Během tří dnů pak popravili na tři sta jeho obyvatel. Událost chtěla nezávisle vyšetřit OSN, Rusko ale žádost v Radě bezpečnosti zablokovalo. Mali navíc není jedinou zemí afrického kontinentu, kde Wagnerovci vraždili. Jejich působení v posledních letech významně narostlo v celém regionu.

Do historie se událost zapsala jako masakr v Mouře. Středomalijské město měli pod kontrolou islamističtí povstalci, s nimiž vede malijská vláda už jedenáctým rokem ozbrojený boj.

27. března 2022 Mouru obklíčili vojáci z malijské armády a žoldáci Wagnerovy armády. V centru města pak přistály vojenské vrtulníky a mezi vojáky a islamisty se strhla přestřelka. O život přišlo asi 30 džihádistů a několik vojáků. Obléhání města pokračovalo další čtyři dny a podle organizace Human Rights Watch při něm zemřelo i přes tři sta civilistů.

Svědci události uvedli, že vojáci a členové Wagnerových jednotek se rozmístili po městě, zablokovali únikové cesty a zabili každého, kdo se pokoušel z Moury utéct. Postupně vyslýchali stovky mužů a část z nich posléze shromáždili u řeky, kde je hromadně popravovali.

Human Rights Watch uvedla, že „výběr“ popravených svědci nebyli schopni rozklíčovat. Podle některých šlo o muže, kteří tradičním islámským oděvem a vousy mohli připomínat islamisty, podle jiných byli terčem příslušníci etnika Fulbů. Popravy vojáci s žoldáky ukončili 31. března 2022. Podle svědectví dostali přes vysílačku povel k ukončení zabíjení.

Horší než Islámský stát

Centrum pro strategická mezinárodní studia (CSIS) k masakru uvedlo, že ho posléze malijská vláda popřela s tím, že všichni zabití, kterých bylo podle vládních zdrojů kolem dvou set, patřili k islamistickým povstalcům ze skupiny Džamát Nasr al Islám napojené na Al-Káidu.

Kvůli protichůdným informacím požadovalo nezávislé vyšetření masakru americké ministerstvo zahraničí i OSN. Malijská junta ale vyšetřovatelům z Multidimenzionální integrované stabilizační mise OSN v Mali (MINUSMA) zakázala do oblasti přístup. Žádost o nezávislé vyšetření vražd obyvatel Moury pak v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo Rusko.

Občanská válka v Mali trvá jedenáctým rokem. Začala kvůli tomu, že kmen Tuaregů chtěl na severu země vytvořit vlastní stát. Jeho snahu podpořily fundamentální islamistické skupiny napojené na Al-Káidu, ale i teroristická organizace Islámský stát. Do konfliktu byla původně na straně vlády zapojena i francouzská armáda. Ta ale postupně své vojáky stáhla a po armádním převratu v roce 2021 přijala nová malijská vojenská vláda „nabídku“ Ruska na výpomoc s výcvikem vojáků. Ruští „instruktoři“ podle svědectví mnoha nezávislých organizací ale nezůstávají pouze u trénování malijských rekrutů.

Podle deníku Guardian, jehož redaktoři měli možnost nahlédnout do interních dokumentů malijské armády, se žoldáci z Wagnerových jednotek od konce roku 2021 účastní „smíšených misí“ společně s vojáky a podle údajů shromážděných nevládní organizací Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED) zemřelo při devíti loňských incidentech zahrnujících malijské síly a Wagnerovce přes čtyři sta civilistů.

Zapojení Wagnerovců do operací malijské armády potvrdili místní lidé i francouzským novinářům z deníku Le Figaro. „Žijeme ve strachu. Opravdu se bojíme Wagnerovců. Ještě daleko víc, než islámských teroristů. Teroristé nám aspoň neničí živobytí, tržiště,“ řekl francouzským reportérům jeden z obyvatel povstaleckých oblastí. Podle politologů přítomnost Wagnerových jednotek v Mali přispěla k eskalaci násilí v rámci probíhajícího konfliktu.

Ruská stopa v afrických konfliktech

Válečné zločiny a porušování lidských práv v Mali nejsou ojedinělým případem zapojení Wagnerovců do lokálních afrických konfliktů. Jde spíše o pokračující trend. Vojenskou, ale i obchodní přítomnost Rusů potvrzují bezpečnostní experti v Súdánu, Burkině Faso nebo ve Středoafrické republice.

V červnu 2021 informoval panel odborníků svolaný Radou bezpečnosti OSN o porušování lidských práv, znásilňování a vraždění ze strany „ruských instruktorů“ ve Středoafrické republice. Podle autorů zprávy jednání Wagnerových žoldáků zahrnovalo „nadměrné použití síly, nevybíravé zabíjení, okupaci škol a rabování ve velkém měřítku, včetně humanitárních organizací“. Jako konkrétní případ zpráva popsala útok v Bambari v únoru 2021, při kterém Wagnerovy jednotky a místní vojáci zabili nejméně šest civilistů při útoku na mešitu al-Takwa.

Později ještě napadli zdravotnické středisko, kde použitím výbušnin a střelných zbraní zranili 36 civilistů, včetně dětí. Následné vyšetřování vedené vládou Středoafrické republiky potvrdilo obvinění OSN z porušování lidských práv proti ruským instruktorům, včetně mučení a mimosoudních poprav. Ruská vláda však tato tvrzení popřela a Wagnerovy jednotky zůstávají ve Středoafrické republice stále aktivní.

Zdroje pro válku na Ukrajině

Podle nedávné zprávy Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GI-TOC) v zemi působí 1890 „instruktorů“ z Wagnerovy skupiny. V občanské válce, podobně jako v Mali, podporují vládní jednotky a fakticky působí i jako ochranka středoafrického prezidenta Touadéra.

Podle analytiků z GI-TOC je vláda Středoafrické republiky na Wagnerovcích v podstatě bezpečnostně závislá. Rusové tak získali v této zemi nejen významný politický, ale i ekonomický vliv. Jejich byznysmodel funguje na jednoduchém směnném principu: My zaručíme „ochranu“, vy nám poskytnete přírodní zdroje.

Podle GI-TOCu udělila vláda v Bangui dceřinné společnosti Wagnerových jednotek neomezená práva na těžbu drahého tropického dřeva na 187 tisících hektarech. Stejně tak získali licenci na těžbu zlata v dole Ndassima. Z těchto a dalších podnikatelských aktivit financují Wagnerovci nejen své aktivity na území afrického kontinentu, ale i aktivity ve válce na Ukrajině. Německé televizi Deutsche Welle popsal propracovaný systém aktivit Wagnerových jednotek ve službách Kremlu analytik Julian Rademeyer, jeden z autorů zprávy GI-TOC.

„Samotná společnost Wagner se postupem času z čistě soukromého vojenského smluvního subjektu stala propojenou sítí obchodních aliancí a vztahů různých společností. Některé z nich jsou krycími společnostmi napříč zeměmi, ve kterých Wagnerovci působí na africkém kontinentu,“ shrnul Rademeyer.