„Až tu budou práce hotové, tak pokud bychom se sem v budoucnu rozhodli neumístit vysvětlující cedulky o tom, co se tu pod zemí zbudovalo, kolemjdoucí to těžko poznají.“ Touhle větou nás v Krkonošské ulici přivítala mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. S ní a její kolegyní – vedoucí oddělení správy zeleně TSK Laurou Kopeckou – si tu dal deník Metro sraz z jediného důvodu. Chtěli jsme si prohlédnout a nechat odborně okomentovat, proč a jak vznikají v pražských ulicích životodárné kořenové cesty.
„Podobné výkopy chodníků, jaké vidíme zde, zažívá, nebo brzo zažije, nejen Krkonošská, ale i ulice Anny Letenské, Budečská, Čerchovská, Náprstkova, Truhlářská, Korunní a mnoho dalších,“ dodává na úvod Kopecká.
Stromy padaly na auta
Pokud se rozhodnete udělat si v těchto dnech, podobně jako my, do Krkonošské ulice procházku, uvidíte zde hned několik zajímavostí. Tou první jsou již zmiňované kořenové cesty, které tu TSK buduje kolem čerstvě vysazených třešní. Ty zde postupně nahrazují vzrostlé hrušně, které v ulici nedělají zrovna dvakrát dobrotu. „Ten druh byl špatně zvolen. Kdybyste sem přišel třeba loni na podzim, tak tu lidem padaly na auta pomalu půlkilové shnilé hrušky. Vesnický kolorit je možná kosmetická záležitost. Potíž je ale v tom, že na mnoha místech mají stromy špatnou podnož a nedostatek místa pro kořeny, vyvracejí se a padají na auta,“ vysvětluje pro Metro Kopecká, podle které správa komunikací v této souvislosti nedávno řešila hned čtyři „havárky“.
Výjev z Křižíkovi ulice
Cesty pro kořeny
Pracovníci TSK jdou ale na věc nově, fikaněji než kdy předtím. Kromě toho, že mají nové dřeviny kolem sebe klasický krychlový a o něco širší prokořenitelný prostor vyplněný substrátem, budují také mezi jednotlivými stromy dlouhé rýhy. Právě jimi se mohou kořeny dřevin dále táhnout i mimo svůj klasický výsadbový prostůrek.
„Vykopané cestičky, které budou zrakům veřejnosti schované pod dlažbou chodníku, poskytují dostatek místa pro kořeny, eliminují kolize se sítěmi a dlažbou, protože kořeny navádí k růstu vhodným směrem a mají tu tak prostor i přístup k půdnímu vzduchu. Tohle všechno se děje pod zadlážděným povrchem,“ popisuje Kopecká a dodává, že stávající stromy v ulicích, kde připravuje TSK kořenové cesty, tento systém ocení také. „Velmi opatrně jim naši arboristi odfouknou z kořenů a nejbližšího okolí zhutněnou zeminu, kterou se stromům nedaří dobře prokořeňovat, a potom je napojíme na nově vytvořený systém společně se stromy nově vysazovanými,“ plánuje Kopecká.
Krkonošská ulice
Změna přímo gigantická
V současnosti zaváděné technologie jsou novou výzvou nejen v našich podmínkách, ale prakticky po celém světě. Životodárné kořenové cesty v pražských ulicích jsou ale podle zástupců TSK více než revoluční. Poslední desítky let se totiž stromy v Praze vysazovaly takzvaně na prasáka. Popadla se sazenice, vykopalo se sotva dvacet čísel do hloubky, do té se strčil kořenový bal, zahrabalo se to a to bylo v podstatě vše. „Zhutnělá zemina je ale v těchto podmínkách utemovaná na beton. Blbě se to vykopává, dřeviny nemají kam kořenit. Nyní se blýská na lepší časy, protože se musí při výsadbě v metropoli všichni řídit stejnými standardy. Až se tu rozloučíme, pošlu vám hrůzostrašnou fotku pořízenou v Křižíkově ulici. Je na ní vidět jedna vrstva asfalt, druhá kostky a zase asfalt – a na tom je teprve ten strom. Strašné. Vemte si, že by měl mít každý strom kolem sebe správně patnáct až pětadvacet metrů krychlových prostoru. Toho ale pochopitelně ve městě nelze dosáhnout,“ uzavírá Kopecká.
