Článek
Život je plný výzev a rozhodnutí. První taková větší výzva je výběr střední školy. Ať už přihlášky na „učnáky“, nebo na střední školy s maturitou provází stres a nejistota.
Na střední školy již musí mít uchazeči podané přihlášky. Budoucí učňové čekají na výsledky hlavně podle jejich vysvědčení, naopak uchazeči o maturitu musí ještě řešit přijímací řízení.
Jak to vidí budoucí středoškoláci?
Zeptal jsem se svých spolužáků, kteří budou 13. a 14. dubna psát „přijímačky“, jak se ohledně toho cítí. Otázky jsem jim položil skrze formulář.
Matematika, strašák všeho živého
Potvrdilo se, že obecně větší strach mají z matematiky, s tím mohu souhlasit. Myslím si, že je to hlavně proto, že čeština je hlavně práce s textem, tudíž se většina dá vyčíst. A ve společnosti je stále matematika ukotvena jako těžší předmět.
Moc se nepodceňovat
Také uvedli, že si myslí, že se dostanou, alespoň na jednu školu. Což je dobrá zpráva, jelikož se moc nepodceňují. To by byla jen přítěž. Znám lidi, kteří se vystresují, že nic nezvládnou a pak se tak stane. I když to tak dopadnout nemuselo. Také uvedli, až na jednoho, že si věří na přijmutí alespoň na jednu školu na více než 50%.
Myslet na přípravu
Většina mých spolužáků se již připravuje, někteří uvedli, že dokonce od září. U zbytku začala vážnější příprava na začátku roku. Ale jsou i výjimky nejen v mém okolí, které se začínají připravovat teď.
Co když mě nevezmou?
Otázka, kterou si pokládájí všichni moji spolužáci a nebudou výjimkou. Nepřijetí trápí spoustu uchazečů o středoškolské studium.
Někteří se bojí, protože nevědí co se stane, když je nepřijmou. Někteří se bojí trémy, která je ovládne a oni nebudou schopni podat stejně dobrý výkon jako ve škole. Bojí se selhání a neúspěchu.
Jak to vidím já?
Teď odhodím objektivní hodnocení situace. Jak už vám asi došlo, jsem také žák deváté třídy. Proto se středními školami a hlavně „přijímačkami“ zaobírám už ve třetím článku.
Tento byl první a zatím nejúspěšnější
Řekl bych, že učit jsem se začal někdy v prosinci. Tato příprava se stupňuje. Intenzivnější začala být někdy kolem začátku března. Zkoumám testová zadání a vyplňuji si učebnice k „přijímačkám“. Jedna škola, na kterou se hlásím umožnila vyzkoušet si „přijímačky nanečisto“. Tak jsem toho využil. Zjistil jsem, že mám velké mezery v matematice. A zkusil jsem si, jaké je psát test v nějakém stresu, cizím prostředí a obklopen cizími lidmi.
Stres z blížících termínů pociťuji, ale naštěstí ne v obrovské míře. Velmi mě uklidňuje, když ve škole píšeme přijímací testy z minulých let. Za to děkuji našim učitelkám. Vždy nám testy opraví a pak rozebíráme co nám nešlo.
Ale ne vše je tak skvělé jak to vypadá. Je to první velká výzva, kterou zažívám. Vlastně se podle toho bude odvíjet moje budoucnost, takže samozřejmě strach mám. Ale snažím se, abych nemyslel jen na učení. Jinak bych se z toho zbláznil.
Těším se, až bude po všem, budu vědět výsledky. Snad kladné. A budu se moci těšit na nové zkušenosti na nové škole.
Je to velmi náročné období. Je plné nejistoty. A bojím se toho co by následovalo po nepřijetí. Ale snad se to nestane ani mně, ani mým přátelům.
