Čínská armáda v sobotu zahájila třídenní vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Informovala o tom agentura AFP. Podle Tchaj-peje manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost. Jak uvedly tchajwanské úřady, celkem již překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny, 71 čínských letounů a devět lodí. Agentura Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.
Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční „podle plánu“ severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.
Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve ráno informovalo o 42 čínských letounech a osmi lodích. Později oznámilo, že zaznamenalo kolem ostrova další čínskou válečnou loď a rovněž dalších 29 stíhaček. Čínská komunistická strana „úmyslně vytvořila napětí v Tchajwanské úžině... které má negativní dopad na bezpečnost a ekonomický rozvoj mezinárodního společenství“, dodalo ministerstvo ve svém prohlášení.
Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. „Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení Tchaj-wanu,“ uvedla CCTV.
Reuters napsala, že čínská armáda v sobotu mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.
Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, ke kterým patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.
Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.
Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.
Až nás opustí Amerika, Čína udeří. Jak se Tchajwanci připravují na boj o nezávislost
Spojené státy poskytnou výcvik tchajwanské armádě a urychlí také dodávky zbraní ostrovnímu státu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul, který v době čínského vojenského cvičení přiletěl na Tchaj-wan spolu s delegací amerických zákonodárců.
McCaul při projevu během oběda v Tchaj-peji, který uspořádala tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, uvedl, že delegace tvořená demokraty i republikány přijela s poselstvím silné podpory Tchaj-wanu. Podle něj je důležité, aby demokracie stály při sobě.
„Jako předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů podepisuji všechny prodeje vojenského vybavení do zahraničí, včetně zbraní pro Tchaj-wan, a slibuji vám, paní prezidentko, že tyto zbraně dodáme,“ řekl McCaul.
Tchaj-wan si od loňského roku stěžuje na zpožďování dodávek amerických zbraní, včetně protiletadlových střel Stinger, protože výrobci nyní primárně dodávají zbraně na Ukrajinu, aby podpořili její obranu proti Rusku, připomíná Reuters.
„V Kongresu děláme vše, co je v našich silách, abychom tyto prodeje urychlili a poskytli zbraně, které potřebujete k obraně,“ řekl republikán McCaul. „A poskytneme vaší armádě výcvik – ne pro válku, ale pro mír,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti. „Ukázka slabosti jen vyzývá k agresi a konfliktům. Ukázka síly poskytuje odstrašení a podporuje mír,“ míní McCaul.
Prezidentka Cchaj na úvod oběda řekla, že lidé na Tchaj-wanu milují demokracii a usilují o mír. Dodala, že se těší na další posílení bezpečnostní spolupráce se Spojenými státy.
Obranný pakt mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy skončil v roce 1979, kdy Washington přerušil s ostrovem formální diplomatické styky a navázal je s Pekingem. Úzké vojenské vztahy ale přetrvávají a USA jsou hlavním zahraničním dodavatelem zbraní pro Tchaj-wan.
Spojené státy dlouhodobě nabízejí určitý stupeň výcviku v oblasti zbraňových systémů, jakož i podrobné poradenství ohledně způsobů, jak posílit tchajwanskou armádu, aby se byla schopná bránit případné invazi Čínské lidové osvobozenecké armády. V USA také cvičí někteří tchajwanští stíhací piloti.
V únoru dva nejmenovaní američtí představitelé agentuře Reuters sdělili, že Spojené státy se chystají rozšířit počet vojáků, kteří pomáhají při výcviku tchajwanských sil. Reuters v roce 2021 uvedla, že na Tchaj-wanu se střídá malý počet amerických speciálních jednotek, které cvičí tchajwanské síly.
Čína označuje Tchaj-wan za nejcitlivější a nejdůležitější otázku ve vztazích se Spojenými státy a toto téma je stálým zdrojem třenic mezi Pekingem a Washingtonem.
