Privilegovaní cizinci a šikana místních. Jak Rusko mění okupovaný Mariupol

Rusko v březnu zveřejnilo záběry návštěvy Vladimira Putina v okupovaném Mariupolu, který Rusové dobyli v květnu minulého roku. Ruský prezident je znám úzkostlivou péčí o vlastní ochranu. Proto se ihned objevily spekulace, že šéf Kremlu na Ukrajině vůbec nebyl a holohlavý muž na videích, který si podává ruku s údajnými obyvateli, je ve skutečnosti jeho dvojník.

Z výpovědí místních se zdá, že Rusové se rozhodli Putinovu bezpečnost pojistit všemi možnými způsoby. Obyvatelka Mariupolu Anastázie sdělila portálu The Insider, že Rusové poslali den před prezidentovou návštěvou bez vysvětlení patnáct jejich blízkých přátel do detenčního centra.

Podobnou zkušenost má i dobrovolnice Irina, která do města dodává humanitární pomoc. „Lidé se bojí příliš mluvit. Před Putinovým příchodem bylo mnoho lidí zavřeno do vyšetřovacích vazeb.“

Má Putin dvojníka? Český kriminalista v Rozstřelu analyzuje záběry z Mariupolu

Podle Iriny Rusové sledují všechny příspěvky na sociálních platformách a telefonní rozhovory. Jejího kamaráda navštívili poté, co telefonicky Irině řekl o svém přání odejít kvůli zdravotním problémům z města. „Dokonce i zdem narostly uši, zdá se,“ dodává dobrovolnice.

Potěmkinova přestavba

Putin se při své návštěvě podíval na rekonstrukční plány města. V říjnu ruský Jednotný institut územního plánování představil ambiciózní plán přestavby města, který podle odborníků naprosto ignoroval ukrajinské civilisty.

Podle obyvatel města ruská správa sice oficiálně nabízí kompenzace za zničené či poničené budovy, v praxi ale nic nedostávají. „Řekli mi, abych znovu zaregistroval všechny své nemovitosti v Doněcké lidové republice, ale pak bych ztratil dokonce i svůj pozemek, protože by to zkonfiskovali,“ uvádí jeden z obyvatel Maxim.

Podle OSN ruské agresivní dobývání přístavu poničilo či naprosto zničilo 90 procent budov v Mariupolu. Podle místních je Rusové opravují jen naoko, aby se mohli chlubit v propagandě, většinu lidí ale stále nechávají žít v troskách.

Okupovaný Mariupol je mrtvou zónou. Lidé tam žijí bez elektřiny, vody i tepla

Rusové provádí jisté stavební a opravné práce, pro které shání zaměstnance. Ukrajincům ale často neplatí či jen za pár měsíců a pak je vyhodí. Podle Maxima jeho příteli řekli, že pokud si bude stěžovat, už nemusí vidět svou rodinu.

Cizí příchozí

„Měli jsme několik dělníků, kteří se objevili na stavbách a hledali práci, ale nakonec je totálně ošidili a nikdy nedostali peníze. Místo toho přivedli nějaké Uzbeky, Tádžiky, aby tu práci udělali. Dostali několik starých bytů, které byly stále nedotčené, a někteří z nich dokonce dostali nové,“ řekl The Insideru Ivan.

372 fotografií

Jeden z takových zahraničních pracovníků na stavbách je čtyřiadvacetiletý tesař z Tádžikistánu Abdulloh. Překvapilo jej zjištění, že z hlediska ukrajinských úřadů je jeho přítomnost nelegální. „Bylo nám řečeno, že tohle město patří Rusku a to je vše,“ řekl listu The Guardian. Postěžoval si, že Rusové mu zaplatili jen část ze štědré slíbené mzdy.

„Přivádějí nejrůznější lidi, naštvané lidi, kteří nejsou z těchto končin. Cítím se smutná. Je to peklo,“ popisuje obyvatelka Oksana ruskou snahu získat ještě větší kontrolu nad populací města. Podle Iriny Rusové označují příchod nových, neznámých tváří jako „návrat domů“.

Proruská komunita okupanty velebí

Mezi obyvateli Mariupolu se najdou i ti, kteří se Rusů zastávají a jeho destrukci přičítají ukrajinským „nacistům“. Mezi příznivce Rusů se řadí bývalý mluvčí mariupolské radnice Andrij Kjor, jenž vydává nové proruské noviny Hlas Mariupolu.

„Lidé vidí obrovské příležitosti, které jim Rusko dává,“ prohlašuje, i když ještě před válkou Rusy vnímal jako protivníky Ukrajinců. „Město se obnovuje neuvěřitelným tempem, to vše díky Rusku,“ říká nyní.

Říkají jim „žduni“. V ruinách měst čekají na Rusy jako na osvoboditele

Rusko si přízeň podporovatelů zajišťuje výhodami, které jim dává oproti Ukrajincům. Ti bez ruského pasu mají prakticky nemožný přístup k nedostatkovým lékům, zdravotnické péči či potravinové pomoci. Bez ruských pasů nelze pobírat důchod či si otevřít obchod.

Rusifikace Mariupolu se uskutečňuje na mnoha úrovních. Učitelé musí hlásat ruskou propagandu, která se line i z rádií, televize či internetových stránek, provozovaných přes ruské poskytovatele. Všude jsou symboly invaze, písmeno Z a ruské či sovětské vlajky.

Rusové ve městě též staví památníky ruským osobnostem, zatímco ničí ty ukrajinské, jako je ten věnovaný památce obětí sovětského hladomoru. Poničené Činoherní divadlo obkroužili plotem s tvářemi ruských spisovatel, podle Ukrajinců proto, aby skryli vlastní zločiny. Rusové útok na divadlo, kde se skrývali civilisté včetně malých dětí, dodnes popírají.

Přes všechno ruské snažení se ale Mariupol nehodlá vzdát své ukrajinské identity. Na zdech je namalované písmeno ï, které existuje v ukrajinštině, ale ne v ruštině. A někde jsou plakáty s jednoduchou zprávou: Mariupol je Ukrajina.