„My, zástupci průmyslových a zaměstnavatelských svazů České republiky, vyjadřujeme plnou podporu pozici České republiky k návrhu Evropské komise na nové emisní normy Euro 7. Vzhledem k řadě závažných nedostatků a celkově nevyvážené podobě návrh přináší neúměrně negativní dopady nejen pro automobilový průmysl ČR, ale i dopravu jako celek,“ píše se v memorandu, které v pondělí 24. dubna podepsali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzel, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podpisem memoranda skončil kulatý stůl Hospodářské komory k současnému stavu jednání o normě Euro 7 v evropských orgánech. Podrobnou informaci o něm přinesl Alexandr Vondra, který je v Evropském parlamentu zpravodajem příslušného předpisu.
Vladimír Dlouhý v úvodu zdůraznil, že žádná ze stran memoranda nezpochybňuje ani nutnost bojovat se změnami klimatu, ani politiku, která je tímto cílem motivována. Vyjádřil však přesvědčení, že poslední kroky navržené Evropskou komisí nelze splnit v požadovaném čase, nejsou transparentní a mohou vést ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Ministr Kupka upozornil, že omezení konkurenceschopnosti a dostupnosti mobility je v rozporu s vizí prosperity a s cíli Evropské unie jako celku. České předsednictví ještě před koncem mandátu vydalo k návrhu Euro 7 odmítavou pozici.
Základ svého postoje shrnul Kupka do čtyř bodů. Prvním je termín, který nelze splnit. Navzdory mnoha posunům a táhnoucím se jednáním se stále počítá s platností normy od července 2025. „U všech předchozích emisních norem byl čas na přípravu čtyři nebo pět let. U takto významné změny to nemůže být méně. Stále říkáme čtyři roky, ale až od doby, kdy bude k dispozici kompletní znění,“ uvedl ministr.
Za druhé je třeba napravit stav, kdy se návrh normy schvaluje bez prováděcích předpisů a metodik měření. I kdyby byly dohodnuty a zveřejněny kompletní limity škodlivin, výrobci nemají nové typy vozidel jak připravit, dokud zároveň nebudou stanoveny postupy zkoušek a hodnocení. Zejména u nově zaváděných limitů pro emise z brzd a otěru pneumatik, což je problematika, která se zatím i na úrovni OSN probírá v teoretické rovině.
Dále je třeba vymezit hraniční podmínky pro měření emisí v reálném provozu. Protože tato zkouška není nikdy dokonale opakovatelná, v zájmu alespoň přibližného porovnání se musí průběh testovací jízdy vejít do určitého rozmezí zrychlování a vnějších podmínek. V současné normě Euro 6.2 jsou některé z nich vyloučeny, například tahání přívěsu ve vysoké nadmořské výšce. Dosavadní návrh Euro 7 by i za tak specifických okolností vyžadoval splnění všech limitů. To by bylo možné jen s podstatně dražší technikou, jejíž extrémní dovednosti by přitom většina zákazníků nikdy nevyužila.
Nakonec je podle ministra Kupky zapotřebí konkrétněji specifikovat podmínky pro autodiagnostické funkce vozidla. Návrh zatím počítá s instalací emisních čidel, z nichž některá dosud nejsou na trhu, s online hlášením zjištěných závad výrobci a online přístupem do paměti závad pro policii. Většina pojmů je přitom vymezena příliš vágně a je třeba je upřesnit.
Europoslanec Alexandr Vondra informoval o průběhu jednání, která česká strana iniciovala s okruhem sympatizujících zemí. Podle jeho slov Evropská komise porušila opakovaná ujištění, že pokud bude schváleno ukončení prodeje spalovacích motorů v roce 2035, norma Euro 7 bude zmírněna, aby výrobci mohli nasměrovat investice k elektromobilitě.
I když je podle Vondry v evropských strukturách zjevně aktivní skupina, která chce řídit spotřebu každého občana a z principu jí vadí dostupné automobily, atmosféra v parlamentu je požadavkům komise nakloněná méně než obvykle. Navrhované změny však nelze prosadit bez podpory Francie a Německa, již česká pozice dosud nezískala.
Zastupující stálá představitelka Česka ve výboru Coreper I Lucie Šestáková upozornila, že Německo ani Francie dosud nemají schválenou národní pozici a od některých cílů návrhu Euro 7 se distancovalo i předsedající Švédsko. Vondra společně s Vladimírem Dlouhým apelovali za zaměstnanecké a odborové svazy, aby téma otevřely u svých evropských protějšků a nechaly ho zaznít u politiků ostatních zemí.
Diskusi dominovalo téma shody o společném cíli ochrany životního prostředí a otázka, jaké prostředky jsou k němu reálně dostupné. Opakovaně zaznívala obava, že investice potřebné pro elektromobilitu budou přesměrovány ke spalovacímu motoru. To v posledku posílí asijskou konkurenci, která spalovací motory dodávat a vyvíjet nemusí. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozornil, že dokud nebude norma přijata se všemi prováděcími detaily a průmyslové firmy nebudou mít přesný postup potřebných modernizací, ztíží se jim i přístup k úvěrům.
