Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Rusko už nemá co ukázat.“ Historik o přehlídce na Rudém náměstí i o tom, jak svátek změnila válka na Ukrajině

Osvoboditel? Okupant? Jak pro koho. Se svojí historií se český národ dodnes poctivě nevypořádal. Foto: ČTK
Osvoboditel? Okupant? Jak pro koho. Se svojí historií se český národ dodnes poctivě nevypořádal. Foto: ČTK

Současná ruská válka proti Ukrajině může vést k tomu, že se bude měnit pohled na osvobození v roce 1945. Může to přinést nové perspektivy, ale také upozaďování role Rudé armády v rozporu s historickou skutečností, říká v rozhovoru s Deníkem N historik Stanislav Tumis. Připomíná také, že v Rusku je 9. květen stále nejvýznamnějším svátkem, letos ale podle něj v Moskvě nelze nic velkého očekávat. „Teď se nemají čím pochlubit,“ říká.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Změnil se v Česku význam Dne vítězství v souvislosti s válkou na Ukrajině?
  • Můžeme si připomínat padlé sovětské vojáky a přitom odsuzovat ruskou agresi na Ukrajině?
  • Jaká byla při osvobozování role vlasovců a maršála Koněva?
  • Zasahovala dříve ruská ambasáda do oslav Dne vítězství?
  • Co svátek znamená pro dnešní Rusko?

Připomínáme si výročí konce druhé světové války u nás. Jaký bychom měli pro tento svátek používat termín, Den vítězství, den osvobození, porážka nacismu? A hrají tato slova roli?

Slova jsou vždy důležitá. V historickém kontextu šlo v roce 1945 jednoznačně o osvobození. Problém je v tom, jaký dopad měly pro formování paměti události roku 1968 a následná normalizace. Myslím si, že Den vítězství, tak jak se název vryl do evropské paměti, je asi nejrelevantnější pojem. Nejlépe vystihuje celý kontext novodobých dějin včetně roku 1968 a normalizačního období.

Změnil se podle vás význam tohoto svátku v souvislosti s tím, že nedaleko českých hranic po dlouhé době vypukla válka?

Druhá světová válka není po roce 1989 připomínána jenom v souvislosti s osvobozením ze strany sovětské armády, ale také s velkými akcemi na západě, zejména s vyloděním v Normandii a otevřením nové fronty, což si lidé v západoevropských městech často v těchto dnech připomínají. Mně se zdá, že po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se diskurz v Evropě hodně změnil. Přece jen se oslabilo připomínání sovětského osvobození, zejména na územích, která se z moci Sovětského svazu vymanila.

Rusko-ukrajinská válka, která vypukla minulý rok, zase oživila úvahy, jak přistupovat k osvobozování ze strany Rudé armády. Hrozí, že historické události budou reinterpretovány v kontextu současných politických událostí, což může mít pozitivní i negativní efekt.

V čem?

Pozitivní efekt může být v tom, že se nebudou připomínat jenom kladné záležitosti spojené s činy Rudé armády, nebo v tom, že si připomeneme význam dalších národů, které hrály v osvobozování naprosto zásadní roli. Zejména role Ukrajinců byla opravdu důležitá.

Jako negativní dopad války na Ukrajině pro připomínání tohoto dne vnímám fakt, že se role sovětského osvobozování

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější