Za svůj senzační světový titul z Bakuriani byla snowboardkrosařka Eva Adamczyková vyhlášena Králem bílé stopy, do programu příští sezony si ale sama vetkla komplikaci. Na podzim se uvázala k taneční televizní show StarDance, což jí zásadně ovlivní průběh zimy. V ní ji však nečeká žádný vrchol typu světového šampionátu či olympiády.
Co na to říkal trenér Marek Jelínek?
„Člověk to plánuje samozřejmě dopředu. StarDance mělo být původně minulý podzim. Plán byl takový, že odjedu olympiádu, ideálně ji vyhraju a další sezonu si začnu StarDance. Olympiáda se ale nekonala a StarDance také ne. Díky bohu. Takže bylo super, že jsem mohla tuto sezonu zvládnout mistrovství světa. A tím, že jsem vyhrála, jsem si říkala, že si snad mohu dovolit si udělat svou radost. Ježdění mě samozřejmě také baví, ale tohle je něco nového.“
A jaký byl tedy názor kouče?
„S Jelenem jsem to samozřejmě konzultovala, ale i on vytušil, že jsme v takové fázi… Řekl mi svůj názor, že se mu to samozřejmě nelíbí, že StarDance je vnímané spíše jako pro sportovce po kariéře. Já jsem to ale asi trochu řekla jako hotovou věc. Že mi to nabídli, a že bych do toho chtěla jít. Myslím, že těch výsledků mám za sebou dost. Předpokládám, že mi asi půl sezony uteče. V prosinci máme většinou dva závody, takže je to složité…“
Jaký je tedy závodní plán?
„Na začátku ledna to vypadá, že tam těch závodů moc není, tak doufám, že bych mohla naskočit ve druhé půlce, na konci ledna. A v únoru, březnu je závodů nejvíc. Suchou přípravu budu samozřejmě dělat dál a trénovat. Samozřejmě mi uteče podzim na sněhu, ale abych pravdu řekla, tak tuhle sezonu, co byla, jsem na sněhu také moc nenatrénovala. Musím také doufat ve své zkušenosti.“
Takže v prosinci se závody nepočítáte?
„Záleží, kdy vypadnu. Člověk musí mít víc plánů. Mám to naplánované, že jak vypadnu, tak můžu klidně druhý den nebo za dva dny jet na soustředění. Naštěstí StarDance končí v prosinci. Kdybych se dostala do finále, tak padají prosincové závody, ale můžu jet přes Vánoce na hory potrénovat a v lednu už občas míváme i na Dolní Moravě trať. V Reiteralmu v Rakousku je trať celý rok, takže naštěstí bude kde trénovat, doufám, že to doženu.“
Jak zvládnou zátěž taneční show vaše kotníky, které jste si před rokem a půl zlomila?
„To se uvidí. Teď mám podpatky po celé sezoně a není to žádná hitparáda. Necítím se na tom dobře. Ale samozřejmě budu chodit dva měsíce na podpatcích a před tím na trénincích. Všichni navíc říkají, že v tom vaří a dělají vše doma, aby si na to zvykli. Zase ty kotníky si zvykly na hodně věcí. Minulý podzim nebo na začátku srpna jsem si myslela, že nebudu ani moct jezdit a pak v listopadu a prosinci se mi už docela dobře jezdilo. Ony se docela adaptují. Podpatků se ale asi bojím nejvíc. Nejsem na ně zvyklá.“
Soutěže se účastní i váš manžel Marek, už se doma hecujete?
„Ještě ne, zatím ještě vůbec netrénujeme. Marek hodně natáčí a já do toho trénuju, takže se nestíháme hecovat. Ani nevím, jestli to budeme dělat. Já jsem samozřejmě soutěživý typ, Marek taky, ale není úplně čistokrevný šílenec sportovec. Jsem zvědavá, těším se na to, spíš myslím, že pak budeme tak unavení, že se budeme podporovat.“
Nedávno jste taká zazářila ve videoklipu Barbory Polákové, kde ztvárňujete rockerku, která hraje na bicí. Fakt na ně umíte?
(směje se) „Ne, neumím… Naštěstí jste neslyšeli ten originální zvuk. Mám to v telefonu a mě z toho bolela hlava. Holky, ani Markéta (Děrgelová), ani Martha (Issová), ani Lenka (Krobotová) to zapojené neměly. Jen já jsem do toho musela bouchat a bylo to strašné. Hrozně jsem se jim omlouvala. Chvílemi to bylo do rytmu, ale neznělo to dobře. Jenom jsem si ukázala, že je to opravdu těžké, ale bavilo mě to.“
S Polákovou to není vaše první spolupráce, jak takovéhle projekty vznikají?
„Bára vždy natáhne všechny kámoše a udělá z toho videoklip. Ten dědeček s babičkou, co tam jsou, jsou Márovi rodiče, kteří si také zahráli ve videoklipu předtím ve Filter Tour. Jsme takoví stálí zákazníci. Ale byla to sranda. Navíc teď v sobotu je dokonce release nové písničky Báry, ale k tomu s Honzou Cinou a mým Markem budou mít takovou spolupráci, svůj summer song. To je také velká sranda. Viděla jsem základní verzi a to si taky užili.“
Jak jsou na tom teď vaše kotníky, co se týče sportovní přípravy?
„Minulý týden jsem začala přípravu na novou sezonu, takže začínám pomalu. Tenhle týden už je takový ostřejší, tak nějak mě všechno bolí, ale to je normální. Kotníky se zatím tváří, že jsou v pohodě, že tam, kde jsem v březnu skončila, tak to furt funguje. Samozřejmě jsou někdy po zátěži bolavější, protože jsem teďka únor, březen moc neběhala, takže si musejí zvyknout a otlačit se. Jinak fungují dobře. Už se těším, že tohle léto zvládnu i nějaké traily na kole, protože minulé léto jsem na kole jezdila jen vytrvalostní tréninky, ale žádné trailové tréninky jsem nedávala, protože mě to bolelo. Myslím, že tenhle rok si to můžu dovolit, těším se tedy i na obnovení tréninkových dávek. Jinak na atletice nebo v posilovně jsme dělali všechno, takže spokojenost.“
Jak pojmete letní trénink, pojedete na soustředění na jižní polokouli?
„Se mnou se na jižní polokouli nepočítá. To když tak odjede zbytek týmu. Původně jsem plánovala týden nebo čtrnáct dní, ale jet do Austrálie na čtrnáct dní je i kvůli posunu šílené. A když už do toho StarDance jdu a chci se tomu věnovat, aby to stálo za to, tak ten čtrnáctidenní výpadek netancování by nebyl ideální. Tenhle rok jsem tak jižní polokouli odpískala. Já jsem ani nemyslela, že by taková šance byla. Většinou tréninky na jižní polokouli bývají před důležitější sezonou, ať už před mistrovství světa nebo olympiádou. Ten prostor tam naštěstí je a podpora pro tým přišla, takže Jelen se snaží, aby jel zbytek týmu. Oni to beze mě zvládnou.“
