Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

EU se chová jako přerostlý Otesánek. Zákaz spalovacích motorů je jen fanatickou zelenou ideologií, říká Vondráček

EU se chová jako přerostlý Otesánek. Zákaz spalovacích motorů je jen fanatickou zelenou ideologií, říká Vondráček

„Fanatická zelená ideologie, která se snaží vystrašit nejmladší generaci, způsobuje, že recidivistům v páchání schválností vůči řidičům nelze vysvětlit, že oběti sedí za volantem a chodci mají chodit po chodníku, ne blokovat silnice,“ tak právě těmito slovy zarámoval svůj postoj k aktuálním tématům mladý právník a předseda Svobodných Libor Vondráček, který se postavil do čela těch, kteří chtějí zabránit zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory. „Lidé, kteří toto dnes prosazují, buď plánují skutečně zlomyslně omezit mobilitu lidí a udělat z pohodlného cestování za rodinou, za prací i za nákupem luxus. Nebo jsou to absolutně nezodpovědní lidé, kteří by snad měli být chránění sami před sebou tím, že jim soud omezí svéprávnost,“ říká v rozhovoru Vondráček a přidává sérii pádných argumentů. Vondráček však také prozradil, jaká plány mají Svobodní pro volby do Evropského parlamentu, proč již dlouhé měsíce objíždí republiku se svými přednáškami o právu EU a proč je přesvědčen o tom, že již dnes trpí unie velkým deficitem demokracie.

Pane předsedo, Svobodní se v minulý dnech ostře vymezili proti zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem. Nedáváte si tím nálepku strany, která se staví proti ochraně životního prostředí?

Ano, máte pravdu. Na našem webu svobodni.cz jsme spustili výzvu proti zákazu aut jezdících na benzín a naftu, kterou snad podpoří maximum rozumných lidí, což jistě většina vašich čtenářů je. Samozřejmě nás může kdokoliv onálepkovat a už jsme si zvykli, že tam, kde chybí argumenty, tam se sahá po nálepkách. Realita je ovšem taková, že přírodu může šetřit každý z nás a nemusí kvůli tomu ostatním něco zakazovat nebo přikazovat. Osobně jsem pořádal v našem městě velký úklid parku, který proběhl už pošesté. Vzorně třídím odpad, neplýtvám potravinami i energiemi a nikdy jsem k tomu nepotřeboval osvícené úředníky z Bruselu. Pozitivní vliv zákazu na přírodu přitom považuji za přinejmenším sporný, avšak negativní vliv na společnost vnímám zcela evidentně.

Je třeba si uvědomit, že elektromobilita rozhodně není bez emisí. Elektřina se musí nějak vyrobit, přičemž až úsměvně vypadají záběry nabíjení elektromobilů z naftových elektrocentrál, které si mnozí vozí preventivně s sebou. Výroba baterií a získávání surovin pro jejich výrobu také rozhodně není bez obětí, a i likvidace je ekologicky náročná. Některé studie dokonce hovoří o tom, že výroba elektromobilů je tak energeticky náročná, že je srovnatelná s patnácti lety provozu současných klasických aut. Žádná konvenční baterie v elektromobilu si přitom ani zdaleka takto dlouho nezachová svoji kapacitu, a právě baterie je tou nejdražší součástkou celého vozu, takže se po velkém snížení kapacity baterie vyplatí spíš nákup nového vozu, což je opět energeticky náročná věc.

Samotný zákaz výroby přitom přinese pouze další zvýšení průměrného věku našeho vozového parku. Zatímco nová dostupná auta na benzín a naftu by v roce 2035 jistě měla nízké emise, staré vozy mají daleko větší spotřebu paliva a doba jejich užívání se bude kvůli zákazu uměle prodlužovat. Což také může přinést větší počet nehod na silnicích, neboť elektromobily budou luxus a samotný provoz aut se spalovacími motory by měl být umožněn až do roku 2050.

Naštěstí zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné! Proto ještě jednou prosím o podporu výzvy na našem webu.

 

V této souvislosti dokonce často mluvíte o tom, že se zelenou politikou bruselští úředníci snaží omezit jednu ze základních svobod, tedy svobodu pohybu. Není toto přirovnání přece jen trochu přehnané?

Ano, je to tak. Tento zákaz neohrožuje jenom pracovní místa související s výrobou ale i samotnou dostupnost výkonu svobody pohybu. Z osobního automobilu se v případě zákazu stane luxus. Planeta země ani nemá k dispozici tolik surovin, abychom mohli současný počet klasických aut nahradit elektromobily. Takový počet baterek prostě není z čeho vyrobit. Je tedy evidentní, že tyto plány počítají s tím, že většina lidí po vyřazení aut se spalovacím motorem již žádný vlastní vůz mít nebude. Ale kdoví, třeba moudré hlavy v Bruselu už ví, jak těžit tyto suroviny na měsíci, na Marsu nebo někde jinde. Z finančně dostupného auta se dnes stala samozřejmost pro lidi žijící na vesnici, kteří bez nich dnes nemohou žít plnohodnotný život. Takovýto zákaz bude tak zcela zásadní pro umrtvení života na venkově, kde již zmizely malé obchůdky i vše ostatní.

S nahrazením současného počtu aut elektromobily ani zdaleka nepočítá naše přenosová soustava. Musela by se minimálně zdvojnásobit, kdyby se běžná auta jednoduše vyměnila za elektromobily. Jenže ve chvíli, kdy vypínají Němci jaderné elektrárny je jasné, že už současná spotřeba energie by mohla být problém, natož zvýšení odběru. Pro člověka, který má na střeše fotovoltaiku a elektřinu v garáži samozřejmě může být elektromobil řešením, ale na sídlištích, kde dnes ani není kde zaparkovat, je to absolutně nemožné.

Ten, kdo dnes podporuje podobný zákaz, se chová jako člověk, který nejprve prodá svůj byt, vystěhuje se, a pak teprve řeší, kde bude ten den spát, protože si krátkozrace nezařídil nové bydlení. Lidé, kteří toto dnes prosazují, buď plánují skutečně zlomyslně omezit mobilitu lidí a udělat z pohodlného cestování za rodinou, za prací i za nákupem luxus. Nebo jsou to absolutně nezodpovědní lidé, kteří by snad měli být chránění sami před sebou tím, že jim soud omezí svéprávnost.   

                                           

Zároveň jste se vydali do ulic protestovat proti ekologickým aktivistům, kteří se snaží přimět pražský magistrát, aby po Praze zavedl maximální rychlost 30 kilometrů v hodině. Co vám na této snaze vadí?

Myslím, že tato otázka je spojena s prvními dvěma více, než by se mohlo zdát. Z mikro-omezování CO2 se stalo dogma. Lidé, jež podlehli zelenému náboženství, které ve skutečnosti přírodě moc nepomáhá, vidí v automobilech nepřítele. Takový člověk si potom ve jménu boje proti klimatu odůvodní i to, že nevinným řidičům komplikuje cestu z práce či do práce a má přitom pocit oběti, na kterou auto svou samotnou existencí útočí. Opravdu mám rád přírodu, pocházím z regionu a v naší krajině jsem trávil jako dítě celé prázdniny. Nicméně fanatická zelená ideologie, která se snaží vystrašit nejmladší generaci, nakonec způsobuje, že recidivistům v páchání schválností vůči řidičům nelze vysvětlit, že oběti sedí za volantem a chodci mají chodit po chodníku, ne blokovat silnice.

Vůbec nerozumím tomu, jak si někdo může na jedné straně dovolit označovat za dezoláty jedny demonstranty, kteří na náměstí nikoho neblokují, a na druhé straně zcela přechází chování těchto aktivistů. Vláda sice vyhlašuje každou chvíli boj s extrémisty, ale s těmito se schází a pomalu, ale jistě plní jejich požadavky. Jak by asi naložili se skupinkou demonstrantů, která by se rozhodla pořádat pochody po tramvajových pásech za 70 km/h v Praze? Člověka, který ve skutečnosti nechce nikoho převychovávat, to celkem láká. Zkusit protestovat za extrém na opačném pólu. Za zákaz elektroaut a 120 km/h v Praze, aby výsledkem bylo, že se nezakáže nic a z podobných požadavků budou mít politici jen srandu. Slušný, moudrý, pravicově tedy prosvobodně smýšlející člověk, který respektuje lidskou důstojnost ostatních, ovšem k takovýmto nástrojům sahá vždy jen v nejkrajnější nouzi a podobné otravování lidí, kteří za nic nemohou, mu je proti srsti.

 

Jako předseda Svobodných již několik měsíců jezdíte do regionů s přednáškami o mrazivých faktech o právu EU. Prozraďte i našim čtenářům, o jaká mrazivá fakta jde?

Mám za sebou čerstvě 50 přednášek a mám jen ty nejskvělejší zkušenosti. Na přednášky mi často chodí lidé, kteří před 20 lety hlasovali pro vstup do EU a dnes litují toho, že naskočili na falešnou kampaň, která slibovala, že „do sedmi let doženeme platy Němců“. Když to znělo z úst pana Teličky a Špidly, nešlo o lež, protože oni dva je skutečně dohnali (smích). Vláda tehdy investovala 200 milionů korun do velké kampaně, která měla lidi přesvědčit, aby hlasovali pro vstup. Nula korun investovala do toho, aby vysvětlila, že přijdeme o svrchovanost státu a nezávislost našeho právního řádu. Proto to musím vysvětlovat lidem na svých přednáškách já. Tento přístup byl zcela odlišný například od referenda o brexitu, kde vláda rozdělila v roce 2016 peníze férově pro obě strany referenda a hlasování neproběhlo za pokřivených podmínek jako u nás. Moje čerstvá zkušenost z Británie je přitom taková, že se zde rozhodně nezastavil čas. Naposledy jsem tu byl před čtyřmi lety a určitě se toho tu mnoho posunulo. Namátkou síť metra v Londýně je stále hustější a větší. O tom, jak to dnes vypadá v Británii, si mohou vaši čtenáři přečíst na mých sociálních sítích.

 

Co s tím? Mezi lidmi často panuje představa, že Evropská unie se nedá změnit. Jak to vidíte vy?

Přesně o tom se bavíme. Evropská unie je postavena na nějakých základech. Ty základy počítají s nadřazeností práva EU nad běžné zákony v jednotlivých zemích. V původním znění Lisabonské smlouvy přitom bylo výslovně napsáno, že by dokonce měly být předpisy EU nadřazeny i nad ústavní zákony, ale to naštěstí zastavila referenda v Nizozemsku a ve Francii. Od doby, kdy Topolánek a spol. schválili Lisabonskou smlouvu, ovšem již nemáme právo veta ve všech oblastech a nyní hrozí, že ztratíme právo veta pro všechna hlasování, protože přesně to si přejí německý kancléř i francouzský prezident.

Už dnes má přitom EU obrovský deficit demokracie. Dám příklad. Pokud by chtěla Věra Jourová jako politička prosadit například omezení svobody slova na sociálních sítích v našem Parlamentu, musela by pro to sehnat 101 hlasů českých poslanců, a ti by se museli veřejně za své hlasování postavit, což by jim v očích voličů osobně jistě velmi ublížilo. A možná by po příštích volbách jiná stojednička hlasů takový zákon zrušila, protože by lidé už volili lépe. Zatímco v Bruselu jí stačí, aby jí to z českých politiků schválil ministr vnitra nebo premiér, anebo taky ani není třeba jejich souhlasu. Vždyť například s migračními kvótami také žádný český politik nesouhlasil, a přesto jsou pro nás povinné.

No a právě u migračních kvót se často během přednášek zastavuji, protože migrační kvóty jsou typická ukázka toho, že nějaký předpis můžeme v klidu 8 let ignorovat a nic se nám nestane. Právě cesta ignorace práva EU je jednou ze sedmi cest, kterou na závěr přednášky lidem nabízím, jako cestu, která celkem úspěšně funguje v Polsku, Maďarsku, ale v případě kvót i u nás. Soudní dvůr EU sice v roce 2020 rozhodl, že kvóty byly přijaty podle práva, ale Evropská komise na základě tohoto rozhodnutí stále nezačala vyměřovat pokutu, protože asi velice správně tuší, že Maďaři a Poláci by jim na takovou pokutu z vysoka kašlali. A protože EU naštěstí stále nemá vlastní armádu a nemá tedy ani bratrské tanky, aby je vyslala do Maďarska, jako Sověti v roce 1956, tak by si placení ani neměla fakticky jak vymoci. A takovou ostudu, že si nějaký členský stát otevřeně nebude lámat hlavu s nějakou pokutou ani kvótami, si nemůže dovolit. Pokuty za nedodržování migračních kvót se tak dost možná ani my nikdy nedočkáme, jako učebnicový příklad to ovšem slouží dobře.

 

Budete v těchto přednáškách pokračovat i v následujících měsících? Kam byste naše čtenáře pozval především?

Ano, plánuji to hned po návratu ze zahraničí. Například 23. května se budu těšit na přednášku v Nové Pace, 27. května v sobotu proběhne přednáška ve Staroboleslavském dvoře a 29. května budu v Sokolově. V červnu pak budu mít přednášky v pondělí 5. v Bruntále, 6. v Hlučíně a 7. v Náchodě. Pak se kvůli mnoha akcím v ulicích směřovaných na záchranu spalovacích motorů přednášky chvíli konat nebudou. Už ovšem plánujeme i další místa, takže se můžou těšit lidé z Kroměříže, okolí Pelhřimova, Klatov a v srpnu během slavností budu určitě mít přednášku i v Domažlicích.

 

Připravujete se těmito přednáškami na blížící se volby do Evropského parlamentu? Mají Svobodní v tomto ohledu už jasno, jestli půjdou do voleb samostatně, nebo vytvoří nějakou předvolební koalici?

S přednáškami jsem začal už loni v dubnu a neberu to jako kampaň, ale spíš jako důležitou osvětu. O fungování EU i přímo o evropském a ústavním právu mám hodně nastudováno a přišla by mi škoda, bych se nesnažil tyto poznatky předávat srozumitelnou a zábavnou formou dál. Dokud lidé nebudou všeobecně chápat, jak EU funguje, budou naivně věřit mnoha spasitelům, kteří jim budou slibovat, že EU zreformují a zařídí tam něco ve prospěch České republiky.

 

Takže nevěříte v reformovatelnost EU?

Ne, to opravdu není možné, i když by se nám to všem mohlo líbit. EU je obrovský byrokratický moloch, který každou zemi stojí ročně 4 % HDP. Náklady na fungování této instituce jsou obrovské a ona už se chová jako přerostlý Otesánek, který nakonec chce sežrat i ty, kteří ho stvořili, maminku a tatínka. Takto bude chtít EU spolknout nakonec i všechnu naši suverenitu a postupně polyká i svobodu občanů. Součástí tohoto Otesánka je přitom na 50 000 úředníků, kteří přímo pracují pro Brusel, a další statisíce a miliony lidí, kteří jsou tímto molochem také přiživováni.
Daňoví poplatníci tak musejí sice toto všechno platit a ochuzují se přitom o 4 % HDP (výpočet eurokomisaře pro obchod Petera Mendelsona z roku 2004), jejich hlas ovšem nemá téměř žádnou váhu. Nedemokratičnost EU jasně ukazuje fakt, že ani skupina europoslanců nemůže navrhnout žádnou směrnici nebo nařízení ke schválení či ke zrušení. Takže jediný demokraticky volený orgán je jen takovou stafáží, která může alespoň občas v europarlamentu pojmenovat věci pravými jmény a v některých případech může alespoň zablokovat schválení těch největších euronesmyslů. Právě o to jediné se se mnou naši europoslanci snaží. Sypat písek do soukolí, aby unijní mašina náš průmysl a Českou republiku obecně, nesemlela příliš brzy.

 

Pro Svobodné byly již v minulosti evropské volby právě těmi, ve kterých dokázali vždy oslovit nejvíce voličů. Chcete na to navázat i na jaře příštího roku?

Ano, rádi bychom na to navázali. Právě pro mou znalost problematiky EU si mne členové a příznivci Svobodných vybrali jako svého lídra do těchto voleb. Aktuálně o žádné koalici nejednáme, neboť právě dnes cítíme velkou poptávku po tom, co říkáme, a nevidíme nikoho, kdo by říkal totéž. Jsou tu mnohé marketingové projekty, které se tváří, že chtějí EU reformovat, a ve skutečnosti v Bruselu vše odkývají. Typicky dvojice Andrej Babiš a Věra Jourová z ANO. A pak jsou tu lidé, kteří se veřejně hlásí k tomu, že naši svobodu a suverenitu v Bruselu prodávají a ani se nesnaží si na něco hrát. Typicky zástupci pětikoalice. No a pak jsou tu socialistické projekty, které k nám mají ideově příliš daleko, protože pro ně je nejdůležitější silný stát, vysoké daně a na svobodném prostoru pro jednotlivce jim moc nezáleží.

Jako Svobodní si přitom uvědomujeme, že nejlepších výsledků jsme dosahovali v době, kdy měli voliči v čerstvé paměti, jak snadno dokáže například ODS ve vládě pošlapávat svůj krásně znějící program s nízkými daněmi, svobodou slova a svobodou podnikání. I dnes se k nám přidává čím dál více zklamaných voličů i členů ODS, a i to nám dává důvod věřit minimálně ve výsledek z roku 2014. Je to současně velká odpovědnost, protože už se nesmí opakovat, aby většinu českých europoslanců tvořili kývači typu pana Peksy, Niedermaiera nebo Zdechovského, kteří vesele tleskají každému euronesmyslu. A někteří z nich dokonce nedávno podpořili zrušení práva veta pro malé země, což by se klidně dalo pojmenovat bulvárně jako vlastizrada.

Pokud někoho zajímají naše témata do eurovoleb, pak ho jistě potěší, že jsme jako vůbec první strana v České republice již zveřejnili zásady našich kandidátů do těchto voleb na adrese svobodni.cz/eurovolby. Mezi hlavní témata bude patřit zastavení zákazu aut se spalovacím motorem při hlasování v roce 2026, zachování práva veta pro Českou republiku, zastavení legislativy omezující svobodu internetu či ochránění české koruny před nahrazením digitálním eurem.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31