Chci trénovat kluky, kteří za Duklu budou dýchat, povídá trenér dorostu Jakub Venc

14.05.2023 / Tomáš Lysý

Turbulentní sezona, která málem vyvrcholila krásnou tečkou. Jihlavští dorostenci po těžké základní části, kdy jim pouze o dva body utekl postup do lepší nastavby s jistotou play off, zvládli skvěle nadstavbu. Rychle si zajistili záchranu, skončili druzí a v osmifinále jim chybělo 35 sekund k vyřazení superfavorita z Třince, který nakonec získal mistrovský titul. „Těžko jsem po vyřazení s Třincem hledal slova, která bych klukům řekl. Vzplál ve mne celý rok. Vybavoval jsem si vše, co se za celý rok mezi námi odehrálo. Že kluci za námi nešli, pak jsme se stmelili a nakonec vše vygradovalo v závěr rozhodujícího třetího zápasu. Ve výsledku vnímám sezonu jako úspěšnou,“ povídá trenér dorostu Jakub Venc.

Do sezony 2022/2023 vstoupil u dorostu jako hlavní trenér Marek Melenovský s Romanem Kaděrou, ale oba byli v polovině přípravných zápasů odvoláni a trenérské žezlo přebral Jakub Venc, který si k sobě vybral jako asistenta Štěpána Moravce. V přípravě sbírali dorostenci výsledky, ovšem po prvních třech mistrovských zápasech se hodně zadrhli. „Vstup do sezony byl docela fajn, v prvních třech zápasech jsme získali sedm bodů. Nezvládli jsme pouze prodloužení v prvním utkání s Pardubicemi, kde jsme netrefili prázdnou branku a soupeř si z protiútoku vzal druhý bod zápasu. Pak jsme prohráli v Liberci 4:5 a nezvládli jsme utkání s Hradcem Králové, kdy jsme vedli před třetí třetinou 4:1, ale prohráli jsme 4:6 a ztratili jsme všechny body. Následně se nám nedařilo získat body a nezvládli jsme utkání ani s Havlíčkovým Brodem, kdy jsme dostali branku v našem oslabení a soupeř vyhrál na nájezdy. Tam jsme nebyli tým, nefungovalo nám to a nešli jsme za sebou,“ začíná s hodnocením sezony trenér Jakub Venc a ohlíží se za sérií pěti porážek v řadě, která vyvrcholila na ledě pardubického Dynama. „Zlom asi přišel v Pardubicích, kdy jsme prohráli 2:7 a vyhodnotili jsme si to s kluky v kabině. Kluci začali lehce přicházet na chuť tomu, co chceme hrát, jak budeme hrát a změnili přístup k tréninku. Hodili za hlavu nějaké věci, které byly v kabině, které si vyříkali a naopak některé věci vzali je za své. Měli jsme reprezentační přestávku, potrénovali jsme a obrázek druhých vzájemných zápasů základní části byl diametrálně odlišný oproti začátku sezony,“ myslí si hlavní trenér dorostu.

Dorostenci načali stíhací jízdu k postupu do lepší nadstavbové části. Rozhodovalo se v posledním zápase základní části, kdy Jihlava porazila Havlíčkův Brod skvělou třetí třetinou 3:0 a čekala, jak budou hrát Pardubice. Ovšem Dynamo vyhrálo a získalo o bod více než Jihlava, navíc s lepšími vzájemnými zápasy. „Nepostoupili jsme o bod do play off, ale díky druhému odvetnému kolu v první části jsem věřil, že uhrajeme záchranu. Nakonec jsme spadli o bod do skupiny o záchranu a tu jsme odehráli slušně. Téměř celý prosinec a leden jsme pravidelně sbírali tři nebo dva body. Naskakoval nám bodový zisk a díky tomu jsme zvládli nepříjemnou část, kdy jsem se vyhnuli sestupu a posunuli jsme se do klidných vod. V posledních čtyřech utkáních jsme posbírali všechny body a bylo jasné, že budeme v play off. Záleželo jen, na jakém místě a skončili jsme druzí,“ ohlíží se Jakub Venc za nadstavbovou částí i za jejím závěrem a pochvaluje si přístup hráčů v této části ročníku. „Co se týče nadstavby o udržení a o postup do play off, nebyla to pro nás příjemná část. Každé utkání a každý bod je hrozně důležitý a není prostor na to zaváhat dvakrát po sobě. Vzniká tlak a kluci si to uvědomovali. Chtěl bych jim poděkovat za to, jak k této části sezony přistoupili, hlavně za prosinec a leden, kde jsme asi překlopili nadstavbu na svojí stranu,“ má slova díků pro celý tým.

Trenér dorostu Dukly Jakub Venc. Foto: Martin Voltr

Realizační tým měl už dost času zhodnotit, kde se první část sezony lámala a kdy dorostu těsně utekl postup do vrchní nadstavby. Utkání, ve kterých mohla Dukla body udělat, by se našlo hodně. „Mohlo to být utkání s Havlíčkovým Brodem v sedmém kole, kdybychom vyhráli za tři body a neztratili třetí třetinu. Nebo zápas s Hradcem Králové (dorost vedl po dvou třetinách 4:1 a prohrál 4:6 – pozn. aut.). Ale myslím si, že to bylo už v prvním utkání s Pardubicemi. Díky jednomu získanému bodu bychom je přeskočili, protože bychom měli i lepší vzájemné zápasy a také minitabulka by byla jiná. Tenhle bod v prodloužení nám prostě chyběl. Tím spíše, že jsme v prodloužení netrefili prázdnou branku. Vybavuji si i zápas s Mladou Boleslaví, čas 59:58 a také netrefená prázdná branku. Ale na začátku jsme byli ve stavu, kdy jsme měli hlavu někde jinde,“ myslí si Jakub Venc.

Trenér dorostu se také snaží najít rozdíly, v čem je jiné hrát skupinu s jistotou play off a také s jistotou udržení oproti spodní nadstavbě, ve které se sice hraje o čtyři místa pro vyřazovací část, ale také hrozí sestup a baráž. „Teď jsem u dorostu druhou sezonu, jednu sezonu jsme odtrénovali s panem Melenovským a Marianem Moravou. Hráli jsme také dolní skupinu a nemám srovnání s lepší nadstavbovou částí. Každopádně zápasy nahoře mají jiné tempo, hrají se jinak, ale relativně o nic nejde, jelikož všichni mají jistotu play off. Hraje se o to, kdo kolikátý skončí a na koho půjde. V dolní skupině se od začátku hraje o to, že se může spadnout. Že každé zaváhání nebo dva tři nezvládnuté zápasy pak mohou stát celou sezonu. Tlak tam je jiný. My jsme do nadstavby dobře vstoupili, vyhráli jsme první zápas. Sice jsme poté dvakrát zaváhali, ale pak se nám podařilo sbírat body, sbírali jsme jich v prosinci a v lednu hodně a díky tomu jsme si vše uhráli,“ sděluje trenér, který v aktivní hráčské kariéře nastupoval za Havlíčkův Brod.

Jakub Venc na tréninku A-týmu Dukly Jihlava. Foto: Vladimír Šťastný

Dukla jako druhý celek spodní nadstavby šla na třetí tým z vrchní části, kterým byl Třinec. Oceláři byli jasným favoritem a měli jednoznačně postoupit dále, jenže s Duklou se hodně trápili. První zápas doma vyhráli 2:1, ve druhém utkání zvítězila Jihlava v šestnácté sérii nájezdů a v rozhodujícím třetím utkání byla 35 sekund od postupu dále. Ještě v 60. minutě vedla 2:1, ale bránila se dvojnásobnému oslabení. Třinečtí bohužel přesilové hry využili… „Zklamání už je pryč, ale šlo mi spíše o kluky. Sérii jsme rozehráli slušně už v prvním utkání, kdy jsme mohli vyhrát, akorát jsme neudrželi nervy na uzdě, dostali jsme se pod tlak, udělali jsme tři čtyři fauly, šli jsme na trestnou a soupeř vyhrál 2:1. Třinec měl první bod a jelo se k nám. Tady jsme vyhráli na nájezdy a série byla srovnaná na 1:1. Věřil jsem v sílu týmu a v to, že zápas doma umlátíme. To se i stalo. Už v tento moment oni mohli vyhrát 2:0 nebo my 2:0. Nebylo to tak, že oni by nás přejeli. Třinec asi nechytil první utkání, i když ho vyhrál,“ nabízí Jakub Venc svůj pohled na první dva zápasy. Jelo se tak do Třince k již zmiňovanému rozhodujícímu třetímu utkání. „Jeho závěr byl nešťastný. Já jsem moc nepochopil metr rozhodčího v závěru. Bylo to rozhodující utkání série a v posledních pěti minutách jsem nevěděl, co faul bude a co nebude. V závěru nám odpískali dva fauly. Jeden byl sporný, ale rozhodčí to posoudil jinak a měl na to právo. Klobouk dolů před Třincem, že i tak musel dát jeden gól na vyrovnání nebo dva góly na postup a on to zvládl. Kor v tomto rozhodujícím momentu, kdy se tým občas položí, gól prostě nedá a oni zvládli dát branky dvě. Vyhráli dvakrát buly, měli puk na hokejce a domlátili to do brány,“ vybavuje si závěr rozhodujícího utkání série.

V kabině pak celý realizační tým jen stěží hledal slova, jak povzbudit či utišit často i plačící svěřence, kteří byli na dosah velkému úspěchu. „Těžko jsem hledal slova. Ve mne vzplál celý rok. Vybavoval jsem si vše, co se za celý rok mezi námi odehrálo. Že kluci za námi nešli, pak se tým stmelil a nakonec vše vygradovalo v závěr třetího zápasu. Hrozně mne vyřazení mrzelo ne vůči sobě, ale vůči klukům. Kdybychom závěrečných 30 sekund zvládli, tak by byl průběh sezony úspěšný, protože bychom postoupili dále,“ myslí si Jakub Venc. Naopak Třinec těžce zvládnutá série nakopla a následně si přes čtvrtfinále, semifinále i finále suverénně došel pro mistrovský titul. Nyní už je možné jen spekulovat, jak by sezona dopadla, pokud by Dukla závěr rozhodujícího třetího zápasu zvládla. „Těžko říct. Nevím. Nedá se na to odpovědět. Šli bychom na Liberec a v ostatních sériích by se týmy proházely jinak. Ale Třinec se po Vánocích krystalizoval jako jeden z největších favoritů soutěže. Je škoda, že jsme ho neposlali na dovolenou. Ale oni konec série zvládli a nakonec zaslouženě vyhráli titul,“ má jihlavský trenér pro soupeře slova uznání.

Hodně podobný příběh zažil i jihlavský juniorský tým, který nad třineckým favoritem v rozhodujícím sedmém utkání semifinále vedl 2:0, ovšem Třinec snížil, v závěru vyrovnal na 2:2 a nakonec zvítězil na nájezdy. „Byla to hodně totožná série. Nikdo moc nečekal, že Jihlava svého soupeře až tak potrápí. V některých zápasech byla lepší než Třinec. Tým juniorky, trenéři a všichni kolem zaslouží velké absolutorium za to, jak play off zvládli, jak se s tím popasovali. Mrzelo mne to úplně stejně, jako když jsem s Třincem vypadli my,“ má trenér jihlavských dorostenců uznání i pro juniorku.

Trenérské duo dorostu. V popředí Jakub Venc, za ním asistent Štěpán Moravec. Foto: Martin Voltr

V kontextu celé sezony, po odchodu trenérů v přípravě, po odchodu několika hráčů v průběhu sezony, je třeba hodnotit celý ročník zřejmě úspěšně. A Jakub Venc na tuto otázku podává hodně upřímnou odpověď: „Po prvních zápasech základní části mi trénování nebylo nějakou dobu vůbec příjemné. Ale naštěstí jsme s kluky našli společnou řeč. Odešli nějací hráči, kteří pro nás byli důležití, třeba Jindřich Habermann nebo Adam Veselský. To byli hokejisté, na kterých jsme chtěli stavět, dali důležité góly nebo byli na bodech. Prostě lídři týmu. Ale vykrystalizovalo se to tak, že tady nechtěli být. Já bych chtěl trénovat kluky, kteří tady v Dukle chtějí hrát, chtějí za ní dělat co nejvíce a chtějí za ní dýchat. Díky tomu se otevřela role některým klukům, mladším ročníkům. Zhostili se toho fajn. Ať to byli brankáři, kteří byli o rok mladší (ročník 2007 – pozn. aut.). Měli jsme mladou brankářskou dvojici, která chytala výborně. Oba dva kluci byli téměř celou sezonu fantastičtí. Obrana byla tedy starší, ale útok byl zase mladší. Kluci ukázali, že kvalitu mají a dostávali se na role, na které by se měli dostat v následující sezoně, přitom oni tyto role hráli už letos. Takže v konečném výsledku vnímám sezonu jako úspěšnou.“

Společnou řeč našli i členové realizačního týmu. Jakub Venc si za asistenta vybral Štěpána Moravce, který má s trénováním mládeže zkušenosti. Trenérem gólmanů se stal Adam Petřík a vše kolem zajišťoval Zdeněk Drla, který v Dukle dlouho pracoval a po pár letech se do klubu vrátil jako vedoucí týmu dorostu. „Tímto bych chtěl klukům poděkovat, že do toho se mnou šli a byli tady celou dobu se mnou. I když jsme se mezi sebou občas v názorech hádali, což mezi trenéry vždycky nějak je. Ale vždy jsme našli stejnou řeč nebo jsme jí měli celou dobu a řešili jsme detaily. Za to bych jim chtěl poděkovat, že to se mnou zvládli a vydrželi jsme to až do konce. V závěru jsme byli dobře sehraní,“ uzavírá rozhovor trenér dorostu Jakub Venc.

Trenér dorostu Jakub Venc hodnotí sezonu 2022/2023

Autor videa: Tomáš Lysý