Šéf wagnerovců Prigožin krok avizoval už v minulých dnech poté, co město prohlásil za dobyté a pod ruskou kontrolou. Ukrajinské úřady oficiálně ztrátu Bachmutu nepotvrdily. „Stahujeme bojové jednotky z Bachmutu. Až do 1. června se bude hlavní část přesouvat do táborů v týle. Pozice předáváme ruské armádě. Pokud to ale bude pro armádu těžké, necháme tam ty, kteří sehráli zásadní roli při dobytí Bachmutu,“ prohlásil Prigožin na Telegramu. Už dříve uvedl, že v týlu jeho jednotky čeká reorganizace a přezbrojení.
Prigožin dobytí Bachmutu, který podle pozorovatelů nemá už dlouho žádný strategický, ale pouze symbolický význam, oznámil 20. května. V pondělí pak uvedl, že se jeho jednotky stáhnou. Na jejich pozicích je vystřídají vojáci ruského ministerstva obrany, se kterým Prigožin vede mocenské spory a často kritizuje jeho styl vedení válečného tažení na Ukrajině.
Není jasné, zda se Rusku podařilo pro dlouhých měsících tvrdých bojů Bachmut dobýt. Stncie BBC poznamenává, že ukrajinský generální štáb ve svých pravidelných hlášeních o situaci na bojišti v posledních dnech v souvislosti s Bachmutem hovoří jen o obcích na jeho předměstí a o bojích přímo ve městě se nezmiňuje.
Pozornost podle amerického Institutu pro studium války (ISW) vyvolal i Prigožinův středeční rozhovor o ruském válečném tažení na Ukrajině, zejména pak ta část, ve které hovořil o ztrátách wagnerovců při bojích o Bachmut.
Šéf žoldnéřů uvedl, že se mu v ruských věznicích podařilo naverbovat na 50 tisíc vězňů, z nichž jich 20 procent (deset tisíc) u Bachmutu padlo. Prigožinova tvrzení se chopili zejména proruští váleční blogeři, kteří komentovali masivní rozsah ztrát a spekulovali, že skutečné počty Rusů zabitých v boji můžou být mnohem vyšší.
„Prigožinova tvrzení o ztrátách začala určovat převládající diskurz o celé ruské kampani v Bachmutu,“ píší analytici ISW, podle kterých budou vysoké ztráty a náklady na bitvu o město definovat podobu debaty v ruském informačním prostoru i do budoucna.
Nové raketové útoky
Rusko v noci na čtvrtek opět zaútočilo na ukrajinské území bezpilotními letouny, většina ukrajinských oblastí v noci a ráno vyhlásila protiletecký poplach. Správa Kyjeva oznámila, že se všechny drony podařilo sestřelit.
Charkov na východě Ukrajiny informoval o útoku protiletadlovými střelami, který se ale obešel bez zranění. Dronový útok ohlásila i proruská správa Krymu, podle které si ani tento incident nevyžádal oběti.
Na Ukrajině nejprve krátce po půlnoci místního času (ve středu před půlnocí SELČ) vyhlásily protiletecký poplach Kyjev, Kyjevská, Žytomyrská, Černihivská či Chersonská oblast. V následujících hodinách se přidávaly nejprve oblasti na severovýchodě, severu a jihu; kolem čtvrté ráno poplach platil i na většině západní Ukrajiny.
„Ruští okupanti v noci spustili raketový útok na vesnici Cyrkuny (na předměstí Charkova). Raketa S-300 dopadla na zem a poškodila nedaleký obytný dům. Naštěstí nebyl nikdo zraněn,“ uvedl na telegramu charkovský gubernátor Oleh Syněhubov.
Diverze proti elektrárnám
Ruská tajná služba FSB ve čtvrtek rovněž uvedla, že odvrátila diverzi plánovanou ukrajinskou rozvědkou proti dvěma jaderným elektrárnám v Rusku. Dva Ukrajince, které podezřívá ze sabotáže, zadržela, jakož i jejich dva údajné ruské spolupracovníky. Tvrzení nešlo ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Podezřelým hrozí až 20 let vězení, dodala agentura Interfax.
Ukrajinští diverzanti se podle FSB, citované ruskými tiskovými agenturami, chystali v předvečer oslav vítězství v druhé světové válce 9. května vyhodit do povětří více než 30 sloupů elektrického vedení Leningradské a Kalininské jaderné elektrárny, což by mohlo vést k odstavení jaderných reaktorů, k vážným ekonomickým škodám a poškození pověsti Ruska.
Skupině diverzantů se podle tajné služby podařilo vyhodit do povětří jeden sloup a uložit výbušniny u čtyř dalších sloupů Leningradské jaderné elektrárny a uložit výbušniny pod sedm sloupů Kalininské jaderné elektrárny.
FSB zadržela dva Ukrajince a po dalším, který se nyní údajně nachází v Belgii, vyhlásila pátrání. Zadržela také dva Rusy, kteří Ukrajincům podle ní pomáhali, zajistili jim komunikaci a přepravu auty s falešnými poznávacími značkami. Sabotéry zverbovala rozvědka údajně loni v září a poté prošli speciálním výcvikem; do Ruska se dostali přes Polsko a Bělorusko.
Výbušniny rozvědka propašovala kamiony mezinárodní dopravy přes Polsko, Litvu a Bělorusko, tvrdí FSB. Dodala, že zabavila 36,5 kilogramu výbušniny C-4, 61 roznětek zahraniční výroby, 38 přístrojů umožňujících odpálení ve stanoveném čase a dvě pistole Makarov sovětské konstrukce s náboji.
Ruská redakce BBC připomněla, že o vyhození sloupu elektrického vedení do povětří informoval na počátku května gubernátor Leningradské oblasti. Média poté s odvoláním na nejmenované zdroje psala o odhalení výbušnin na sloupech elektrického vedení v Leningradské a Tverské oblasti, kde se nachází Kalininská jaderná elektrárna.
