„My sudetští Němci jsme důrazně proti zavádění stacionárních kontrol na německo-českých hranicích, jak premiéři Saska a Braniborska bohužel žádají. Jsem rád, že Markus Söder se k nim nepřipojil,“ řekl Posselt.
Dodal, že je rád, že bavorský premiér Markus Söder se k těmto požadavkům nepřipojil. Sasko a Braniborsko chtějí kontroly i na hranicích s Polskem.
Český premiér Petr Fiala před dvěma týdny jednal v Bavorsku se Söderem, který mu řekl, že stacionární kontroly na pomezí s Českem Bavorsko nepožaduje. Söder to zdůvodnil tím, že Česko kvalitně chrání své hranice.
„Jsem rozhodně proti kontrolám. A na sudetoněmeckém sjezdu zdůrazníme, že my sudetští Němci nechceme mezi Bavorskem a Čechy v srdci Evropy žádné hraniční kontroly. To nepatří do Evropy, není to evropské, je to antievropské,“ dodal Posselt.
Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která o kontrolách rozhoduje, požadavky Braniborska a Saska odmítla a ve čtvrtek oznámila, že Německo kvůli ilegální migraci na tomto pomezí posílí policejní hlídky.
Policisty doplní mobilní jednotky a policie bude intenzivněji provádět takzvané skryté namátkové kontroly.
Český ministr vnitra Vít Rakušan se v pátek v Petrovicích na Ústecku setkal s Faeserovou, se kterou se shodl, že znovuzavedení kontrol je až krajním řešením. Německá ministryně uvedla, že otevřené hranice jsou důležité pro každodenní život občanů a nerada by to měnila. Proto Německo od znovuzavedení kontrol upustilo, dodala.
Posselt ocenil zlepšení vztahů
Posselt v pátek rovněž uvedl, že letošní sjezd je ve znamení jara ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci. Ocenil také českého prezidenta Petra Pavla, který Posseltovi a Sudetoněmeckému krajanskému sdružení (SL) před týdnem v bavorském Selbu poděkoval za podíl na zlepšování vzájemných vztahů.
„Začíná sjezd, který se nese ve znamení jara v česko-bavorských, česko-německých a obzvláště česko-sudetoněmeckých vztazích,“ řekl Posselt. SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.
Fiala Söderovi při návštěvě řekl, že česká vláda poprvé od roku 2017 opět vyšle na sudetoněmecké setkání svého zástupce. Do Řezna přijede ministr školství Mikuláš Bek, který v neděli k sudetským Němcům promluví na hlavním shromáždění.
„Velmi si toho cením. Je to poprvé, co český premiér zcela otevřeně před bavorskou vládou účast některého z ministrů oznámil,“ řekl Posselt. Jako první úřadující ministr se sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. To připomněl i Posselt, který ale dodal, že takto otevřený charakter oznámení české vlády nastal až nyní.
„Věřím, že tentokrát zažíváme udržitelný rozvoj, který velmi vítám. Má to co dělat s odvahou českých politiků,“ odpověděl Posselt na otázku ČTK, co za současným obratem v česko-sudetoněmeckých vztazích vidí. Po pádu komunismu v někdejším Československu nastalo podle Posselta několik vln sbližování a následného ochlazování vztahů.
Sbližování zahájil tehdejší prezident Václav Havel, později přišel zvrat, za kterým podle Posselta stálo mnoho jmen, mimo jiné Havlův nástupce v prezidentské funkci Václav Klaus. „Pak nastal zase pozitivní vývoj. Chci zmínit rok 2011, kdy jsem s bavorským premiérem Horstem Seehoferem navštívil Česko, poté vystoupil premiér Petr Nečas v bavorském zemském sněmu, kde pronesl historický projev,“ řekl.
Nečas v bavorském parlamentu v roce 2013 zopakoval pasáž z česko-německé deklarace, že Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. „Poté zase nastal zvrat, nebo bych spíše řekl, že to někde zamrzlo,“ poznamenal Posselt.
Češi a sudetští Němci byli vždy osudovým společenstvím
Vedle odvahy českých politiků vidí Posselt jako důležité pro vztahy Čechů a sudetských Němců to, že SL změnilo své stanovy. Vypustilo zmínku o tom, že bude usilovat o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Změna stanov podle Posselta nebyla jednoduchá, neboť ne všichni s tím souhlasili.
„Když člověk nenávidí, podporuje nacionalismus a populismus, tak to je vždy výraz zbabělosti. Podporovat mír a přistupovat k sobě jako rovný k rovnému, to vyžaduje odvahu. Odvahu i proti kritikům ve vlastním táboře,“ řekl Posselt.
„Jako sudetští Němci jsme vázáni ideou míru, sebeurčení, právy menšin. Zažili jsme, co nacionalismus a vyhnání mohou způsobit, přičemž jasně říkám, že jsme na tomto nacionalismu měli značný podíl,“ řekl Posselt.
Šéf sudetských Němců se v minulosti opakovaně omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu, učinil tak mimo jiné v Terezíně nebo v památníku v Lidicích. „Na sjezdu to budu nadále ve všech formách opakovat,“ řekl.
Sjezd, který se v Řezně koná do neděle 28. května, má letos motto Osudové společenství Evropa. „Češi a sudetští Němci byli vždy osudovým společenstvím. Když se dobře dařilo Čechům, tak se dobře vedlo sudetským Němcům. Když se dařilo dobře sudetským Němcům, dařilo se Čechům. A když se někomu dobře nedařilo, tak na tom byl špatně i ten druhý,“ dodal.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
