Ústavní soud. Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Jan Urban: Senátoři bez logiky i důstojnosti. Divná fraška s kandidáty na Ústavní soud

Napsal/a Jan Urban 30. května 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Pozdvižení, které vyvolalo odmítnutí ústavně právního výboru Senátu doporučit dva ze tří prezidentem navržených kandidátů na nové soudce Ústavního soudu, je víc než pochopitelné. V situaci, kdy hrozí zablokování práce Ústavního soudu, postrádá jejich postup logiku i důstojnost. Poškodili pověst celé horní komory parlamentu.

Od doby opoziční smlouvy funguje ve většině politických stran pocit, že parlamentní výbory zabývající se právem a ústavností nejsou důležité, protože se nezabývají dotacemi a „politikou“.

Proto do nich posílaly méně výkonné, neposlušné či jinak nepoužitelné kádry, aby nezabíraly lukrativnější a důležitější posty pro vlivnější stranické kolegy.

Dnešní předseda výboru Tomáš Goláň vystudoval zemědělské strojírenství, jeho pravá ruka Michael Canov byl středoškolským učitelem chemie a MUDr. Jitka Chalánková a JUDr. Daniela Kolářová se zase v posledním roce proslavily „obranou zdravého rozumu“ a návrhem na udělování zvláštních ocenění manželským párům „za věrnost“.

Hrdinný soudce Baxa

Schvalování soudců Ústavního soudu je vzhledem k jejich desetiletému funkčnímu období poměrně řídká příležitost, kdy ústavně právní výbor Senátu nabývá na důležitosti a kdy získává i mediální pozornost. A tu senátoři nezískávají tím, že s něčím souhlasí. A tak je třeba nesouhlasit – na důvodech nesejde.

Předseda výboru Tomáš Goláň přitom nepříliš elegantně popřel sám sebe. V lednu 2019 vyvolal zájem médií, když podal čtyři trestní oznámení na tehdejšího premiéra Andreje Babiše (všechna neúspěšně), ale hlavně se postavil proti zjevné snaze prezidenta Zemana a jeho kancléře Mynáře o ovlivňování soudců v konkrétních trestních kauzách.

Senátor tehdy vysoko vyzdvihl odvahu předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, který se prezidentovi otevřeně vzepřel.

„Já mu věřím, a taky ho znám. Je to člověk velmi klidný a rozvážný a veškeré rozbouřené debaty naopak dokázal uklidňovat,“ rozplýval se tehdy Tomáš Goláň.

A pochválil i tehdejší předsedkyni Soudcovské unie Danielu Zemanovou, která soudce Baxu podpořila: „I její názor je pro mě v této věci důležitý a považuje to za ovlivňování soudů.“ A všechnu tu chválu korunoval výrokem: „Baxa teď dal i ostatním příklad hrdinného postoje a třeba se teď nebude bát veřejně vystoupit i někdo další.“

Jenže časy se mění a nyní jím vedený výbor Senátu odmítl stejného „hrdinného soudce Baxu“ i Danielu Zemanovou podpořit coby kandidáty na místa ústavních soudců. Důvody a vysvětlení, která uvádí, neobstojí.

O to hůře, že se, podle vlastního vyjádření, o tom radil s právníky, kteří představují to nejvíce zdiskreditované posluhování práva politické moci v této zemi od dob komunistických procesů.

Ironické na tom je, že právě Marie Benešová a Marek Nespala, které Goláň jmenovitě uvedl, byli nejbližšími právními poradci a zástupci Miloše Zemana a dokonce se účastnili pokusů prezidenta a jeho kancléře ovlivňovat soudy a státní zastupitelství.

Marie Benešová navíc politické zasahování do výkonu trestních řízení a justice považovala po celou svojí kariéru za součást své „politické práce“.

Dostat ho zpátky do hry

Skandální je ze strany senátora Goláně jeho negativní srovnávání soudkyně Daniely Zemanové s Alešem Gerlochem – Zemanem v minulosti protlačovaným a senátem odmítnutým mužem usvědčeným ze spolupráce s komunistickou tajnou policií. To je snad ona barevnost či názorová pestrost pléna Ústavního soudu, kterou se neustále ohání?

Senátním výborem uváděné důvody jsou laciné a před seriózním zkoumáním neobstojí. Jaké tedy mohou být ty skutečné důvody, které vedly k této nedůstojné frašce?

Pokud odmítneme domněnku, že většině členů senátního výboru šlo jen o zviditelnění, protože sami nevěří, že plénum horní komory vyslyší jejich názor, a prezidentem navržené kandidáty stejně zvolí, musíme hledat odpověď jinde.

Další uváděná možnost je ještě slabší – podle ní se výbor tímto způsobem domáhá toho, aby prezident nominace soudců konzultoval nejdříve s jejich výborem a ne s bůhvíjakými panely odborníků.

Závažnější domněnky přicházejí zevnitř samotné ODS. Podle nich je za celou šarádou osoba ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který měl u minulého prezidenta Zemana nadstandardní vliv a působil jako hlavní vyjednávač mezi Hradem a vládou Petra Fialy.

Ministr se podle těchto zdrojů cítil odstrčen a uražen, když s ním nebyl výběr kandidátů na místa ústavních soudců předem konzultován. Obstrukce většiny ODS v senátním výboru mu údajně má pomoci získat zpět alespoň část ztraceného vlivu a „dostat ho zpátky do hry“.

Kvalita a nezávislost na politicích

Dalším motivem může být i msta za to, že prezidentovi poradci z rozumných důvodů vůbec nevzali v úvahu přání „staré ODS“ protlačit do Ústavního soudu věrného poslance Marka Bendu, který je prototypem politika, nadřazujícího zájmy své strany nad právo.

To, co dnes při pohledu dovnitř ODS zaujme nejvíc, je postupné oslabování vlivu předsedy strany a zároveň i zatím stále poměrně úspěšného premiéra Petra Fialy.

Už v nejbližších volbách na podzim tohoto roku roste pravděpodobnost postupného posílení středoevropských populistů v Polsku, Rakousku a na Slovensku.

Splnění snu „staré ODS“ o velké koalici či zopakování opoziční smlouvy, tentokrát se stále populističtějším ANO Andreje Babiše, by znamenalo nejen konec Petra Fialy, ale i nebezpečné oslabení demokracie u nás a v celé střední Evropě.

O to důležitější bude kvalita a nezávislost Ústavního soudu na politicích.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)