Kliknutím zvětšíteCitát ze slavné Hospody na mýtince od českého génia Járy Cimrmana, kde si hospodský stěžoval na to, že mu do hospody chodí lidé, by se v posledních letech dal vztáhnout i na ty, kteří dali vale městu a odstěhovali se na venkov. Mnoho z nich si totiž stěžuje na jevy s vesnicemi spojené. Třeba že tam ráno kokrhá kohout či jezdí traktory.
„I v loňském roce nám přišly desítky stížností od „lufťáků“ na zvuky a pachy venkova. Kromě obligátního kohouta jim vadí i vyzvánějící kostelní zvony, stádo dobytka s kravskými zvonci, pach hnoje, káchající kachny nebo přejezdy zemědělské techniky v období žní,“ informovala mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková.
Jeden z posledních případů zaznamenali agrárníci v Poběžovicích u Holic na Pardubicku. Místní starosta David Frodl si tam, po urgenci několika občanů, pozval na kobereček představitele zdejšího zemědělského podniku. Některým lidem totiž vadí, že s traktory vyjíždí na pole i v době pracovního klidu a na plodiny používá postřik, kdy látky aplikuje na lány i v blízkosti rodinných domů. To však zástupce zemědělské společnosti Vladimír Dalecký odmítá a argumenty bere za absurdní. „Zabydlet se vedle pole a stěžovat si na traktory je stejné, jako zabydlet se u silnice a stěžovat si na auta,“ uvedl muž.
Poukázal také na výtky ohledně prací v době klidu. „Dny pracovního klidu se snažíme trávit jako kdokoliv jiný, ovšem pokud nám v těchto chvílích dobré počasí dovolí pracovat, a v běžných pracovních dnech přijde déšť, nemáme na výběr,“ doplnil Dalecký.
K podobným případům se vyjádřil i prezident agrární komory Jan Doležal. „Máme informace od našich regionálních organizací, že stížností na takzvané projevy venkova přibývá každým rokem. Počet stížností se meziročně zvýšil o zhruba desítky procent. Tyto stížnosti mají většinou verbální podobu, ale objevují se také písemně,“ uvedl Doležal.
Projevy venkova řeší i ombudsman
Na projevy venkova si lidé také stěžují i u ombudsmana. „Na veřejného ochránce práv se ročně obrátí přibližně čtyři desítky takovýchto stěžovatelů. Většinou jim vadí obtěžování hlukem či zápachem, případně si stěžují na zvířata, jako jsou štěkající psi nebo utíkající slepice,“ uvedla nedávno mluvčí úřadu Markéta Bočková.
Sváry nastávají také kvůli včelám nebo holubům. Mluvčí ombudsmana zdůraznila, že veřejný ochránce práv ve své kompetenci nemá možnost řešit řešit zápach z drobného hospodářství, na nějž si stěžuje soused.
Jak vypadá život na statku:
„Ombudsman ale může prověřit postup úřadů, které povolují a kontrolují zemědělské provozy. V případě zápachu zjišťujeme, zda lidé situaci řešili s Českou inspekcí životního prostředí, stavebním úřadem, nebo také krajským úřadem. Pokud ano, ombudsman poté může prověřit, jak úřady podání vyřídily,“ doplnila mluvčí.
Lidé se ovšem nestěhují jen z měst do blízkých vesnic. Stále také venkované míří do měst za prací, dostupnější lékařskou péčí a další občanskou vybaveností. A ani ti nemusí být po přesunu z relativního klidu vesnice do ruchu městského života spokojení.
Například Veronika Homoláčová žila celý život v malé obci u Hradce Králové. Teď ji však čeká stěhování do východočeských Hořic. „Jsem vesnická holka, a i když je to malé město, pořád to je město. Těším se tam do nového domu, máme i zahradu, ale slyším na ní provoz z blízkých silnic. To z vesnice neznám. Tady když jede auto, vím, že jsou to sousedi nebo návštěva. Nikdo jiný to být nemůže,“ vysvětlila Homoláčová.
Dodala, že ráda poslouchá zvuky přírody a žití na vesnici. „To, že slyšíte krávy z kravína nebo ovce od sousedů, je pohlazení pro duši. Sem tam nějaký traktor, to k tomu taky patří. Ve městě pořád někdo někam spěchá,“ doplnila žena. I svůj nový život na malém městě chce propojit s trochou toho vesnického. Už teď plánuje, že si pořídí kohouta a pár slepic, aby jí připomínali rodný domov.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
