Senát rozhodl v souladu s úterním doporučením svého výboru pro lidská práva. Ústavně-právní výbor před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu. Baxa dnes získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel

Noví soudci v patnáctičlenném týmu ústavních soudců obsadí místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května. Dalšímu ústavnímu soudci Vladimíru Sládečkovi uplyne funkční období 4. června, kandidáta na toto místo prezident zatím neoznámil.

Zleva: někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová a profesor ústavního práva Jan Wintr
Adepti na ústavní soudce mluvili v Senátu. Zmínili ochranu hodnot i důvěru lidí

Pavel je přesvědčen, že všichni tři noví soudci jsou zárukou, že Ústavní soud bude složený z různorodých osobností s vysokou morální integritou, kompetencí a schopností odolávat všem možným tlakům. „Mým cílem bylo, aby byl proces výběru ústavních soudců transparentní a zakládal se na posuzování odborných kritérií, nikoli politických tlaků,“ uvedl prezident. Fiala je rád, že se v Senátu našla široká shoda a Ústavní soud bude doplněn a může tak plnit svoji důležitou funkci.

„Souhlas Senátu se jmenováním tří soudců ÚS vítám. Bylo tak odvráceno riziko, že by po odchodu profesora Sládečka klesl počet soudců pod 12, což je podmínka pro přijímání nálezů v plenárních věcech,“ uvedl na dotaz ČTK Rychetský. „Máme radost, že Ústavní soud bude opět kompletní,“ sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi.

Prezident Petr Pavel
Politici na Ústavní soud patří, myslí si prezident Petr Pavel

Pavel před hlasováním senátorům ve svém projevu řekl, že by považoval za solidní, aby v případě odmítnutí kandidátů Senát jasně artikuloval své námitky nebo výhrady vůči těmto uchazečům. Tuto výzvu označila za nehoráznost senátorka Daniela Kovářová (nezávislá).

„Výslech, kdo, jak a proč hlasoval, je konec demokracie. Je to cesta, jak vystavit šikaně nepohodlné volitele,“ uvedla. „Tajná volba vysvětlení nepotřebuje,“ dodala. Senátorka ODS a bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová naopak uvedla, že senátoři by měli umět své rozhodnutí vysvětlit a unést za něj odpovědnost, za což se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Kdo jsou noví ústavní soudci

Třiašedesátiletý Josef Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.

Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Jednapadesátiletá Daniela Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.

Soudce Josef Baxa.
Jména z právnické první ligy. Pavel navrhne na ústavní soudce Baxu a Zemanovou

Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

Čtyřiačtyřicetiletý Jan Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal.

Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.