Uprostřed intenzivních českých debat o pořízení letounů 5. generace, se v zahraničí připravují už letouny 6. generace. Na dvou projektech (leteckém a námořním) pracují Američané a na dalších minimálně dvou Evropané, sdružení v německo-francouzsko-španělském a britsko-italsko-japonském konzorciu. Zřejmě nejdůležitějšími prvky nových letadel budou jejich radiolokátory. Dostanou do vínku "šestý smysl".
Britské ministerstvo obrany v létě oznámilo uzavření smlouvy za 278 milionů dolarů na instalaci radaru ECRS Mk.2 na palubu bojových letounů Eurofighter Typhoon Královského letectva (RAF). Operační způsobilosti dosáhne kolem roku 2030.
Novinka představuje zásadní změnu v radarových schopnostech Typhoonu ve srovnání se současnými systémy Euroradar Captor-M. Také jde o důležitý krok směrem k radaru, kterým bude vybaven chystaný letoun 6. generace Tempest.
Hned několik letounů 6. generace bude uvedeno do služby po roce 2030. V té době bude nasazení radarů staré téměř sto let – první Air Interception Mk.IV instalovalo RAF do letounu Bristol Beaufighter v roce 1941. Technologie se neustále vyvíjela, ale základní úkoly jsou stejné – zjišťovat a sledovat cíle ve vzduchu, na zemi a na vodě.
Pokrok zvaný AESA
Technologie AESA (Active Electronically Scanned Array) byla zaváděna od poloviny 90. let, dnes je standardem. Dříve bylo nutné antény radarů fyzicky směrovat, aby bylo možné vyhledávat cíle výše, musela být anténa namířena nad příď letounu.
Příchod AESA znamenal několik vylepšení, jedním z hlavních bylo elektronické směrování vysílání radaru. Pilot nemusel čekat, až se anténa nasměruje, aby viděl konkrétní cíl. Přesunutí antény může trvat jen sekundu, ale při rychlostech vzdušného boje může být právě ta sekunda otázkou života a smrti.
Nový radiolokátor pro letouny Eurofighter Typhoon má pevnou anténu, která se však kromě digitálního vychylování radarového paprsku může i naklánět. Spojení elektronického a mechanického pohybu dává letounu výborné radarové pokrytí okolí.
AESA přinesly i další výhody. Ve skutečnosti to jsou stovky nebo dokonce tisíce miniaturních radarů (vysílací/přijímací TR moduly) umístěných na velké ploše. Ty generují radarový impuls, vysílají jej a přijímají, když se odrazí od cíle jako ozvěna. Radar ozvěnu zpracuje a získá užitečné informace, jako je rychlost, poloha, výška, směr a typ cíle. Obzvláště užitečné je mít na anténě radaru namontováno větší množství modulů TR.
Některé z modulů mohou sledovat oblohu, jiné zem, takže radar může plnit několik úkolů současně. Pokud se některý z modulů TR rozbije, jen mírně to zhorší celkovou výkonnost. Radary AESA mají méně pohyblivých částí, díky tomu jsou méně náchylné k poruchám a porouchané moduly TR lze vyměnit jednotlivě. S tím souvisí i nižší náklady na provoz radarů AESA.
Typickým AESA radarem s elektronickým vychylováním paprsku je izraelský Elta EL/M-2084, který pro ochranu svého vzdušného prostoru nakupuje také Česká republika.
Vstup do budoucnosti: „kognitivní radar“
Neustálá miniaturizace umožní vyrábět ještě menší radary. V důsledku toho budou stále častěji používat konstrukce podobné panelům, které se jednoduše připevní na povrch bojového letounu, aniž by narušovaly jeho výkon.
Díky montáži radarových panelů na náběžné hrany křídel, konce křídel, hřbetní, břišní a zadní část trupu bude pilot vidět kolem svého letounu v rozsahu 360°. Hrozby budou detekovány a zachyceny ze všech úhlů, místo aby je letadlo muselo manévrovat do zorného pole. Výsledkem bude zrychlení vzdušného boje, piloti budou detekovat, sledovat a zasahovat cíle z jakéhokoli úhlu.
Funkcí moderních radarů bude například schopnost potlačit nepřátelské rušení (Jammer), resp. „natlačit“ jej do úzkých pruhů vzdušného prostoru, zatímco ostatní velké plochy zůstávají nadále pokryty vlastním radarovým snímáním.
Radary pro bojové letouny šesté generace mají používat „kognitivní“ techniky využívající umělou inteligenci (AI). Radar se tak může „učit“ z prostředí a předchozích zkušeností a neustále zlepšovat svůj výkon.
Obyčejný vs. přemýšlející letoun
Představme si operaci vedenou proti protivníkovi, který disponuje sofistikovaným integrovaným systémem protivzdušné obrany (IADS), jehož součástí jsou výkonné pozemní a letecké rušičky elektronického boje (EW).
Ty vysílají elektromagnetický šum, který má oslepit radary bojových letounů. Náš stíhací letoun vzlétne na misi a konvenční radar okamžitě narazí na silné rušení nepřítele. Software radaru rušení rozpozná a rychle upraví vysílání tak, aby radarové signály mohly „propálit“ šum a vidět potenciální cíle. Několik sekund poté, co to radar udělá, se síla nepřátelského rušení zvýší. Radar opět provede nápravná opatření, zvýší svůj vysílací výkon a rušení propálí. Tento proces se opakuje.
Bojový letoun s kognitivním radarem bude postupovat jinak. Také on po zahájení letu narazí na silné rušení. Radar provede nápravná opatření a rušení propálí. Nepřítel zvýší sílu rušení a radar reaguje zvýšením vysílacího výkonu, čímž rušení propálí. Software radaru však neustále zaznamenává, co se děje.
Zaznamenává desítky parametrů, jako je výkon a frekvence rušení a jak brzy po zahájení letu bylo rušení aktivováno. Software rovněž zaznamenává reakci radaru. Určuje, jaký výkon musí radar vysílat, aby úspěšně překonal rušení. Zaznamenává také prvky chování radaru, které byly neúspěšné. Počáteční úrovně výkonu radaru nebyly schopny rušení překonat? Rušení se preventivně přesunulo na frekvenci, kterou měl radar v plánu použít, čímž se tato frekvence stala nepoužitelnou? Sledování všech těchto parametrů umožňuje radaru předvídat, co by se mohlo stát a předejít tahu nepřítele.
Po několika dnech pozorování těchto parametrů se radar začne chovat preventivně. Po zahájení výpadu okamžitě zvolí úroveň výkonu, o které ví, že bude dostatečná k propálení rušení. Nepřítel se stále pokouší radar rušit, ale je neúspěšný, takže opět zvýší úroveň rušícího výkonu.
Radar to však předvídal a přesune své vysílání na dříve nepoužívanou frekvenci, o které ví, že se ji nepřítel nepokusil rušit. Kognitivní radar zkrátka předvídá to, co se stane, a podle toho mění své chování. To vše automaticky, bez zásahu pilota, který tak má čas zabývat se jinými aspekty boje.
Pionýři letectví jistě ani netušili, kam až jejich koníček lidstvo zavede.
