Hlavní navigace

Založili jste odbory jen kvůli vlastní ochraně před výpovědí. Může vám to u soudu přitížit?

1. 6. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: profit
Před rozvázáním pracovního poměru s funkcionářem odborů zaměstnavatel žádá odbory o souhlas. Nejde jen o naplnění důvodu k ukončení pracovního poměru, ale také o „spravedlivost“ dalšího zaměstnávání. Co řekl soud ke skupince odborářů, kteří takhle chtěli chránit jen sami sebe a ne hájit i jiné zaměstnance?

Chce-li zaměstnavatel propustit funkcionáře odborů, tedy člena vedení odborové organizace, který působí u zaměstnavatele (např. člena předsednictva, představenstva místní odborové organizace působící u zaměstnavatele), a to v době jeho funkčního období a ještě v době 1 roku po jeho skončení, musí zaměstnavatel požádat o předchozí souhlas s výpovědí nebo s okamžitým zrušením pracovního poměru odborovou organizaci.

Zaměstnavatel tedy musí (podle ust. § 61 odst. 2 zákoníku práce) požádat odborovou organizaci o souhlas s výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru členovi vedení místní, u něj působící odborové organizace.

Tohle vede některé zaměstnance k účelovému zakládání odborů, aniž by jim šlo o typické poslání odborů a jejich činnost, např. kolektivní vyjednávání o pracovních podmínkách a podobně.

Chcete zaměstnavateli ztížit svůj vyhazov? Buďte odborářským funkcionářem Přečtěte si také:

Chcete zaměstnavateli ztížit svůj vyhazov? Buďte odborářským funkcionářem

A není to jediné zneužívání kompetencí odborů. O dalších, o tzv. tajných, anonymních odborech jsme psali v článku Tajné odbory: vstoupit do nich, nebo ne?

Odborová organizace pak souhlas zaměstnavateli dá, nebo nedá. Za předchozí souhlas se ovšem považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Pokud se tedy odbory do 15 dnů nevyjádří, má se za to, že s rozvázáním pracovního poměru souhlasí.

Odbory nemají konečné slovo, odborář může být propuštěn i přes jejich nesouhlas

Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas s výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru se svým funkcionářem, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru jsou z tohoto důvodu podle ust. § 61 odst. 4 zákoníku práce neplatné.

Současně ovšem platí, že jsou-li ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny (tedy je naplněn zákonný důvod, dodrženy lhůty a všechny formality jako třeba řádné doručení) a soud shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru i tak platné.

Odškodnění: Říkat jen „chci tady pracovat“ vám při neplatném „vyhazovu“ nepomůže Přečtěte si také:

Odškodnění: Říkat jen „chci tady pracovat“ vám při neplatném „vyhazovu“ nepomůže

Je tu tedy velký prostor pro soud, aby se zabýval „spravedlivostí“ rozvázání pracovního poměru, resp. otázkou spravedlivosti dalšího zaměstnávání, a tedy i velký prostor pro argumentaci zaměstnance-odboráře, který se brání propuštění ze zaměstnání.

Jak postupuje soud, když se odborový funkcionář brání propuštění z práce

Dá-li tedy zaměstnavatel zaměstnanci, členovi příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, výpověď, či s ním okamžitě zruší pracovní poměr, přestože příslušný odborový orgán odmítl udělit předchozí souhlas k těmto pracovněprávním jednáním, soud v řízení (podle ust. § 72 zákoníku práce) nejprve posuzuje, zda jsou splněny všechny formální i materiální podmínky předmětného rozvázání pracovního poměru.

V kladném případě pak (na rozdíl od případů, kde nevystupuje člen příslušného odborového orgánu, ale jde o jiného zaměstnance – řadového odboráře nebo zaměstnance, který není v odborech) navíc zkoumá, zda lze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.

Jsou-li všechny uvedené předpoklady splněny, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru (dle ust. § 61 odst. 4 zákoníku práce) platné, i když příslušný odborový orgán odmítl udělit souhlas s tímto rozvázáním. Soud má tedy značný prostor pro zhodnocení situace.

Zaměstnanci se báli vyhazovu, tak si založili odbory. Předsedkyně však výpověď stejně dostala

Soudy řeší spor pro nadbytečnost propuštěné předsedkyně odborové organizace se zaměstnavatelem, když se zaměstnankyně výpovědi brání. Zpochybňuje jednak naplnění výpovědního důvodu (dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce) a jednak se dovolává popsané ochrany odborářských funkcionářů.

Odborová organizace, jíž šéfovala, totiž souhlas k výpovědi nedala. Zaměstnankyně neuspěla se žalobou, kterou výpověď napadla, ani u soudu prvního stupně, ani soudu odvolacího. Soudy shledaly naplnění výpovědního důvodu a také to, že založení odborů bylo poněkud účelové, a tím účelem byla právě jenom ona ochrana odborových funkcionářů před rozvázáním pracovního poměru. Namísto toho, aby nově vzniklé odbory hájily zájmy zaměstnanců, jak je obvyklé, tedy všech zaměstnanců u zaměstnavatele, a ne jen zakladatelů a funkcionářů odborů. Spor se dostal k Nejvyššímu soudu.

Sama realizace ochrany před výpovědí není kritériem hodnocení spravedlivosti dalšího zaměstnávání

Nejvyšší soud ČR zhodnotil, že výrazem ústavního práva odborově se sdružovat, tedy zakládat „bez předchozího schválení“ na ochranu svých zájmů odborové organizace a přistupovat k nim, je též ochrana odborových funkcionářů (rozsudek spis. zn. 21 Cdo 474/2021, ze dne 20. 1. 2023).

Její realizace uskutečněná tím, že odborová organizace odmítne zaměstnavateli udělit předchozí souhlas s výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru odborového funkcionáře, nemůže proto současně představovat hledisko, ke kterému je třeba přihlížet v otázce naplnění podmínek (hypotézy) dle ust. § 61 odst. 4 zákoníku práce.

Soud proto nemůže v samotné realizaci práva odborářů a oné ochrany před rozvázáním pracovního poměru spatřovat okolnost, za níž nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.

Odmítnutí odborové organizace udělit souhlas s rozvázáním pracovního poměru učiněné písemně v zákonem stanovené době je předpokladem k vlastnímu postupu podle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce, zhodnotil Nejvyšší soud. V samotné ochraně odborářů a neudělení souhlasu s výpovědí tedy nemá soud shledávat nic špatného a přičítat to případně k tíži propuštěného zaměstnance. Soud by toto neměl vůbec hodnotit.

Sama realizace ochrany nesmí být vnímána negativně, byť je třeba účelová

Nejvyšší soud ČR v uvedeném rozsudku odmítl závěr odvolacího soudu o tom, že na zaměstnavateli nebylo možno spravedlivě požadovat, aby zaměstnankyni nadále zaměstnával, neboť jej založil, což neměl, na tom, že cílem odborové organizace nebylo hájení práv všech zaměstnanců zaměstnavatele tak, jak bylo touto odborovou organizací deklarováno, nýbrž jen ochrana zakládajících členů odborové organizace, mezi které náležela též propuštěná zaměstnankyně.

Zakládající členové měli být dotčeni personálními důsledky zaměstnavatelem zjištěných nedostatků v jejich práci, a proto si na svou ochranu založili odborovou organizaci. Přinejmenším tomu napovídá zjištění skutečnosti, že uvedená odborová organizace se bránila přijetí dalších členů z řad zaměstnanců zaměstnavatele, na jejichž žádosti o přijetí už nikdo nereagoval.

skoleni_15_4

Co zmohou odbory při výpovědi z práce? Koho ochrání? Přečtěte si také:

Co zmohou odbory při výpovědi z práce? Koho ochrání?

Nižší soud tak nesprávně jako k jedinému hledisku podmínek přihlédl k samotnému uplatnění práva na ochranu odborového funkcionáře, a v neprospěch zaměstnankyně tak zohlednil realizaci jejího ústavního práva odborově se sdružovat a její důsledek, ochranu před rozvázáním pracovního poměru pro odborářské funkcionáře.

Nejvyšší soud uzavřel, že soudu nepřísluší posuzovat (odvolacím soudem nesprávně zohledněné) důvody, které vedly k založení odborové organizace, nebo přístup odborové organizace k uplatňování svých práv u zaměstnavatele a k přijímání nových členů. Rozsudek odvolacího soudu tak Nejvyšší soud zrušil a věc musí být znovu projednána, posouzena a rozhodnuta.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).