Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem. Čtvrteční rezoluce je další v řadě kritických dokumentů europarlamentu směrem k vládě konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána.
Poslanci ji dlouhodobě vyzývají, aby přestala omezovat pluralitu médií, akademické svobody, činnost nevládních organizací či práva sexuálních menšin. Nelíbí se jim také fakt, že Maďarsko se často proti všem ostatním zemím staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a Orbán udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Kvůli tomu se obávají průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku. Text nového usnesení zpochybňuje, že „Maďarsko bude moci věrohodně plnit tento úkol v roce 2024 vzhledem k tomu, že nerespektuje právo a hodnoty EU ani zásadu loajální spolupráce“.
K povinnostem předsednické země patří určovat agendu ministerských jednání, spolurozhodovat o unijních prioritách a zastupovat Radu EU při jednáních s europoslanci. O pořadí předsednických zemí rozhodují jednomyslně členské země, parlament na něj nemá přímý vliv.
Někteří vládní politici, zvláště ze západoevropských zemí, sice dávají najevo obavy z předání vůdčí role Budapešti, řada dalších států však nechce na dlouhodobě dohodnutém pořadí nic měnit.
Poslanci ve čtvrtek vyzvali vlády, aby „co nejdříve našly vhodné řešení“, jinak jsou připraveni učinit vlastní kroky. Někteří zákonodárci hovoří například o možnosti nejednat s maďarským předsednictvím o podobě zákonů v rámci takzvaných trialogů, které jsou dlouhá léta stěžejní součástí přijímání unijních norem.
Politici z maďarského vládního tábora označují snahu europoslanců za porušování unijních smluv a tvrdí, že země bude na předsednictví dobře připravena. Europoslanec za Fidesz Balázs Hidvégi řekl, že „levicoví členové Evropského parlamentu podporující válku (na Ukrajině) se nemohou smířit s tím, že Maďarsko je pro mír a nepodporuje válečné štváčství“. Kvůli tomu, že Maďarsko „zastává postoj podporující mír“, nátlak na něj v Bruselu podle europoslance pokračuje a zesiluje se.
Připravit Budapešť o předsednictví EU by podle něj znamenalo „hrubé porušení platných smluv o EU“ a bylo by dokladem, že problém s právním státem nemá Maďarsko, ale Brusel. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zase „doufá, že nebude přijato žádné nedemokratické řešení v rozporu se zákonem a že seriózní lidi nenapadne, že by mohlo být zpochybněno předsednictví Maďarska v Radě EU“.
Maďarska se pak zastal také polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož vládě EK rovněž vytýká porušování principů právního státu. Odebrat Maďarsku předsednictví by podle něj bylo „jasným porušením“ smluv o EU. „Zničit tímto způsobem řízení Evropské unie nevede nikam, vede to do katastrofy,“ řekl Morawiecki.
