Občas to byl hezký mejdan – ale končí. Ve vládních leteckých speciálech se už nebude nalévat alkohol a nabídka jídla je odteď výrazně omezená. Proč? A proč by Češi místo neustálého bránění Tchaj-wanu měli raději ztratit nějaké to ostré slůvko vůči tomu, co by nás mělo pálit mnohem víc, tedy vůči současné polské vládě, která se snaží zlikvidovat opozici? To a ještě mnohem víc se dozvíte v našem newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Můžete si ho objednat a bude vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Do Brna!

Ano, právě tam HN míří! Přijďte ve středu 7. června do brněnské Fait Gallery diskutovat s našimi top kolegy o politice, byznysu a prostě a jednoduše o dění v Česku a ve světě. Stačí se přihlásit tady.

Zmáčkne Putin knoflík?

Nenechme se zastrašit ruským vyhrožováním, Putin jaderné zbraně nepoužije, a to i kdyby mu hrozila ztráta Krymu. V rozhovoru s HN to tvrdí Minna Alanderová, finská odbornice na mezinárodní vztahy. Proč? Čtěte rozhovor. Nedávno jsme přinesli interview se zastánkyní teze, že nukleární eskalace naopak hrozí. Nyní tedy opačný pohled. A jaderného konfliktu s Ruskem se obává americká administrativa. Bidenův muž pro otázky národní bezpečnosti to opakovaně řekl Kyjevu, tvrdí Ukrajinka, která u toho prý byla.

Jen nealko

Už žádný alkohol a i pro premiéra pouze bagetu – to je výsledek nedávného opileckého skandálu na palubě jednoho z vládních letadel. Ministryně obrany Jana Černochová v reakci na to zakázala nalévat alkohol a nařídila, že si každý resort musí občerstvení hradit sám, zjistili jsme. Vede to, aspoň zatím, k dost velké střídmosti a úsporám. O co jde? Vysvětlujeme v článku.

Bez Andreje

Velvyslanec jedné země EU v Praze se polovině Ředitelů Evropy nedávno svěřil – jeho premiér ani nechtěl jezdit do Bruselu na tradiční schůzky politiků liberálních stran, protože se na nich musel potkávat s Andrejem Babišem. „Už ho má fakt plné zuby,“ řekl velvyslanec. Důvodem je samozřejmě Babišova rétorika a způsob vystupování. Do tohoto kontextu zapadá fakt, že evropští liberálové nyní Babišovi dočasně pozastavili účast na svých akcích, jak píšeme. Takže, aspoň na čas, už žádná selfíčka s Macronem… Liberálové, jejichž je hnutí ANO členem, teď budou zkoumat, jestli ANO stále ještě reprezentuje jejich hodnoty, nebo už zamířilo někam jinam.

Ostře sledované: Boj pokračuje

Z emisní normy na auta Euro 7 se na půdě EU stává „česká“ záležitost. Psali jsme, že Fialova vláda postavila na půdě EU koalici států kritických vůči novým pravidlům na vypouštění emisí ze spalovacích motorů, jak je navrhla Evropská komise. Zpravodajem legislativního návrhu za Evropský parlament je Alexandr Vondra (ODS) a stanoviska k tomu budou vypracovávat další Češi. Konkrétně europoslanci Ondřej Kovařík (za ANO), Evžen Tošenovský (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM). Vondra svoji zprávu už zveřejnil. Jde naproti automobilkám, na rozdíl od návrhu komise. Teď se čeká na postoj členských států. K debatě dojde po prázdninách pod taktovkou španělského předsednictví EU. Čechy vedená skupina zemí, které jsou proti, ale má dost hlasů na případné zablokování návrhu.

Chudí příbuzní

Praha má jako vlajkovou konferenci o Evropě Prague European Summit, Bratislava Globsec. Globsec nyní měl jako hlavní hvězdu Emmanuela Macrona (a spoustu dalších top speakerů). Poslední ročník Prague European Summit měl jako hlavní hvězdu slovinskou ministryni a ministra ze Severní Makedonie. Těžko to letos bude výrazně lepší, přičemž za to nemohou organizátoři, ale čeští politici. Svědčí to o jejich zájmu o Evropu a rozhledu. Vysvětlili jsme tady, proč je to důležité. Ovšem, kdo ví, jak to bude se Slovenskem po letošních volbách. Tamní zahraničněpolitická elita je od populace opravdu značně odtržená… Macron si nicméně Bratislavu vybral záměrně, aby tam pronesl projev určený střední a východní Evropě. Citoval v něm například Milana Kunderu a jeho tezi o únosu Západu.

Meeting is the message

Právě dnes, tedy ve čtvrtek 1. června, se v moldavském Kišiněvě schází lídři 47 zemí. Jde o Evropské politické společenství, tedy Macronův vynález, jehož první summit hostila loni v říjnu Praha. Podstatná je samotná schůzka a vzkaz, který vysílá – jde o prakticky celou Evropu bez Ruska a Běloruska. Nebude žádná společná deklarace, aby se lídři nehádali o slovíčka a raději si za zavřenými dveřmi řekli pravdu – o obraně nebo energetice. Zajímavá je země, v níž se summit koná. Moldavsko bojuje o své místo na evropském slunci. A věděli jste, že české firmy (byť tedy ne všechny sídlí v Česku) tam patří mezi nejdůležitější investory?

BIG zpráva

Evropské politické společenství má smysl jako platforma, kde jsou si všechny státy (a státníci) rovni. Neřeší se jinak sporné body, jako třeba stav právního státu v daných zemích, udržuje se solidarita „všech proti Rusku“. Co ale, až ruská válka proti Ukrajině skončí? Bude mít projekt smysl? Nebo nezalíbí se v něm Viktoru Orbánovi a dalším natolik, že se oslabí EU, jejíž soudržnost je pro Česko klíčová? O tom je analýza institutu BIG pod vedením nizozemského historika (a přispěvatele do tohoto newsletteru) Luuka van Middelaara. Čtěte zde. Middelaar ji představil pod českou střechou, na Zastoupení Česka při EU v Bruselu. Česko do jeho institutu BIG nedávno vstoupilo, jak jsme informovali. 

Prosvištíme si: Hlas Česka

Od mluvčí či mluvčího českého zastoupení při EU v Bruselu získávají informace o Česku a jeho postojích nejdůležitější světová média. Nově by mluvčí měla být Alice Krutilová, jedna z klíčových postav loňského českého předsednictví EU, která má s prací v Bruselu rozsáhlé zkušenosti. Uspěla ve výběrovém řízení, výsledek ještě musí v příštích dnech formálně potvrdit ministerstvo zahraničí. Dosavadní mluvčí diplomat Michal Sedláček (kterého jsme nedávno překřtili na „němou barikádu“) ale v Bruselu skončil už k poslednímu květnu. Mezeru do nástupu Krutilové způsobenou zpožděním výběrového řízení překlene Jan Hájek z ústředí MZV – mladý muž, který se organizačně podílel na českém předsednictví. 

Na Hrad

Míří podle informací Ředitelů Evropy Dmitrij Černikov, další mluvčí české ambasády při EU (na předsednictví mělo Česko, jak je běžné, dva mluvčí, každý měl na starosti určitou část témat). V zahraničním odboru Kanceláře prezidenta republiky se Černikov sejde s Jaroslavem Zajíčkem, který mu jakožto velvyslanec v Bruselu donedávna šéfoval. Gratulujeme a posíláme písničku (ano, je strašná, ale text – Would you meet me at the Chateau? – dnes zní ohledně obou úspěšných veteránů českého předsednictví EU příhodně).

Matador končí

Europoslanec ODS Jan Zahradil svolal na pondělí 5. června tiskovou konferenci, kde, jak už dlouho slyší Ředitelé Evropy, oznámí, že v příštích eurovolbách v červnu 2024 už nebude kandidovat. Zahradil skončí po více než dvaceti letech jako jediný europoslanec, který drží mandát nepřetržitě od vstupu Česka do EU. Proč končí a co bude dělat čerstvý šedesátník (kterého se evropský důchod ještě pár let nebude týkat)? Ředitelé Evropy slyší různé teze, ale počkají si na pondělí. Lídrem příští kandidátky do eurovoleb by měl být v každém případě Alexandr Vondra. A to jak v případě obnovy koalice Spolu, tak pro případ samostatné kandidátky ODS.

Děkujeme!

Tento newsletter jsme spustili přesně před rokem. Měl být jen na české předsednictví EU a báli jsme se, jestli o něj vůbec bude zájem. Překvapilo nás, kolik čtenářů si našel, takže pokračujeme. A – a to především – vám děkujeme! Takový ohlas a takový počet odběratelů (přes 22 tisíc) jsme absolutně nečekali. Pokud víte o někom, komu by se Ředitelé Evropy mohli líbit, budeme rádi, když mu pošlete link pro odběr.

Co si přečíst

• Václav Klaus poctil Henryho Kissingera vzpomínkou. A zároveň prozradil, že ho nepochopil.

• Čeští politici mají plná ústa hájení vzdáleného Tchaj-wanu. Ale když jde o to, jaká zvěrstva proti demokracii páchá polská vláda, tak mlčí. Třeba jako teď, kdy se snaží z voleb vyřadit opozici.

• Jsou Slováci opravdu rusofilové? Aneb proč je ruská propaganda na Slovensku tak úspěšná.

Evropa podle…

Henry Foy, zpravodaj Financial Times v Bruselu, autor newsletteru Europe Express

Říká se, že skutečný talent hudebníka ukáže až jeho druhé album. Když to převedeme do politiky, osvědčit se musí taky Evropské politické společenství (EPS), které čeká jeho druhý summit. Loňská schůzka v Praze byla ceněna za inovativnost, čtvrteční summit v Kišiněvě musí přijít s něčím dalším, co by odůvodnilo existenci EPS. Jeho kritici tvrdí, že jde jen o další místo pro nikam nevedoucí diskuse, které navíc duplikuje a oslabuje dávno existující Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zastánci ale namítají, že po ruské invazi na Ukrajinu v Evropě potřebujeme platformu, která by překryla šedé zóny. Ázerbájdžán nebo Rakousko nejsou v NATO, Norsko nebo Velká Británie nechtějí být členy EU. EPS tak může být flexibilním, neformálním nástrojem, v němž se najdou všichni. A to na straně Kyjeva - což je teď nejdůležitější.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Nestarat se o to, co nás nepálí? To rozhodně nebude politika prezidenta Pavla, říká v našem podcastu Jaroslav Zajíček, který na Hradě vede zahraniční odbor.

• Můžeme Orbánovo Maďarsko a Kaczyńského Polsko házet do jednoho pytle? Přijďte na debatu.

• Podcastová minisérie Válka v Evropě se věnuje tomu, jakou má Česko image v EU, migraci, obraně a energetice.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Velmoci mohou mít svoje vrtochy, protože jsou velké. Malé země musí mít srozumitelnou a předvídatelnou zahraniční politiku, říkával nynější jubilant Henry Kissinger. Vztaženo k aktuálnímu dění, jednou z nesrozumitelností české politiky navenek je kroucení vlády před Istanbulskou úmluvou. Už dlouho mi nevolalo tolik kolegů – zahraničních zpravodajů v Bruselu, aby se zeptali na stejnou věc. Proč Česko, spolu s Estonskem nejvíc ateistická země EU, nejliberálnější ze středoevropského regionu, s vládou odkazující se na Václava Havla, odmítá ratifikovat Istanbulskou úmluvu? Nechme stranou meritum věci (složení vlády a sněmovny, dezinformace okolo textu...), to přesahuje tyto řádky. Budiž ale řečeno, že renomé, které si Česko vybudovalo mezi svými partnery v Evropě principiálním postojem vůči Ukrajině a úspěšným českým předsednictvím EU, zamlžují tyto „měkké“ věci. Jako například odmítání dokumentu, který má „jen“ zlepšit pomoc obětem domácího a sexuálně motivovaného násilí.