Uprostřed východní Afriky zřejmě pomalu vzniká nový oceán

Za 50–100 milionů let tu již pravděpodobně bude celý nový oceán, který oddělí část východní Afriky od zbytku kontinentu.

Vědci také v posledních letech sbírají přesné důkazy – zejména geofyzikální, GPS a radarová satelitní data – o tom, jestli v Africe pomalu vzniká zcela nové oceánské dno (oceánská kůra), které má zcela odlišnou strukturu než pevninská kůra.

Jedny z posledních důkazů přinesla i práce britského geofyzika Christophera Moora, který pracuje na Univerzitě v Leedsu. Jeho studii zveřejnil v únoru tohoto roku odborný časopis Geophysical Research Letters.

Sám Moore v této souvislosti také poskytl vyjádření médiím, např. serveru The Economic Times. Zprávu přinesl také server Unilad.

Štěpení desek je nejvíce viditelné v etiopské pouštní oblasti Afar, která leží u Adenského zálivu. Zde jsou dvě zmíněné desky v kontaktu ještě se třetí – arabskou tektonickou deskou, která se od předchozích vzdaluje rychlostí asi 2,5 cm za rok. Právě zde výzkumníci v roce 2005 objevili trhlinu dlouhou asi 56 km a hlubokou několik desítek metrů, upozornil web The Archaeologist.

Zároveň je to podle Moorova vyjádření jediné místo na světě, kde pohyb kontinentálních struktur viditelně souvisí se vznikem nového oceánu a nového oceánského dna.

Toto nové oceánské dno (oceánská kůra) se – ve spojení s magmatickými procesy v nitru – pomalu vynořuje z hlubin Země.

Také místní sopky typově podle Moora připomínají sopky, vyskytující se spíše na mořském dně. Celý proces vede ke vzniku nížinné oblasti známé také jako riftové údolí, které se obecně může vyskytovat buď na souši, nebo na dně oceánu. Různé menší trhliny se objevují i v dalších oblastech na východě Afriky.

Již posledních 30 milionů let se také arabská litosférická deska postupně vzdalovala od Afriky, což vedlo k vytvoření Rudého moře a Adenského zálivu.

V současné době vede postupné oddělování somálské a núbijské tektonické desky k vytvoření „afarské“ trhliny, která by nakonec mohla vést k vytvoření nové oceánské pánve. To potvrdila data o vulkanismu a zemětřesné aktivitě, která zde nedávno odborníci získali. Tektonické procesy v blízkosti oblasti Afar tedy spustily tvorbu trhliny i samotnou tvorbu nového dna oceánu.

Trhlina se nachází na průsečíku tří dotyčných tektonických desek, které se navzájem vzdalují. Zdejší tektonická aktivita může mít za následek relativně rychlý vznik nových zlomů a trhlin nebo reaktivaci již existujících zlomů, což vede ke zvýšené seismické aktivitě, k zemětřesením a sesuvům půdy.

Těsná blízkost horké roztavené astenosféry (plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek – pozn. red.) a jejího magmatu k povrchu navíc přináší častější vulkanismus. Vyskytují se zde i lávová jezera.

Nabízí se otázka, jaký vliv bude mít štěpení afrického kontinentu na životy a činnost lidí v této oblasti. Je nutno říci, že na rozdíl od většiny katastrofických filmů s podobným tématem, kde tyto procesy probíhají velmi rychle, někdy i nerealisticky přímo „před očima“, bude skutečné štěpení celkově velmi pomalé. Rozhodně rychlost tvoření příkopů nebude větší než řádově metry nebo desítky metrů za tisíciletí.

Lidé tedy budou mít dostatek času na přípravu a jejich osud mezitím patrně mnohem více ovlivní či ohrozí jiné vlivy.

Jiná věc jsou ovšem některé lokální a menší trhliny, které mohou vzniknout i během několika dní a mohou ohrozit některé blízké osady, jednotlivé domy nebo komunikace, společně s projevy zemětřesení a vulkanismu.

Na druhou stranu, tyto pomalé změny budou velmi rozsáhlé a nezvratné. Vnitrozemské státy jako Uganda a Zambie získají v časovém měřítku milionů let nové vlastní pobřeží.

Dnešní Somálsko a části Keni, Etiopie a Tanzanie (včetně Afrického rohu) se nakonec zcela oddělí od zbytku Afriky a vytvoří malý izolovaný kontinent.

Vody Adenského zálivu a Rudého moře nakonec zaplaví oblast Afar v Etiopii a Východoafrickou příkopovou propadlinu, jak uvedl Ken Macdonald, mořský geofyzik a emeritní profesor na Kalifornské univerzitě. Již dnes do některých původně sladkovodních jezer ve východní Africe začala pronikat slaná mořská voda.

Celkově je Východoafrický rift fascinující geologickou oblastí, jež je významná pro pochopení procesů, které formují Zemi a její povrch.