Stavební spoření je v Česku jedním z často využívaných konzervativních typů zhodnocení peněz. Češi mají uzavřených přes tři miliony smluv. Za loňský rok tak poskytly stavební spořitelny úvěry celkem za 56,7 miliardy korun, což je padesátiprocentní pokles proti hodnotám z rekordního roku 2021, a tím i návrat k průměru předchozích let. První čtvrtletí letošního roku se ale opět jeví jako nadprůměrné.
Na státní podpoře stát loni vyplatil 4,1 miliardy korun. A právě zde plánuje ministerstvo financí v rámci svého úsporného balíčku škrtat. Maximální částku příspěvku 2000 korun ročně totiž hodlá snížit na polovinu.
A není to jediná úprava, která by se mohla spořitelen v rámci vládních úspor dotknout. Ve hře je rovněž návrh, podle kterého by "stavebko", které dosud mohly nabízet výhradně stavební spořitelny, poskytovaly rovněž klasické banky.
Tato možnost původně figurovala v první verzi tiskové zprávy, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v květnu po tiskové konferenci k představení konsolidačního balíčku vlády. Od té doby však úřad zprávu několikrát aktualizoval a návrh o poskytování stavebního spoření běžnými bankami z něj zmizel. Na portále eKLEP, kde jsou zpřístupněny dokumenty projednávané vládou, ovšem původní návrh stále zůstává.
Šance na jednodušší systém
Na českém trhu figuruje celkem pět stavebních spořitelen, které jsou provázané s klasickými bankami. Například Modrá pyramida stavební spořitelna je vlastněná Komerční bankou, obě společnosti spadají pod francouzskou finanční skupinu Société Générale. Stavební spořitelna Buřinka zase spadá pod Erste Group, stejně jako Česká spořitelna.
Takto nastavený systém podle důvodové zprávy k úspornému balíčku způsobuje hned několik problémů. Dokument zmiňuje, že vstup zcela nové spořitelny na trh je finančně nákladný. Spořitelny jsou zároveň závislé na objemu vložených peněz - poskytují totiž úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak třeba hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují.
Poskytování stavebního spoření bankami by tedy mohlo "zabít dvě mouchy jednou ranou" - znamenalo by to ušetření nákladů a zefektivnění činnosti, protože by banky mohly poskytovat větší množství služeb. To by podle ministerstva financí pro zájemce o stavební spoření znamenalo lepší podmínky spoření a alespoň částečné "bolestné" za snížení státní podpory.
Rozšířené možnosti bankám
Petr Kielar, nezávislý konzultant a zakladatel webu Stavebky.cz, ale označuje návrh ministerstva pro spořitelny jako destruktivní a nemůže být podle něj obhajován žádným z argumentů uvedených v důvodové zprávě.
Zatímco spořitelnám by podle něj zůstalo jen omezené množství služeb, banky by své portfolio rozšířily. "Budou z toho profitovat pouze univerzální banky, které dnes nevlastní stavební spořitelnu. Budou moci poměrně snadno upravit své stávající spořicí produkty způsobem, který jim umožní čerpat státní podporu. Banky tak získají vklady klientů s nižší než tržní úrokovou sazbou," domnívá se Kielar.
Úrokové sazby hypoték v loňském roce výrazně rostly a pohybují se mezi šesti až sedmi procenty. Oproti tomu úvěry ze stavebního spoření mají pevnou a regulovanou úrokovou sazbu, která je dnes zhruba 3,7 procenta. "Tyto levné úvěry mohou stavební spořitelny poskytovat díky tomu, že mají od střadatelů dostatek levných vkladů," doplňuje Kielar.
Rošáda v nabídce služeb
Spořitelny a banky, které redakce Aktuálně.cz oslovila, zatím odmítají návrh z důvodu pokračujících jednání k vládnímu balíčku komentovat. Sdílenější není ani samotné ministerstvo financí, které se otázce Aktuálně.cz, zda jsou pravidla ohledně poskytování stavebního spoření bankami aktuálně projednávaným návrhem, vyhnulo. Uvedlo však, že o budoucnosti tohoto typu spoření hodlá se zástupci spořitelen a bank dále jednat.
Stavební spoření nicméně oslovené bankovní instituce považují v porovnání s dalšími formami spoření nadále za atraktivní. Oproti populárním spořicím účtům vyzdvihují vyšší zhodnocení a zároveň garantovanou úrokovou sazbu na šest let. "Na spořicím účtu jsou ale zase peníze rychle dostupné a jsou vhodné pro uložení pohotovostní rezervy - třeba pro případ, že přijdete o práci nebo se vám rozbije pračka," podotýká Monika Kopřivová ze Stavební spořitelny České spořitelny.
Lidem zároveň může případné přijetí návrhu přinést více možností, jak spořit. "Až se banky zorientují v nové situaci, najdou možnosti, jak upravit například termínované vklady nebo jiné spořicí produkty způsobem, který bude umožňovat čerpání státní podpory," pokračuje Kielar.
Například u úvěrů ze stavebního spoření ale podle něj může naopak dojít k útlumu. Pevná a regulovaná úroková sazba by totiž mohla způsobit, že se tomuto produktu banky budou snažit vyhýbat. "Zákon jim v tom velké překážky neklade," uzavírá Kielar.
