„Zdůrazňoval jsem, že budu vnímat svoji roli v usnadnění komunikace mezi vládou a opozicí. Svolal jsem proto jednání se zástupcem opoziční strany a předsedou vlády. Řešíme summit NATO ve Vilniusu a dohodu s USA,“ řekl na úvod prezident Petr Pavel.
Hlavním tématem pátečního jednání byla zahraniční a bezpečnostní politika. Co se týče červencového summitu NATO, ujasnili si politici témata jednání, do jaké míry se bude věnovat posílení obranyschopnosti aliance, jak se to promítne v Česku či jak bude vypadat podpora Ukrajiny v následujícím období, přiblížil Pavel.
Premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Ohledně obranné dohody s USA se prezident s předsedy ODS a ANO shodl na tom, že je třeba ji velice férově a detailně představit. ANO chce o smlouvě diskutovat v poslaneckém klubu, ale zatím nemá stanovisko, řekl Babiš. Vláda dohodu schválila na konci dubna, dokument budou muset ještě schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident.
„Bylo by naivní si myslet, že z tohoto jednání vyjdeme s dlouhým seznamem dohodnutých bodů, to nebylo ani účelem. Byla zde ochota naslouchat a hledat společné cesty,“ řekl k jednání Pavel. „Nepoprali jsme se, schůzka byla užitečná,“ dodal.
Setkání se kromě Babiše, Fialy a Pavla zúčastnili ředitel zahraničního odboru hradní kanceláře Jaroslav Zajíček, poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a stínový premiér Karel Havlíček (ANO).
Státní rozpočet
Jedním ze zásadních témat jednání byl také deficit státního rozpočtu. V květnu skončil státní rozpočet ve schodku 271,4 miliard korun, přitom schválený rozpočet za celý letošní rok počítá s deficitem 295 miliard korun.
Prezident by rád viděl uzdravení veřejných financí, které nepovede k tvrdému nárazu do zdi. „V této fázi mohu říci, že jsem na straně dobrých řešení a tuto debatu musíme vést, protože pravda není jen na jedné straně, ale může být i na té druhé,“ vyjádřil se prezident k financím a rozpočtu.
K rozpočtu se vyjádřil také premiér Fiala a potvrdil, že se situace nevyvíjí dobře. „Ukazuje to na nutnost ozdravného balíčku. Pokud bude potřeba provést další úsporné kroky, je moje preference nehledat cestu v omezování výdajů na infrastrukturu, ale šetřit na výdajích státu,“ dodal premiér.
Babiš se zdržel komentáře. „Nechci kazit příjemnou atmosféru, o financích a rozpočtu se budeme bavit v neděli,“ uvedl.
Jednání koalice s opozicí
Pavel, Fiala i Babiš zhodnotili páteční debatu jako věcnou a s klidnou atmosférou. Nestanovili si konkrétní termíny dalších schůzek, budou hledat zásadní témata pro jednání, možností je například energetika.
Podle Fialy je třeba, aby se mezi hlavními politickými hráči vedl dialog o strategickém směřování Česka. Pokud má být Česko výrazný hráč v zahraniční politice, musí podle něj mluvit jednotným hlasem. „Navenek jsme natolik silní, nakolik jsme v naší zemi jednotní,“ řekl.
Babiš, který se s Pavlem setkal ještě před společnou schůzkou samostatně zhruba na půl hodiny, uvedl, že jednání se týkalo situace v Evropě, v schengenském prostoru, rozšiřování Evropské unie a NATO.
Všichni tři mají podle Babiše v tomto směru stejné či podobné názory. „Jsem rád, že současná vláda pokračuje v zahraničněpolitické orientaci naší země a dnes jsme měli možnost si to potvrdit,“ uvedl Babiš. Po jednání pak expremiér také podotkl, že EU nesmí při jednání o svém rozšíření zapomínat na země západního Balkánu, protože jim perspektivu členství slíbila. Premiér to podle Babiše na páteční schůzce vnímal stejně.
S Babišem, který byl Pavlovým hlavním soupeřem v prezidentské volbě, se prezident od svého zvolení viděl poprvé. Předseda ANO se po volební porážce stáhl částečně do ústraní, je však nadále aktivní jeho poslanec. Není už nicméně v takzvané stínové vládě ANO, kterou vede tandem Karel Havlíček a Alena Schillerová.
Hlava státu si pro prvních 100 dní uložila kromě schůzky s Babišem a Fialou také například nominaci prvních tří kandidátů na soudce Ústavního soudu, které ve středu Senát schválil. Pavel plánoval také svolat schůzky s politiky, představit tým poradců nebo zorganizovat kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.
