Hlavní obsah

Stanjura zaskočil kolegy. Chce ještě víc ořezat platy od státu

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden zaskočil některé své vládní kolegy prvním návrhem státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 235 miliard korun, a hlavně výraznějším krácením peněz na platy lidí pracujících ve veřejné správě. Ti se tak musí obávat toho, že jim vláda Petra Fialy (ODS) sáhne na platy víc, než avizovala.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Článek

Stanjura chce omezit celkový objem peněz na platy ve státní správě o čtyři procenta. Až dosud přitom vláda v rámci chystaného konsolidačního balíčku hovořila o snížení „jen“ o dvě procenta, přičemž jednotliví ministři tvrdili, že se to fakticky ani neprojeví, protože například nebudou obsazovat místa po lidech odcházejících do penze a podobně.

Podle Stanjurova návrhu by se navíc mohly tarifní tabulky ve veřejné sféře snížit příští rok až o pět procent. Někteří ministři ale už dali jasně najevo, že to za ně nepřipadá v úvahu.

Chtějí si to se šéfem státní kasy příští týden vyříkat na výjezdním zasedání vlády ve Vimperku.

„On nastřelil nějaká hausnumera a teď o tom budeme jednat,“ řekla například Seznam Zprávám ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). To, že ještě dojde ke změnám, očekává i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Ministr financí má tento týden dovolenou, takže jednání neběží. Jednání budou příští týden, víc k tomu asi říct neumím,“ dodal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Díra v rozpočtu opět rekordní, přesáhla 270 miliard. Stanjura avizuje další nepopulární kroky

Ekonomika

Více to jednotlivé resorty nechtěly komentovat. Právu zaslaly identické odpovědi, v nichž upozornily na to, že ministerstvo financí musí každoročně podle zákona předložit rámcový pracovní návrh, a to do konce května.

„Jeho konečnou podobu v tuto chvíli nelze předjímat, neboť návrh musí být podroben několika kolům jednání, a to na pracovní i politické úrovni. Nicméně je jisté, že díky ozdravnému balíčku stát ušetří na výdajové straně rozpočtu, zejména pak v oblasti dotací a provozu jednotlivých resortů,“ napsal Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jen mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob poznamenal, že ministerstvo je připraveno „po zveřejnění konkrétních parametrů podle potřeby pružně reagovat jak v rámci snižování počtu míst, tak v platové oblasti při přípravě státního rozpočtu na příští rok“.

Kde plánuje ministerstvo financí nejvíce šetřit:
Snížení objemu prostředků na platy o 4 %; z toho platové tarify mají klesnout o 5 %
Snížení příspěvku na výkon státní správy o 5 %
Odložení valorizace platby za státní pojištěnce o rok
Snížení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 10 %
Snížení výdajů na vybrané dotace a jiné výdaje
Zdroj: Předběžný návrh státního rozpočtu 2024, MF

Odbory: Nehorázné

Výdaje státního rozpočtu se podle Stanjurova návrhu v roce 2024 sníží o 89 miliard. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu na příští rok do 20. června.

Za záměr osekat lidem platy v situaci, kdy jim už druhým rokem kvůli vysoké inflaci reálné příjmy klesají, kritizují vládu odbory i opozice.

Zároveň varují před případným propouštěním na přetížených úřadech anebo i v jiných oblastech veřejné správy.

„Pochopitelně se nám to nelíbí. Budeme proti tomu určitě podnikat kroky, protože to je nehorázné, a ještě k tomu jakým způsobem jsme se to dozvěděli. Vůbec nikdo s námi nejedná, je to velký problém,“ řekla Právu první místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Gaňová.

Ministerstva na provozu šetřit budou, potvrdil Jakob

Domácí

Spousta lidí podle ní už nyní z veřejného sektoru radši odchází. „Zvláště ti starší říkají, že půjdou raději do předčasného důchodu, než aby tam za takovouto cenu byli. A opravdu ti lidé jsou třeba na úřadech práce či sociálkách frustrovaní, protože tam je strašný nápor práce, ta místa se tam různě míchají, snižují už nyní. Nevím, jaké to bude mít dopady, ale budou si možná hledat jiné zaměstnání,“ dodala.

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová Právu řekla, že pokud by vláda skutečně sáhla do tabulkových platů a zkrátila objem prostředků na ně o čtyři procenta, veřejnou správu by tím „zdecimovala“.

Policisté také proti krácení

S případnými škrty v platových tarifech nesouhlasí ani policisté. „Podle předchozích jednání s ministrem vnitra Rakušanem by se rozpočet v rámci tarifů neměl pro policisty seškrtávat,“ řekl Právu předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. „Návrh ministerstva financí na příští rok s námi nikdo neprojednal a nedovedeme si představit, že by se v současné době, kdy chybí přes sedm tisíc policistů a jenom v Praze přes tisíc, nějak škrtalo. Zdecimovalo by to bezpečnostní sbory na další roky dopředu,“ podotkl Machovič.

„Měli jsme naplánovanou schůzku s ministrem Rakušanem na 31. května, ale odložil to s tím, že musí nastudovat a projednat všechny materiály v rámci vlády. Teprve pak bude něco předkládat nám. O  novém termínu schůzky nyní jednáme,“ dodal Machovič. Vicepremiér a šéf STAN Rakušan se vyjadřovat nechtěl. „Koaliční debata k tomuto návrhu ještě vůbec nezačala. Své argumenty sdělím nejprve panu ministru Stanjurovi. Děkuji za pochopení,“ vzkázal Právu přes svou mluvčí Rakušan. (hat, rav)

Náhrady mzdy z platového balíku

Jak Právo zjistilo, ministerstvo financí jde po penězích na platy různými způsoby. Například chce zrušit části resortních rozpočtů, z nichž se vyplácejí náhrady mzdy zaměstnanců v případě nemoci.

„Tímto opatřením je navrhováno zjednodušení procesu náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti. Její úhrada bude nově vyplácena z běžných prostředků na platy. V současnosti totiž nejsou prostředky na dočasnou pracovní neschopnost vypláceny z běžných prostředků na platy, ale z výdajového limitu mimo platovou oblast,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

V praxi tak podle něj v případě pracovní neschopnosti zaměstnance dochází k tomu, že rozpočtová kapitola mu nevyplácí prostředky rozpočtované v platové oblasti, nicméně tyto prostředky jí přesto zůstávají.

Návrh rozpočtu pro rok 2024
Příjmy1898,8 miliardy korun
Výdaje 2133,8 miliardy korun
Schodek 235 miliard korun

Namísto toho mu v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí uvedenou náhradu z ostatních běžných výdajů ve výši 60 % průměrného výdělku. „Navrhované opatření se vztahuje na všechny resorty a očekávaná úspora je ve výši dvě miliardy korun ročně,“ upřesnil Běhal.

Ministři se musí příští týden ve Vimperku společně zamyslet i nad tím, jak se vyrovnat se špatným vývojem rozpočtu, který je v historicky rekordním propadu. Jeho schodek dosáhl už ke konci května 271,4 miliardy korun, přitom za celý letošek má dosáhnout maximálně 295 miliard. Stanjura proto narychlo ohlásil nové škrty za dvacet miliard. Kde je chce provést, to zatím neupřesnil.

„Těch dvacet miliard by znamenalo, že sníží teď uprostřed roku provozní výdaje o deset procent a mzdové výdaje o čtyři procenta,“ domnívá se Schillerová. Problém hlubokého deficitu by to ale podle ní stejně nevyřešilo.

Vládní plán šetření: zrušit školkovné i slevu na studenta

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám