„Spravedlnost není bezzubá. To se může později ukázat i při vyšetřování zločinů války na Ukrajině. Tyto dva jsou poslední. Tím to končí. Třicet let úsilí dohnalo hlavní viníky před soud,“ říká Vladimír Dzuro, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Právě jeho práce dostala před soud prvního zločince - Slavka Dokmanoviče.
Dostat Putina před tribunál v Haagu je nemožné, říká bývalý vyšetřovatel Dzuro |
„Dělal jsem i na případu Stanišiče a Simatoviče. Oba jsem v Bělehradě vyslechl. Dostat Simatoviče k výslechu bylo docela dramatické a popisuji to i ve své knize Vyšetřovatel. Soud 30. května 2015 ty dva nejdříve zprostil viny. Prokurátor se 15. prosince odvolal a soud nařídil znovuprojednání případu. Vzhledem k tomu, že tribunál skončil svoji činnost v roce 2017, znovuprojednáni proběhlo už před takzvaným Mechanismem,“ říká bývalý vyšetřovatel.
„Rozsudek, který poté padl, zněl dvanáct let. Jejich odvolání znamenalo dva roky čekání na spravedlnost a konečný verdikt zazněl 31 května 2023. Patnáct let za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti,“ dodal Dzuro.
Bylo to poslední odvolání u posledního případu, kterým se tribunál zabýval. Předsedající soudce poznamenal, že vyhlášení tohoto odvolacího rozsudku znamenalo milník v mandátu Mechanismu pokračovat ve věcné, časové a osobní jurisdikci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který jako takový skončil v roce 2017.
Jedním z hlavních důvodů průtahů případu bylo získání důkazů od tajných služeb a ty podle Dzuro pracují samozřejmě, jak název napovídá, v utajení. „Je to pak mnohem těžší než u policie nebo armády,“ říká.
Tribunálem to nekončí
„V zemích bývalé Jugoslávie však stále existují tisíce podezřelých z válečných zločinů, kteří musí být stíháni. Budeme pokračovat v intenzivním úsilí poskytovat podporu a pomoc národním protějškům, abychom zajistili, že bude dosaženo větší spravedlnosti pro více obětí,“ uvedl hlavní žalobce Serge Brammertz.
27. června 1997 - zatčení válečného zločince Slavka Dokmanoviće (vlevo). Vladimír Dzuro (v bílé košili a slunečních brýlích) zadrženému právě předčítá jeho práva. Naproti Dokmanovićovi stojí překladatel do srbochorvatštiny. Okolo stojí příslušníci speciální jednotky GROM.
„Tento verdikt však také ukazuje, že pokud je mezinárodní společenství sjednoceno, může obětem dostát spravedlnosti a za jejich zločiny mohou nést odpovědnost jejich pachatelé i po mnoha letech. Dnes bychom měli pamatovat na oběti a přeživší. A měli bychom uznat odvahu svědků, kteří se účastnili tohoto a dalších procesů,“ dodal.
Doslovně mravenčí práci soudů, forenzních techniků a vyšetřovatelů přiblížil Dzuro, který se na vyšetřování podílel dlouhá léta.
„Výzvou v bývalé Jugoslávii bylo exhumací masových hrobů získat důkazy pro stíhání a souzení válečných zločinců. Také jsme potřebovali shromáždit informace pro identifikaci obětí, sestavení historického záznamu událostí a stanovení mezinárodních norem pro vyšetřování válečných zločinů v jiných zemích,“ vzpomněl na devadesátá léta Dzuro.
Mrtví na Ukrajině dovedou viníky před soud, míní válečný vyšetřovatel |
Vyšetřovatelům Mezinárodního tribunálu se mravenčí prací podařilo nejen získat důkazní materiál pro určení příčin úmrtí jednotlivých exhumovaných obětí a provést jejich následnou identifikaci, ale také nezávisle potvrdili informace, které vyšetřovatelé získali předchozími výslechy svědků.
„To pak v průběhu soudního přelíčení zcela zásadním způsobem pomohlo podpořit věrohodnost svědeckých výpovědí, což v důsledku vedlo k pravomocnému odsouzení dvou vysokých důstojníků,“ připomíná Dzuro. Ten i připomíná, že jednou z nejtěžších výzev vyšetřovatelů není jen právní rámec.
Exhumace těl na farmě Ovčara
„Práce vyšetřovatelů válečných zločinů nemá jen právní rámec, ale i humanitární, protože exhumace a navrácení těl obětí rodinám je také velmi důležitým aspektem,“ přibližuje další stránku vyšetřování.
„Zkušenosti získané v době činnosti Mezinárodních tribunálů jsou využitelné i v konfliktech současných, příkladně ve válečném konfliktu na východě Evropy, kde po boku vyšetřovatelů místní policie a prokuratury často pracují zkušení bývalí vyšetřovatelé mezinárodních tribunálů,“ dodává Dzuro cesty, které mohou dovést viníky bezprecedentní agrese na Ukrajině před spravedlnost.
