Ačkoliv se vyspělé státy čím dál více od fosilních paliv odklánějí, v Asii, a hlavně v Indii, jsou trendy odlišné. Aby se totiž této velmoci povedlo během horkých týdnů udržet energetickou síť v dostatečném chodu, musí těžit stále větší množství černého uhlí. Z něj se v Indii momentálně vyrábí až tři čtvrtiny celkového množství elektrické energie a v blízkých letech se na tom pravděpodobně nic měnit nebude. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Indie vstupuje mezi velmoci, ale ještě se tak neumí chovat, říká expert |
„Léto se tu dá bez elektřiny jen těžko přežít. Naše výrobní cíle se i proto stále zvyšují a každý rok produkujeme více a více uhlí,“ uvedl pro agenturu Reuters indický horník Rabi Behera, který pracuje v uhelném dole Gevra ve východním státě Čhattísgarh. Už brzy se tento uhelný důl má stát dokonce tím největším na světě.
Černé uhlí jako levné palivo
I přes značný pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů tak Indie stále z většiny sází na klimaticky problematické černé uhlí. Jde totiž o relativně levné palivo a Indii navíc hraje do karet, že je snadno dostupné na domácím trhu.
I proto je Indie momentálně tím třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě. Ačkoliv stále ještě v přepočtu na jednoho obyvatele zaostává za Čínou a Spojenými státy, v dalších letech se to tato statistika může změnit.
Indie přeskočila Čínu v počtu obyvatel. A potichu se mění v despocii |
Země navíc staví další a další nové uhelné elektrárny a reaguje na stále rostoucí spotřebu elektřiny v zemi. Přesto ale Indie stále počítá s tím, že do roku 2070 zvládne být klimaticky neutrální. Na potřebnou klimatickou transformaci však bude podle agentury Bloomberg potřebovat asi 12,7 bilionu dolarů. (279 bilionu korun). Spoléhat by se Indie chtěla hlavně na solární i větrné zdroje a počítá také s velkovýrobou zeleného vodíku.
Nesnesitelné pracovní podmínky
Ind Rabi Behera pracuje jako dělník pro jednoho z největších producentů uhlí na světě, státní společnost Coal India. „Moje rodina si díky uhlí může užívat pohodlí mnohých energeticky náročných spotřebičů, které zpříjemňují život,“ uvedl pro agenturu Bloomberg. Uvědomuje si ale, že každodenně svou prací v černé měsíční krajině bez kousku stínu riskuje zdraví. „Na rozdíl třeba od řidičů kamionů trávím celou pracovní dobu venku, a to i skoro v padesáti stupních Celsia,“ dodává.
Extrémně vysoké teploty ale dopadají i na pracovní podmínky. Zpráva skupiny McKinsey Global Institute z roku 2020 ukazuje, že v roce 2017 se práce v teplotně až nezvladatelných podmínkách podílí na tvorbě indického HDP asi z jedné poloviny.
Podvody a mladí lidé bez práce. Indie prochází krizí pracovního trhu |
Kombinace extrémního horka a vlhkosti ale může z Indie učinit jedno z prvních neobyvatelných míst na světě. Při vysoké vlhkosti vzduchu totiž hrozí, že i relativně mírné teploty mohou ohrozit schopnost lidského těla se ochlazovat pocením. To v krajním případě může vést k mdlobám, úpalům nebo i infarktům.
„Horko není cizí většině zemí jižní a jihovýchodní Asie. Při současné úrovni globálního oteplování ale překračuje hranici únosnosti. Problém v podobě příliš vysokých teplot je neuvěřitelně závažný a poukazuje na to, že emisi skleníkových plynů musíme co nejrychleji a co nejsilněji snížit,“ uvedl agentuře Bloomberg vědec Fahad Saeed, který pracuje pro společnost Climate Analytics.
