Sídlo holdingu Agrofert FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Agrofertu nebyly na základě evropského auditu proplaceny dotace na zemědělské projekty za více než půl miliardy korun. Holding nyní přešel do útoku a hodlá se o stopnuté peníze soudit. Budou je platit čeští daňoví poplatníci?
Podle zjištění webu iROZHLAS.cz podal Agrofert žaloby na Státní zemědělský intervenční fond kvůli zastaveným projektům v celkovém objemu několika stovek milionů korun. Důvodem bylo zjištění auditorů Evropské komise, že se Andrej Babiš octl ve střetu zájmů.
Žaloby o 357 milionů
V Babišově hájemství proběhly v roce 2019 dvě kontrolní akce. Jeden audit se týkal investičních dotací spadajících hlavně do resortu průmyslu a obchodu, druhý kontroloval zemědělské dotace. Výsledek byl totožný. Tehdejší premiér porušoval svým vládním angažmá evropskou legislativu a příslušné nenárokové dotace nebudou proplaceny.
V případě zemědělských dotací se jedná o 28 projektů za více než půl miliardy korun. Platby z unijních fondů dosahují 200 milionů korun, zbytek je spolufinancování z národních zdrojů.
Žaloby se týkají 21 žádostí ve výši 357 milionů korun, které státní fond pozastavil kvůli probíhající kontrole ještě před podpisem. Ze známějších společností sem patří mlékárny Olma, Vodňanské kuře, Kostelecké uzeniny nebo gigant Penam, zaujímající zhruba polovinu pekárenského trhu.
U dalších sedmi firem zasažených auditem už byly smlouvy podepsány, ale ani v tomto případě nechce fond dotace proplatit, což rovněž nezůstane bez reakce. Co může tato situace znamenat?
Zrcadlo dotační džungle
Schválené dotace se proplácejí v plné výši ze státního rozpočtu a teprve následně je splacen příslušný podíl z unijních fondů. Hrozí tedy, že český daňový poplatník by mohl zaplatit vše. Unijní právo je v tomto případě nadřazeno nad národním a závěry auditů jsou pravomocné.
Chování Agrofertu je v přímém protikladu s jeho ujišťováním, že dotace tvoří jen marginální část jeho příjmů. Pokud se ovšem jedná o zhruba dvě miliardy korun ročně, převyšují daň z příjmu celého holdingu a často pokrývají většinu jeho zisku.
V tomto světle působí žaloby Agrofertu jako temné zrcadlo rozbujelé dotační džungle, na kterou letos upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Je jen s podivem, že k těmto závěrům nedošel už v minulých letech, kdy státní správu obsadila dotační chobotnice nejvlivnějšího člena vlády. Obával se snad tehdy prezident NKÚ Miloslav Kala následků?
Pokuta 82 milionů
Aktivity Babišova impéria jsou z jeho celkového nastavení pochopitelné, ale o to absurdnější je, že České republice byla na základě závěrů zemědělského auditu vystavena pokuta 82 milionů korun.
Auditoři kritizovali známé místní nešvary, kam patří slabá podpora malých a středních firem, riziko podjatosti u hodnotitelských komisí, dotace na neinovativní projekty, ale dokonce i specifické protiprávní jednání.
„Údaje dokládají určitý vzorec, a sice že do většiny prověřovaných projektů udělených společnostem ze skupiny Agrofert byla zapojena jiná společnost z této skupiny jakožto zpracovatel projektu i jako subdodavatel,“ uvádí audit.
Shrnuto, podtrženo. Evropská kontrola zjistila střet zájmů největšího příjemce unijních zemědělských dotací a vážná pochybení při jejich rozdělování, jež vyústila ve vysokou pokutu a požadovanou nápravu. Přistižený delikvent se však tváří jako poškozený a agresivně se domáhá peněz, na které nemá podle unijních pravidel nárok.
100 milionů pro Penam
O tom, že to stát nebude mít s Agrofertem jednoduché, svědčí zúřadování druhého auditu. Nejznámější kauzou je neuznaná stomilionová dotace pro toustovou linku Penamu, kterou vymáhá resort ministra Jozefa Síkely. Holding se déle než rok brání právními kličkami, k zaplacení se nemá a tento spor ještě nějakou dobu potrvá.
Současný boj Babišova impéria o stovky milionů korun dotací svědčí o tom, na čem je jeho byznys založen. Audit je jen špičkou ledovce, kolikrát se přitom donedávna octl za hranou. Cítil se nezranitelný. V této souvislosti lze připomenout i dotační kauzu Čapí hnízdo.
Soudce Jan Šott z Městského soudu v Praze, kam byly podány také žaloby Agrofertu, nepravomocně zprostil viny Andreje Babiše a jeho manažerku Janu Nagyovou. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch podal odvolání, ale v Šottově odůvodnění, nápadně vycházejícím ze strategie obhajoby, je řada nesrovnalostí.
Závěry OLAF mimo hru
Šott zcela pominul odlišné závěry vyšetřovatelů Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jež konstatovaly porušení unijní i národní legislativy. Na jejich základě musela společnost Imoba vrátit padesátimilionovou dotaci.
Prvoinstanční soud nebral mimo jiné v úvahu propojení uměle vytvořené společnosti Farma Čapí hnízdo s desítkami firem holdingu financováním reklamních prací za 272 milionů korun. Bez nich by farma nebyla schopna splácet úvěr ručený Agrofertem.
Ani toto nebyl pro Šotta – na rozdíl od zprávy OLAF – důvod k pochybnostem, zda šlo o samostatně fungující malý podnik. Opřel se přitom o analýzu ministerstva financí z roku 2016, tedy z doby, kdy ho řídil obžalovaný Babiš.
Žaloby na stát kvůli neproplaceným dotacím tak budou dalším lakmusovým papírkem, jak se justice dokáže vyrovnat s dědictvím Babišovy éry. Zatím v tomto směru vyvolává její počínání spíš otazníky.
