Historii přehrad Lipno a Orlík představí venkovní putovní výstava Obrazy vody, která začíná v Českých Budějovicích. Na deseti tematických panelech, které připravili historici Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV ČR), se návštěvníci seznámí s příběhy Lipna a Orlíku pohledem dobové propagandy, techniky, památkové péče, literatury nebo výtvarného umění. ČTK o tom informovala AV ČR.

„Příběh jejich výstavby a fungování vyprávíme prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma propojujeme s obecnějšími a dodnes aktuálními otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století,“ řekla autorka námětu výstavy Eliška Švarná.

Slavnostní zahájení výstavy se koná v pondělí 5. června na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, kde bude výstava ke zhlédnutí do 2. července. Následně se přesune do Horní Plané a na nádvoří hradu Zvíkov. Poslední zastavení výstavy bude v Písku před Kulturním domem, kde si ji zájemci budou moci prohlédnout od 6. září do 4. října.

Obě přehrady jsou článkem Vltavské kaskády a vznikaly v době nejintenzivnější vodohospodářské výstavby v Československu v 50. a 60. letech 20 století.. Lipno je s 4870 hektary největší českou vodní nádrží. Pro svoji rozlehlost si získala přezdívku „jihočeské moře“. Z hlediska objemu vody ale Lipno předčí více než dvakrát s 716 miliony metrů krychlových orlická přehrada. V Lipně je asi 309 milionů metrů krychlových vody. Od předčasného napuštění Lipna uplynulo letos v únoru 65 let. Na území, které mělo tvořit dno budoucí nádrže, muselo být rozebráno přes 530 objektů, před vodou musely ustoupit nejen domy, ale i několik silničních mostů a na nové místo se přestěhovaly také hřbitovy ve Frymburku a Dolní Vltavici. Vodní nádrž Orlík byla dokončena v prosinci 1961, také této rozlehlé přehradě muselo ustoupit několik vesnic a samot, celkem asi 650 stavení, 14 mlýnů a velký počet pil.

Výstavba přehrad je podle Akademie věd jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk déle než století proměňuje krajinu kolem sebe. Velká vodní díla byla v době svého vzniku vnímána jako prostředky modernizace a pokroku, současně však přispívala k zániku řady jiných, kulturních i přírodních hodnot.

Zdroj: ČTK: ilustrační foto