Na pandemii připraveni nejsme. Vymýšlíme jen zbytečně nové instituce, varují odborníci

Čeká se, aby se spěchalo a spěchá se, aby se čekalo. Tímto armádním pořekadlem lakonicky okomentoval snahy o vytvoření uceleného systému, který by lépe čelil pandemii, epidemiolog Roman Prymula.

I když je spíše nepravděpodobné, že by pandemie přišla už příští zimu, jednou přijde jistě. A nemusí to být až za několik desítek let. Během pandemie se ukázala řada slabin zdravotnického systému i státní správy. Dokázali jsme se poučit?

Primárně by měla v Česku existovat instituce, která by v následující pandemii byla autoritou jak pro vládu, tak pro společnost, podobně jako Institut Roberta Kocha v Německu. Takovou institucí má být loni založený Národní institut pro zvládání pandemie při ministerstvu zdravotnictví.

Jeho ředitelem je právě epidemiolog Roman Chlíbek. Jak ale přiznává, v tuto chvíli se tento institut vytvářením strategie proti epidemiím a pandemiím nezabývá. „Je to dáno i tím, že ta jeho funkčnost významně klesla. Ten původní záměr, který byl možná původně dobrý, se ukázal, že není přínosný,“ vysvětlil Chlíbek.

Záměr byl totiž sdružit odborníky všech názorových spekter, i těch protichůdných, aby mohli najít společnou řeč. „Ukázalo se to jako kontraproduktivní. Ti lidé jsou zatvrzelí ve svých názorech a prakticky to paralyzuje činnost toho institutu,“ uvedl Chlíbek. Navrhuje proto snížení počtu odborníků, které institut sdružuje, což je v tuto chvíli téměř sto lidí.

Oba epidemiologové se shodují v tom, že není třeba neustále vymýšlet nové instituce, když existuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). K tomu je však potřeba posílit jeho úlohu. „Potřebuje mít svou jasnou vizi, je potřeba nějaká transformace, více lidí, a hlavně musí být jasně legislativně řečeno, že to, co řeknou, není jen výstřel do ticha, ale že to je názor, který musí být závazný,“ vysvětlil Chlíbek.

„My se tady snažíme vymyslet stále něco nového, ale už tady všechno historicky bylo. Proč tady stále zřizujeme nějaké nové virtuální instituce a zakládáme nové ústavy, když tady opravdu máme SZÚ,“ souhlasil Prymula.

„Musíme ho provozně zaplatit a musíme zaplatit ty odborníky. Když nemám odborníky, můžu mít sto ústavů a stejně se nikam neposunu,“ doplnil.

Podle Prymuly by měl být v čele toho systému hlavní hygienik. To je opět funkce, která tu už je. „Nejsme schopni naplnit původní poslání těch pozic,“ uvedl.

Prymula uvedl alespoň jeden příklad toho, co se povedlo. „Asi největší z úspěchů boje proti covidu je elektronizace českého zdravotnictví, potažmo těch hlásných systémů, kdy jsme byli ve finále schopni vidět do poslední vesničky,“ uvedl Prymula.

Měl na mysli systém, na jehož vytváření se podílela armáda a profesor Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, který monitoruje stav pacientů, naplněnost nemocnic a další ukazatele. „Ten systém je použitelný pro všechny další infekční nemoci,“ dodal Prymula.

Postup nemoci tedy budeme nejspíš schopni „vidět“. Neméně důležitým krokem je legislativní rámec reformující veřejné zdravotnictví, ve kterém by systém boje proti pandemii mohl fungovat. „Teď se podnikají nějaké kroky, nicméně ten dokument nebyl poskytnut k veřejné diskuzi. Toto úplně nechápu, tady přece nejde o politiku,“ vysvětlil Prymula.

Problémem je rovněž personální otázka. Ohledně stavu kapacit hygienických stanic jsme na tom podle Prymuly hůře než za pandemie, kdy se zoufale nedostávalo hygieniků.

„Dneska jich je tam ještě méně než v době covidové. A tak, jak hygienici stárnou, a dnes jim je většině přes 60 let, postupně vymizí, jelikož my jsme nenastavili systém,“ uvedl Prymula. Podle Chlíbka řada hygieniků odešla z důvodu vyčerpání a nedaří se je nahrazovat. Podle něj jde o to, aby se na ně odborná i laická společnost začala dívat jako na plnohodnotné lékaře, kterými jsou.

V neposlední řadě chybí podle Chlíbka nové pandemické plány. „My jsme sice oprášili ty stávající, byly tady připraveny na chřipku, ale myslím, že se do nich zapracovalo málo zkušeností z covidové doby,“ uzavřel Chlíbek.