Hlavní navigace

Češi mají naspořeno v průměru 900 tisíc korun. Platí to i pro vás?

5. 6. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Podle bankovních statistik má průměrná česká domácnost uloženo ve finančních rezervách přibližně 900 tisíc Kč. A to jsme v porovnání s jinými zeměmi ještě dost chudí. Kde se toto číslo vzalo a co za ním stojí?

Nejspíš vám tato informace bude znít dost neuvěřitelně: podle dat České spořitelny má průměrná česká domácnost uspořen zhruba dvojnásobek svých ročních příjmů.

Zřejmě se vám teď hlavou prohnala úvaha, jak je to možné, když se každou chvíli v médiích objeví zprávy o tom, že řada domácností nemá finanční rezervu ani na nákup nové pračky, když ta stará nenávratně odejde.

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil říká, že částka, kterou má průměrná česká domácnost v úsporách, je přibližně dvojnásobek průměrného ročního příjmu, což dohromady dává sumu kolem 900 tisíc Kč.

Z toho:

  • 40 % leží na běžných účtech a termínovaných vkladech,
  • 40 % je na investičních účtech,
  • 10 % je v penzijním spoření a v pojištění.

Odkud se tak vysoká částka na průměrnou domácnost vzala? Minimální mzda (či plat) v ČR je 17 300 Kč, průměrná činí 40 324 Kč. Z jakého měsíčního příjmu tedy Spořitelna vychází?

Průměrná česká domácnost má uspořeno zhruba
dvojnásobek svých ročních příjmů

Průměrná česká domácnost má uspořen zhruba dvojnásobek svých ročních příjmů

Autor: Česká spořitelna, a.s.

Když se podíváme na průměrnou českou domácnost, ta má 2,1 obyvatele. Ti ale ne vždy pracují. Průměrná výše hrubé mzdy je přibližně 40 tisíc Kč. Když to očistíme, vyjde 1,5 % pracujícího, vychází nám tedy průměrný příjem nějakých 45 000 Kč čistého na jednu průměrnou domácnost. Do těchto peněz však nepatří jen plat či mzda, ale veškeré příjmy, tedy například mateřská, sociální dávky a další, vysvětluje David Navrátil.

Jak je tedy možné, že statisticky vychází finanční rezervy průměrné české rodiny tak vysoko?

Když to převedete na průměrného Čecha, tak jen 23 % lidí investuje do podílových fondů. Jsou to ti bohatší lidé a jejich peníze právě tvoří těch 40 % aktiv v investicích. Tím objemem 900 tisíc Kč jsou míněny všechny peníze včetně jejich zhodnocení, říká David Navrátil.

Jestliže 40 % finančních aktiv je v investicích, do kterých investuje pouze 23 % Čechů, pak je jasné, že větší část v těch 40 % v investicích jsou peníze lidí, kteří mají vysoké příjmy. Zatímco valná většina lidí (77 %) nemá zrovna v investicích ani korunu. Právě lidé, kteří posílají peníze do investičních produktů, jsou tím tahounem, který statisticky vytváří informaci o téměř milionových rezervách průměrné české domácnosti.

Premianti tvoří rezervy jinak. Na bankovních účtech mají jen to nejnutnější

Když se ještě jednou podíváme na výše uvedený graf, uvidíme, které státy hrají ve finančních rezervách svých občanů prim. Nejvíce mají uloženo Dánové, kteří mají v aktivech 6,5násobek svého ročního příjmu, po nich jsou Švédové a Holanďané.

Proč to tak je, uvidíme hned na dalším grafu. Jak to lidé v těchto státech dělají, že jsou schopni mít v rezervě tak velké sumy? Důležité je totiž složení aktiv, tedy kam peníze ukládají právě ti nejvíce zabezpečení občané zmíněných tří zemí. Uvidíme, že na běžných a spořicích účtech (modré sloupce) mají jen nezbytnou rezervu pro běžný život. Veškeré ostatní peníze jsou v akciích, investičních (zelené sloupce) a penzijních fondech a v pojištění (oranžové sloupce).

Třeba Slováci, kteří mají v rezervě nejnižší částku z celé EU, drží své peníze na běžných účtech z více než 50 % a v investicích a penzijních fondech jsou ještě opatrnější než my.

Struktura finančních aktiv domácností 2021

Struktura finančních aktiv domácností 2021

Autor: Česká spořitelna, a.s.

Z uvedených grafů vyplývá jednoznačná informace, co ve skutečnosti vytváří bohatství domácnosti. Jsou to dlouhodobé investice do aktiv, která jsou schopna se v čase zhodnocovat.

Většina Čechů pouze spoří. Tím však nezbohatnou

Přitom většina Čechů, celé tři čtvrtiny, poctivě peníze stranou odkládají, nejčastěji jde o částku do 8000 Kč. Z uvedeného množství lidí šetří pravidelně měsíčně více než polovina, další čtvrtina téměř každý měsíc a 12 % lidí tak činí jednou za 2 až 3 měsíce.

Jak často Češi odkládají peníze do rezervy?

Jak často Češi odkládají peníze do rezervy?

Autor: Česká spořitelna, a.s.

Ve skutečnosti však má 64 % Čechů naspořeno méně než 300 tisíc Kč. Aktiva vyšší, než je tato suma, pak má v rezervě 30 % lidí. Téměř pětina Čechů (17 %) nemá vůbec žádnou dlouhodobou rezervu.

Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci? Přečtěte si také:

Kolik byste měli odkládat stranou, abyste se v penzi měli jako současní důchodci?

Konzervativní Češi dělají tu chybu, že ještě donedávna nechávali zahálet 60 % všech svých uspořených peněz na netermínovaných vkladech, tedy na běžných a spořicích účtech. To se změnilo teprve s příchodem vysoké inflace, a tím pádem i vysokých úrokových sazeb. Teprve v tu chvíli si podstatná část lidí uvědomila, že musí své peníze přesunout někam jinam, kde nebudou ztrácet na hodnotě.

Česká národní banka zaregistrovala masivní nárůst o výhodněji úročené termínované vklady až počátkem roku 2022, kam náhle přemístila své peníze přibližně třetina klientů všech bank. Zatímco do té doby zájem o termínované vklady od roku 2010 stále klesal až ke konci roku 2021, kdy bylo na termínovaných vkladech 502 mld. Kč, o rok později, v září 2022, už lidé měli v tomto druhu úspor 844 mld. Kč.

Termínované vklady českých domácností 31.12. 2022

Termínované vklady českých domácností 31. 12. 2022

Autor: Česká spořitelna, a.s.

Strach ze znehodnocení úspor Česká spořitelna zaznamenala také u investic, kam přesměrovalo své peníze 27 % klientů. Za více než rok vložili lidé do podílových fondů spravovaných Spořkou 800 mil. Kč, což činí průměrnou výši pravidelného měsíčního vkladu 2500 Kč.

Jenom pro srovnání:

skoleni_15_4

Když budete měsíčně ukládat částku 2000 Kč na spořicí účet s průměrnou úrokovou sazbou 2 % (kam se po krátkém období současných sazeb, které mohou být i ve výši 5–6 %, během dvou let vrátí), za 20 let budete mít naspořeno 583 137 Kč. Banky se také mohou vrátit k limitu vkladu, kdy například částku nad 200 000 Kč budou úročit ještě mnohem nižší sazbou.

Pokud své peníze svěříte do podílových fondů s dynamickou strategií, která vám ponese průměrně 7 % ročně, pak při stejné měsíční úložce a dvacetiletém období dosáhnete částky 983 892 Kč.

Češi se učí investovat. Peníze vložené do fondů překročily hranici 1 bilionu Kč Přečtěte si také:

Češi se učí investovat. Peníze vložené do fondů překročily hranici 1 bilionu Kč

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).