Tady by chtěl pracovat každý. Projděte si Kanceláře roku
2. 6. 2023 | Jana Divinová
Do soutěže Kanceláře roku se letos přihlásilo 75 účastníků. Galerie vám ukáže deset oceněných.
Konec benefitů pro zaměstnance? Bez podpory se vrátíme o sto let zpátky
Multisport karty, příspěvky na dovolenou, zdravotní péči, vitamíny – to je jen část z nepeněžních benefitů, u nichž chce vláda škrtnout daňové zvýhodnění. Zaměstnavatelé tak nebudou mít motivaci je nabízet. Zaměstnancům zbyde „jen práce", píše Jáchym Stolička z advokátní kanceláře Aegis Law.
Zdroj: Shutterstock
Vláda přichází s myšlenkou zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Jedná de facto v přímém rozporu s trendy a poptávkou doby. Výsledek bude jediný – zaměstnavatelé budou mít minimální či nulovou motivaci tyto benefity poskytovat a zřejmě je i poskytovat přestanou.
Poptávka zaměstnanců po těchto benefitech se nepotká s nabídkou. Zaměstnanci mohou ztratit chuť a motivaci pracovat, protože už nebudou mít kromě mzdy „to něco navíc“, kvůli čemu nejen kvalitně odvádějí svou práci, ale za co jsou zaměstnavatelům vděční a loajální.
Není samozřejmě vyloučeno, aby zaměstnavatelé kompenzovali zaměstnancům ztrátu benefitů navýšením jejich mezd, avšak toto navýšení bude pro zaměstnavatele představovat další mzdové náklady.
Hlavním účelem pracovněprávního vztahu je jistě výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, kdy odměnou za vykonanou práci pro zaměstnance je mzda či plat. Každý pracovněprávní vztah, má-li oboustranně správně fungovat, by však měl umět reagovat na požadavky doby.
Zaměstnavatelé, kteří dnes zaměstnancům či uchazečům o zaměstnaní mohou nabídnout „jen práci“, byť zajímavou a za adekvátní odměnu, nebudou pro ně zřejmě tolik atraktivní, jako zaměstnavatelé nabízející potenciálním zaměstnancům širokou škálu benefitů.
Pestrost zaměstnaneckých benefitů zažívá v posledních letech masivní boom. Je to logické. Dynamická doba klade vysoký důraz na rychlost a výkon. Pokud jsou na zaměstnance kladeny vysoké nároky, mělo by jim k tomu být poskytnuto adekvátní protiplnění ze strany zaměstnavatele. A tím pro celou řadu zaměstnanců již dávno není jen výše sumy na výplatní pásce.
O autorovi
Foto: Aegis LawAdvokát Jáchym Stolička se zaměřuje na komplexní pracovněprávní agendu, včetně přípravy a revize pracovních smluv, dohod a vnitřních předpisů zaměstnavatelů a jejich zastupování v pracovněprávních sporech. Pracuje v advokátní kanceláři Aegis Law.
Boom pracovních benefitů je tak dán dvěma faktory. Prvním z nich je rostoucí poptávka zaměstnanců po těchto benefitech. Druhým z nich je „zdravé“ přemýšlení zaměstnavatelů, kteří si uvědomují hodnotu zaměstnaneckého kapitálu.
Vnímají zvýšenou potřebu vytvářet pro své zaměstnance maximálně komfortní pracovní prostředí a možnosti regenerace, aby na jednu stranu podávali očekávaný výkon, ale přitom se po fyzické i psychické stránce cítili dobře.
Pokud poskytování benefitů přináší zaměstnavatelům zároveň daňovou výhodu, jsou benefity oboustranně atraktivní. Navrhované opatření zrušit daňové zvýhodnění benefitů se tak nejeví jako vhodné. Může navrátit trh práce o několik dekád či dokonce století zpátky, kdy pracovněprávní vztah bude opět „jen o práci“ bez přidané hodnoty a možnosti stimulovat pracovní výkon zaměstnanců jinak než finančně.
Kritika vládního návrhu
Stát podle propočtů ministerstva financí očekává, že firmy nahradí benefity zvyšováním mezd. Jejich zdaněním má dostat dodatečných 1,4 miliardy korun ročně.
Návrh kritizují oborové organizace, svazy, personalisté. Například podle Unie zaměstnavatelských svazů nejsou očekávání vlády reálná a výnos budou kvůli neochotě firem benefity nahradit zvyšováním mezd podstatně nižší.
„A je tu ještě jedna nepříznivá zpráva pro strážce státní kasy. Řada provozovatelů fitcenter, sportovišť, dětských aktivit či kulturních zařízení zaznamená kvůli úbytku lidí platících volnočasovými benefity pokles zisků. A to ve výsledku naopak způsobí pokles daňových výnosů,“ říká šéf unie Jiří Horecký.
Podle vládního návrhu by benefity nazývané „cafeterie“ měly podléhat dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Cafeterie nabízejí příspěvek na kulturní a sportovní vyžití, příspěvek na rekreaci, využívání zdravotnických zařízení či nákupu zboží od zdravotnických zařízení, nákup knih. Stejný režim se navrhuje i u darů do dvou tisíc korun obdržených zaměstnancem podle podmínek vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP).
Součástí je i návrh na zrušení osvobození nadlimitních stravenek. „V současné době není osvobození příjmu ve formě stravenek nijak omezeno, tedy i stravenka ve výši například 500 korun za den je osvobozena od daně,“ připomíná poradenská společnost BDO.
Nově by se měl zavést horní limit osvobození stravenek v obdobné výši jako u peněžitého příspěvku na stravování – stravenkového paušálu, tedy částka odpovídající 70 procentům horní hranice stravného pro zaměstnance odměňované platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu odpracovanou směnu, nyní 107,10 koruny.
Sdílejte článek, než ho smažem
