Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Letos na jaře se do základní školy v Okříškách během dvou dnů nahrnulo nemálo zvědavců. Nejprve to byli zástupci médií a během následujícího dne i mnozí obyvatelé tohoto dvoutisícového městyse na Třebíčsku. Všichni se během dvou dnů otevřených dveří ve škole zajímali hlavně o nové dvě digitálně polytechnické učebny, stejně jako o další dvě učebny pro zájmové vzdělávání.

Nové učebny byly vybudovány po dohodě s místní radnicí coby zřizovatelem školy a v souladu se školním vzdělávacím programem, který klade důraz na digitální a polytechnickou výuku. K ní se škola snaží rozvíjet i zájmové vzdělávání, pro které se otevřely další možnosti v nové učebně školní družiny i nové učebně školního klubu.

Jak uvedla ředitelka školy Mgr. Alena Brabcová, digitálně polytechnické učebny byly navrženy tak, aby tam bylo možné ukládat a na dostatečně velkém prostoru pracovat se stavebnicemi, výtvarnými potřebami i digitálními pomůckami. Učebna pro 2. stupeň je vybavena 3D tiskárnou a gravírovacím strojem. Učebny se využívají pro výuku nové informatiky, pracovních činností, výtvarné výchovy, ale také pro výuku jazyků.

Školní klub, určený pro žáky 2. stupně, i školní družina mají své vzdělávací programy, jimž odpovídá také vybavení obou nových učeben. Ve školním klubu je nyní k dispozici otevřený prostor s pódiem, který už byl využit například pro školní kolo recitační soutěže. Klub je vybaven relaxačními prvky, které lze umisťovat přímo do nábytkové sestavy, stejně jako pojízdnými stolky pro hraní deskových her nebo třeba i školní práci. Velmi oblíbené je digitální piano s možností připojení sluchátek, díky nimž není rušeno okolí.

Učebna školní družiny získala badatelský a čtenářský koutek, dílničku a kuchyňku. Vybavení podporuje rozvoj polytechnických dovedností, čtenářské gramotnosti i zájem o přírodovědné obory.

NIKOLIV HRAČKA, ALE NÁSTROJ K DOSAŽENI URČITÉHO ČILE

Ředitelky Aleny Brabcové jsme se zeptali, jak na to jít, aby nové technologie pro výuku byly cestou k určitému cíli - a nikoliv pouze zajímavou zábavou? „Každá nová pomůcka, technologie je pro žáky zajímavá. Nicméně vzhledem k tomu, že současné děti žijí v digitálním světě, dokážou s nimi velmi rychle a intuitivně pracovat. Na zařízeních pracují jako uživatelé a často jen konzumují obsah," odpověděla.

„Ve škole se však snažíme o to, aby za-řízení bylo pouze prostředkem, nástrojem pro dosažení nějakého cíle. Jeho použití by mělo být výsledkem reálné potřeby, nikoli pouze pro sledování obsahu. Může jít o vyhledání informace, ale také o vyrobení reálného předmětu od návrhu po jeho zhmotnění, což může být např. u 3D tisku či naprogramování robota tak, aby splnil úkol v požadovaném pořadí," vysvětlila dále Alena Brabcová.

Podle jejích slov žáci si tak například navrhovali a tiskli vlastní klíčenku nebo figurky a předměty pro vlastní deskovou hru vy-tvořenou pro opakování učiva o starověku.

Alena Brabcová dodala: „Nedá se zcela říci, která technologie je nejoblíbenější, žáci se s nimi seznamují průběžně a každá přinese nový impulz nebo náhled na věc. Snažíme se sbírku doplňovat tak, aby žáci měli možnost se setkávat s různými zařízeními, která jim mohou pomáhat se třeba kreativně vyjádřit nebo vyřešit nějaký problém."

NOVÉ TECHNOLOGIE A UČITELÉ

Zajímalo nás také, zda bylo nutné na výuku v nově pojatých a vybavených učebnách speciálně připravovat i pedagogy? „Spíše jde o obsah výuky - učebny jsou ve výsledku pouze místnosti s potřebným vybavením. Speciální příprava nebyla třeba, přenesli jsme pouze výuku," konstatovala Alena Brabcová. „Digitální dovednosti se snažíme rozvíjet napříč předměty. Využíváme zde techniku, různé aplikace, včetně 3D tisku nebo 3D brýlí. Zapojení obsahu informatiky do všech předmětů u nás souvisí a navazuje na pojetí distanční výuky. Učitelé ovládají technologie na poměrně vysoké úrovni, je proto možné je prolínat do dalších předmětů".

Ředitelka se vyjádřila i k tomu, jak škola získala aprobovanou učitelku informatiky. „Ano, získat odborníka a zároveň učitele není - i vzhledem k nedostatku kvalifikovaných učitelů obecně - snadné. Pro získání jakéhokoli učitele je dnes dobré nabízet práci přímo na fakultách, které nyní aktivně přistupují ke zprostředkování nabídky mezi studenty a školami i na svých webových stránkách, případně oslovit odborníky z praxe - z firem z okolí. Financování pak probíhá stejně jako u ostatních učitelů, je však důležité, aby měl pro svoji práci vhodné podmínky," uvedla Alena Brabcová a připojila i radu: „Dnes je vcelku poměrně velká nabídka vzdělávání, seminářů v této oblasti. Je dobré si však odborníky vybírat, sledovat jejich práci i recenze."

PODPORA ZE STRANY KRAJE

Alena Brabcová popsala i k roli kraje a jeho pomoc při zavádění nového obsahu informatiky do výuky i pro pořízení řady pomůcek: „Velkým přínosem pro nás totiž bylo zapojení do IKAP II Učíme se ze života pro život 2 Kraje Vysočina. Obdrželi jsme finanční podporu pro nákup dalších robotických pomůcek nebo licencí moderních aplikací, ať už šlo o 3D brýle, aplikaci pro rozšířenou realitu pro výuku fyziky nebo 3D realitu pro výuku přírodopisu. Získali jsme i podporu pro vzdělávání zapojených učitelů,"

Ředitelka školy připojila také radu, co by radnice a jejich školy případně měly vzít v úvahu, než se pustí do přípravy a vybudování podobných moderních učeben: „Při budování učeben jsme vyšli z potřeb školy, nutnosti pomůcky ukládat, a promýšleli jsme, ve kterých předmětech je chceme používat. Z druhů pomůcek vyšly požadavky na prostor a nábytek. Měli jsme zkušenost, že pro stavění z různých stavebnic i pro stavění a programování robotů se hodí větší desky stolu, proto jsme je požadovali i v nových učebnách. Brali jsme v úvahu velikost 3D tiskárny, dostatek zásuvek pro nabíjení apod. Je dobré si tyto věci promyslet, pokud se nábytek řeší na míru."

JEZDILI SE POUČIT, TEĎ SAMI INSPIRUJÍ

Starosta městyse Okříšky Zdeněk Ryšavý (autor textu s ním není příbuzný - pozn. redakce) v odpovědích pro Moderní obec ocenil roli ředitelky Aleny Brabcové při modernizaci učeben.

„S touto myšlenkou přišla při přípravě MAP (Místní akční plán) rozvoje vzdělávání ORP Třebíč na základě potřeb školy i zkušeností získaných z odborných konferencí a setkávání ředitelů škol. Abychom se více poučili, navštívili jsme také základní školy v Českých Budějovicích a v Bělé pod Bezdězem, které byly hodně inspirativní a posílily naše odhodlání vybudovat polytechnické učebny i v našem městysi," vysvětlil Zdeněk Ryšavý a uvedl, že celkové náklady na vybudování polytechnických učeben i učeben školní družiny a školního klubu činily 6,2 mil. Kč, z toho dotace z IROP představovala 3,837 mil. Kč.

Podle starosty si v Okříškách od nových učeben slibují další posun v rozvoji technického vzdělávání. „Ten naše škola dlouhodobě podporuje, přičemž s tím začala již v době, kdy se ve vzdělávání prosazoval spíše opačný směr," podotkl Zdeněk Ryšavý. „Ve škole jsme například obnovili technické dílny, nedávno jsme tam vybavili už druhou speciální počítačovou učebnu, pro školu jsme nakoupili stavebnice Merkur, Teifoc i robotické stavebnice Lego. Polytechnické učebny tak umožní koncentraci všech technických aktivit na jednom místě pro každý stupeň. Vedle zmíněných stavebnic zde mají žáci k dispozici různé programovatelné roboty, 3D tiskárnu, laserovou vypalovačku, 3D brýle s množstvím výukových programů. Snažíme se držet krok s rychle se vyvíjející dobou, a přitom v dětech vyvolat zájem o techniku a o pokračování studia na technických středních školách," vysvětlil starosta.

POMOC MÍSTNÍCH FIREM SE POČÍTÁ

V té souvislosti připomněl rovněž dobrou spolupráci městyse a jeho školy s místními firmami: „V našem regionu máme v okruhu dvou kilometrů tři velké firmy (Fraenkische přímo v Okříškách i Mann+Hummel a Huhtamaki v sousedních dvou obcích): De facto jde o průmyslovou zónu se zhruba 2200 pracovními místy. I proto považujeme podporu technického vzdělávání za důležitou.

A vnímají to tak i tyto firmy, které spolu-pracují nejen se středními průmyslovými školami v Třebíči, ale také s naší základní školou. Připravují exkurze žáků do firem, spolu s městysem se podílely na už zmíněném pořízení stavebnic Merkur (pro strojírenský a elektrotechnický směr) a Teifoc (pro stavebnictví). Některé firmy každoročně poskytují škole finanční dary na rozvoj sportovních a ekologických aktivit, například přírodní zahrady, kterou si hned u školy vytvořily děti spolu s učiteli a rodiči."

SPÁDOVÁ ŠKOLA A OKOLNÍ OBCE

ZŠ Okříšky pro 550 žáků je i spádovou školou pro několik okolních obcí, odkud do jejích šestých ročníků přicházejí především žáci z malotřídních škol. Provozní a investiční náklady školy jdou pouze za městysem. „Samozřejmě v rozpočtovém určení daní (RUD) je část financí rozdělována na základě počtu žáků, ale to zdaleka uvedené náklady nepokrývá," uvedl Zdeněk Ryšavý a svěřil se, že by samozřejmě uvítal, kdyby bylo možné, aby obce, které do školy v Okříškách posílají své děti, mohly připívat i na její vybavení a rozvoj.

„Takže určitě bychom v tomto smyslu nějakou změnu v legislativě uvítali. Protože si však úplně neumím představit, jak zajistit spolupodíl ostatních obcí třeba na investiční akce, viděl bych cestu spíše ve zvýšení podílu daní rozdělovaných podle počtu žáků v rámci celé struktury RUD," poznamenal starosta městyse.

ŠKOLY, RADNICE ... A STÁT

Zeptali jsme se ho i na jeho názor na to, zda se možnosti rozvoje základních, ale i mateřských škol v menších sídlech vyrovnají příležitostem, které mají školy ve větších městech?

„To je složitá otázka," odpověděl Zdeněk Ryšavý. „Větší města samozřejmě mívají větší zdroje, ale také více potřeb. Navíc se musí postarat o to, aby se školy, jichž mají na svém území více, mohly rozvíjet rovno-měrně. Za zásadní považuji přístup obcí v roli zřizovatelů ke svým školám. U nás je škola, jak kdysi říkal Miloš Zeman, »nejdůležitější budovou v městysi«, a proto jsou pro nás investice do ní prioritou. Stejně důležitý jako zájem zřizovatele je i přístup pedagogů a především ředitelů, ti musí mít tah na branku a přicházet s nápady. A když se dokážou potkat vize zřizovatele a ředitele, pak je to naprosto ideální pro školu, žáky, rodiče a celou obec."

Starosta dodal, že větší podpora rozvoje venkovských škol z centrální úrovně by určitě byla na místě. Ale pokud nejsou dole zapálení lidé, samotné peníze nepomohou.

Nicméně podotkl: „Všechny vlády od revoluce tvrdí, že školství je pro ně prioritou. Jenže v praxi to tak nevypadá. Místo jasně směřované podpory do škol a školek se vymýšlejí mnohdy nesmyslné programy, které drobí finanční prostředky.

Třeba v případě našeho projektu byla dotace z IROP - ale prostřednictvím MAS. A je paradoxní, že při hodnocení projektů získala více bodů zařízení pro výuku různých neziskových organizací než obecní školy a školky. Přitom ty jsou základem, to ostatní je jen nástavba. Nebo nyní jdou velké finanční prostředky na podporu dětských skupin, lesních školek apod., přičemž podle mého názoru by bylo určitě užitečnější věnovat je na výstavbu a přístavbu klasických mateřských škol. Na úrovni středního a vysokého školství by mělo získat větší podporu technické vzdělávání, protože ekonomika naší země stojí na průmyslu, stavebnictví a energetice."

Starosta městyse Okříšky Zdeněk Ryšavý uzavřel: „Myslím si, že období covidu nás dostatečně poučilo o tom, kam vedou představy, že budeme ekonomikou služeb a vše odněkud dovezeme, když pak nastane situace, že není odkud co dovézt anebo za nehorázné peníze."

Ivan Ryšavý, Moderní obec