V souhvězdí Vlasy Bereniky pozorujeme podivuhodnou spirální galaxii M64, známou též jako „Černé oko“ nebo i „Šípková Růženka.“ Na první pohled je výjimečná rozsáhlou oblastí temného kosmického prachu, která jí dává vzezření obrovského přivřeného oka. Jde o blízkou galaxii, která je od nás vzdálená „pouhých“ 17 milionů světelných let.
Přesto doposud nebylo jasné, jak vlastně přišla k neobvyklému vzhledu. Zároveň galaxie Černé oko ještě divnější, než na první pohled vypadá. Její vnější disk, který je bohatý na vodík, rotuje v opačném směru než vnitřní část galaxie. Právě tento rys navedl astronomy na pravděpodobné řešení záhady Černého oka.
Astronom Adam Smercina z University of Washington a jeho spolupracovníci našli důkazy pro to, že za výstřední design Černého oka je zodpovědný galaktický kanibalismus. Podle nich došlo k tomu, že Černé oko relativně nedávno (podle kosmického vnímání času) pozřelo menší satelitní galaxii bohatou na kosmický plyn.
Trpasličí galaxie o hmotě asi 500 milionů Sluncí
Podle výpočtů Smercinova týmu šlo o trpasličí galaxii o hmotě asi 500 milionů Sluncí, která byla překvapivě podobná nám důvěrně známému Malému Magellanovu oblaku, který je satelitem Mléčné dráhy. Pokud mají pravdu, vyvolává přízračný vzhled Černého oka materiál, který byl původně součástí pozřené galaxie.
Pohlcená galaxie se přitom původně nejspíš pohybovala po (částečně) retrográdní dráze, čili proti směru otáčení galaxie Černé oko. To věrohodně vysvětluje zmíněné protichůdné pohyby jednotlivých částí Černého oka.
O podobném scénáři se v případě galaxie Černé oko uvažovalo již dříve. Scházely ale přesvědčivé důkazy. Smercina a spol. využili pozorování zařízení Suprime-Cam na teleskopu Subaru a prohledali okolí dotyčné galaxie.
Jejich analýzy odhalily jasné stopy po nedávném splynutí s jinou galaxií. Uspořádání hvězd a dalších objektů v okolí Černého oka podle badatelů ukazuje na pohlcení malé satelitní galaxie. Jak víme z historie Mléčné dráhy i dalších galaxií, takové události nejsou ve vesmíru nijak zvlášť výjimečné.
Objev Smerciny a jeho kolegů nám kromě řešení záhady Černého oka rovněž nabízí obrázek možné budoucnosti Mléčné dráhy. Naše galaxie totiž nejspíš pohltí Malý Magellanův oblak a není vyloučeno, že se pak bude přinejmenším zčásti podobat Černému oku.
