Cílem je vyvolat diskusi o problému. Mezi navrhovanými řešeními jsou katastrofické půjčky a obligace, veřejně-privátní partnerství (PPP) a záchytný systém EU. Protože čtvrtina pokrytých škod z pojištění je průměr EU, v mnohých zemích to je však i méně než 5 %. Navíc progres klimatické změny přináší více škod a tento podíl pojistné ochrany se může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu dále snižovat.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna roku 2022: Triumf Kooperativy. Nejlepším makléřem PETRISK
Evropský dozorový orgán EIOPA a Evropská centrální banka bijí na poplach. Koncem dubna 2023 vytvořily a publikovaly společné memorandum. Pravděpodobnost a potenciální následky přírodních katastrof jsou všestranně podceňovány. Mnozí se spoléhají také na to, že v případě takové události převezme odpovědnost za škodu stát.
Částečně se může pojištění přírodních živlů vlivem zvyšující se četnosti a intenzity prodražit tak, že si ho nebudou lidé moct dovolit, připouštějí EIOPA i Evropská centrální banka a vyzývají k přemýšlení, jak s tím naložit. Mnozí pojistitelé mohou rovněž zvažovat, že by svoji pojistnou ochranu limitovali, anebo pro určitá rizika vůbec neposkytovali. Pro veřejné rozpočty by z toho mohla vznikat větší nákladová břemena. Rovněž by to vytvářelo podhoubí pro negativní následky pro ekonomickou a finanční stabilitu.
Protože není-li k dispozici pojistná ochrana, brzdí to u domácností a firem zotavení ze škod. Následnými škodami mohou být u jiných podniků narušení dodavatelských řetězců nebo ztížená obsluha dluhů, což by zase vytvářelo dodatečná rizika pro banky.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Zelený pokrok“ pokulhává
Minimalizace rizik a pojištění
Je nezbytné zvýšit zájem o pojištění pro případ řádění přírodních živlů, aby se podařilo omezit rostoucí následky přírodních katastrof na ekonomiku a finanční systémy. O tom hovořil Luis de Guindos, viceprezident Evropské centrální banky při představení zprávy. Pro včasnou prevenci škod je zapotřebí uskutečnit bezproblémový „zelený přechod“ pomocí efektivních opatření k přizpůsobení ekonomiky a společnosti klimatické změně. „Aby bylo možné efektivně chránit naši společnost, musíme se postarat o zvětšující se nepojištěné mezery a navrhnout vhodná řešení,“ prohlásila Petra Hielkema, předsedající EIOPA.
Mohlo by vás zajímat: NKÚ kritizuje bezpečnost a nedodělky na D1. ŘSD to považuje za účelové
Návrhy opatření
K podchycení má sloužit memorandum EIOPA a Evropské centrální banky, v němž nastínily řadu možných aktivit:
- Pojistitelé musí koncipovat své pojištění tak, aby domácnosti a firmy byly motivovány snižovat svá rizika, například cestou slev, pokud provedou příslušná preventivní opatření.
- Aby byla nabídka na pojištění celkově podpořena, lze rozšířit možnost poskytování katastrofických půjček (obligací), aby část rizika byla postoupena investorům na kapitálových trzích.
- Vlády mají zřizovat partnerství typu PPP (public-private partnership) a záchytné mechanismy, aby kryly část nákladů, které by naběhly v pojišťovnách v případě větších katastrof.
- K vlastní ochraně a k zajištění efektivního využití veřejných zdrojů financí by se měly vlády zasadit o redukci existujících rizik.
- Pojišťovací systémy na národních úrovních by mohly být doplněny veřejným systémem na úrovni EU. To by zajistilo, že se bude evropským zemím dostávat dostatek finančních prostředků k obnově po některých výjimečných velkých přírodních katastrofách.
Mohlo by vás zajímat: Petr Hrbáček: Stavět na kvalitní obchodní síti se vyplatí
Čas na diskusi
EIOPA i Evropská centrální banka nyní přivítá ohlasy a zpětnou vazbu na své návrhy. Během května se bude konat workshop, na němž by si vyměnily názory na tuto problematiku regulační úřady a rozhodující politické subjekty, pojišťovny a vědci.
Dokument k diskusi „Policy options to reduce the climate insurance protection gap“ lze jako PDF stáhnout ZDE.
Komentáře
Přidat komentář