"Příští týden jdu na pracovní úřad." Umělci na volné noze svolali demonstraci

ČTK Kultura ČTK, Kultura
5. 6. 2023 15:54
Na špatné pracovní podmínky a nízké příjmy toto pondělí upozornili někteří umělci před ministerstvem kultury. Na demonstraci pořádanou Asociací spisovatelů, ústeckou Galerií Hraničář nebo Asociací malých nakladatelů a knihkupců dorazilo několik desítek především mladých lidí, včetně matek s kočárky.
Kvůli špatným podmínkám a nízkým výdělkům se sešly desítky protestujících před ministerstvem kultury.
Kvůli špatným podmínkám a nízkým výdělkům se sešly desítky protestujících před ministerstvem kultury. | Foto: ČTK

Volali po zavedení takzvaného statusu umělce. Ten již ministerstvo kultury připravuje, protestující však mají k jeho přípravě výhrady.

Ministr kultury Martin Baxa z ODS mezi demonstranty přišel a slíbil, že se do konce června setká se zástupci asociací a profesních sdružení, varoval ale, že různé skupiny mají od zákona různá očekávání.

Zhruba od začátku pandemie koronaviru část české kulturní obce debatuje o zavedení takzvaného statusu umělce. Tento pojem označuje soubor opatření, která by se mohla týkat zajištění zdravotního či důchodového pojištění, nižší výše zdanění, lepšího odměňování či ochrany autorských práv. Zjednodušeně řečeno jde o způsob, jímž by stát mohl reagovat na fakt, že v kultuře dnes nemalá část lidí, od divadelníků přes zvukaře a osvětlovače po například překladatele, pracuje na volné noze a nemohou v podfinancovaném sektoru získat stálé zaměstnání.

Po pandemii a nyní kvůli vysoké inflaci mnozí říkají, že už si kulturou nevydělají na živobytí. "Z tvůrčí praxe se stává druhá nebo třetí směna, která má v životech autorek a autorů místo až po zaměstnání, ze kterého zaplatí nájem," řekl České televizi básník Ondřej Lipár z Asociace spisovatelů.

Stát k umělcům na volné noze nyní přistupuje stejně jako k podnikatelům. Právě to by chtěli změnit. "Odešel jsem z divadla na volnou nohu, pak jsem zjistil, že se to nedá s nájmem v Praze a dítětem, takže příští týden jdu na pracovní úřad," zmínil například divadelní režisér Jan Frič, držitel Ceny divadelní kritiky.

Divadelní režisér Jan Frič na snímku z loňského března, kdy převzal Cenu divadelní kritiky.
Divadelní režisér Jan Frič na snímku z loňského března, kdy převzal Cenu divadelní kritiky. | Foto: ČTK

"Víc než přiznání abstraktního statusu umělce potřebujeme sociální zajištění, kterého jinak nejsme schopni dosáhnout," doplňuje za pořadatele bohemistka Anna Štičková.

Postavením umělců na volné noze se už za pandemie začal zabývat Evropský parlament, podle nějž byl kulturní sektor v době koronavirových uzávěr zasažen ještě hůř než cestovní ruch. Proto v roce 2020 vyčlenila Evropská unie peníze na takzvané Národní plány obnovy. Česko se v rámci výzvy pro jejich čerpání mimo jiné zavázalo, že přijme právě status umělce.

Organizátoři protestu však tvrdí, že místo aby byl zákon připraven díky penězům z Národního plánu obnovy, výsledkem bude jen novelizace již existujícího zákona o některých druzích podpory kultury. Ta by však nezavázala Česko k tomu, aby lidem z oblasti kultury více pomohlo, jako to dělají například Španělsko nebo Portugalsko.

Demonstranti proto od ministerstva žádají slib, že status umělce schválí v rozšířené podobě, která by zahrnula i technický personál, kulturní novináře, překladatele, kurátory nebo třeba DJe.

"Dospěli jsme do fáze, kdy není možné se kulturou a uměním uživit. A dost možná už ani nedůstojně. Přičemž vláda minulý týden oznámila, že plánuje dále drasticky zasáhnout do už tak léta opomíjeného rozpočtu ministerstva kultury," uvedla jedna z organizátorů Anna Štičková.

Podle čtvrtečního článku Deníku N chystá ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS v rozpočtu na příští rok sebrat ministerstvu kultury 3,5 miliardy korun ze současných 18,5 miliardy.

Kultura je i přes mnohaleté vládní sliby dosáhnout jednoho procenta výdajů na kulturu ze státního rozpočtu opět na "chvostu zájmu", říká pořadatelka demonstrace. "A vsuvka z literatury: v literatuře má alespoň nějaký pravidelný příjem z tvorby jen pět procent spisovatelek a spisovatelů. Ale pro čtyři pětiny z těchto pěti procent je to jen kolem 5000 korun měsíčně," říká Štičková s odkazem na nedávný průzkum.

Ministr kultury Martin Baxa z ODS v pondělí reagoval, že materiál o statusu umělce předloží vládě do konce letošního roku tak, aby byla novela zákona účinná do konce roku 2025. "Postoje ke konkrétnímu obsahu jsou v rámci umělecké komunity různé, proto ministerstvo kultury komunikuje se širokým spektrem důležitých aktérů," říká Baxa. "Jsme na začátku dlouhodobého procesu, který není ohraničený a definitivní a bude se vyvíjet v průběhu času v souvislosti s aktuálními potřebami," dodává ministr.

K účastníkům demonstrace promluvila také Alicja Knast, generální ředitelka pražské Národní galerie.
K účastníkům demonstrace promluvila také Alicja Knast, generální ředitelka pražské Národní galerie. | Foto: ČTK

Pořadatelka demonstrace dále míní, že lidé z oblasti kultury se dlouhodobě potýkají se "systémovým nerespektem a mikroagresí vůči nám a našim profesím, ve kterých jsme mnozí a mnohé dobré, přičemž měřítka nemohou být zdaleka jen ekonomická".

Podle ní umělci zažívají nepochopení ze strany rodiny, spolužáků ze střední školy i úřadů. Ti argumentují, že si umělec svou nejprve školu a poté zaměstnání sám vybral, má povolání, které ho baví a jeho výkon se podle úředníků prostě nevejde do příslušných kolonek.

Anna Štičková míní, že kulturou se v Česku uživit nedá a i ti nejpopulárnější a komerčně nejúspěšnější umělci mají v závěru života tak nízký důchod, že musí pracovat do vysokého věku.

Krobot: Blbosti vylézají na povrch a rozmáhá se agresivita

“Vadí mi lidé, kteří rozdmýchávají agresivitu a konfrontaci a jsou hloupě vyhranění. Ano, jsou mezi politiky,” řekl v pořadu Spotlightu herec Miroslav Krobot. | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy