Nová studie, publikovaná minulý týden v odborném časopise British Medical Journal, hodnotila dlouhodobě přetrvávající příznaky a zdravotní následky spojené se stavem po koronavirovém onemocnění covid-19. Její výsledky ukázaly, že 17 % osob, které prodělaly toto onemocnění, nedosáhlo ani po 24 měsících po nákaze normálního zdravotního stavu.
Dosavadní studie, zkoumající dlouhodobé následky po prodělání covidu-19, vykazovaly poměrně značný rozptyl. V závislosti na použité metodice uváděly, že 22 % až 75 % postižených jedinců mělo po infekci koronavirem SARS-CoV-2 zdravotní problémy déle než jeden rok.
Mnoho z těchto studií zahrnovalo jen specifické skupiny obyvatel, zaměřovaly se na určité aspekty zdravotního stavu a nezahrnovaly prospektivní sledování. Jejich zobecnitelnost byla z mnoha důvodů omezená. Limitované znalosti a nedostatek konsenzu ohledně základního souboru výsledků stavu po covidu-19 tak vedly v observačních studiích k používání různých měřítek, což ovlivnilo jejich srovnatelnost.
Švýcarská studie
Švýcarští vědci komplexně charakterizovali stav po onemocnění na základě longitudinální studie provedené na kohortě v Curychu. Byly do ní zařazeny dospělé osoby s potvrzenou diagnózou infekce SARS-CoV-2 v období od 6. srpna 2020 do 19. ledna 2021. Srovnávací skupinu tvořili účastníci jiné studie, kteří infekci koronavirem neprodělali.
K analýze byly použity údaje získané z dotazníků. První dotazník zachycoval údaje o sociodemografických údajích, komorbiditách, zdravotním stavu před infekcí a průběhu akutní infekce. Po šesti, dvanácti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících po infekci vyplňovali respondenti další dotazníky, které shromažďovaly informace o symptomech, duševním a fyzickém zdraví.
Výsledek byl definován pomocí vlastního hodnocení stavu zotavení a celkového zdravotního stavu. Sekundárními výsledky byly prevalence a závažnost symptomů. Vlastní vnímání závažnosti bylo hodnoceno pomocí pětibodové Likertovy škály a stratifikováno do kategorií mírné, středně závažné a závažné.
Vědci dále hodnotili trajektorie symptomů a relativní zdravotní stav mezi šesti a 24 měsíci. Ke zkoumání negativních příznaků, jako je únava, dušnost, deprese, úzkost, stres a kvalita života, byly použity další metody hodnocení.
Výsledky naznačují, že covid není „rýmička“
Do studie bylo nakonec zapojeno 1 106 účastníků, z nichž 788 vyplnilo dotazník po 24 měsících a 776 vyplnilo všechny dotazníky mezi šesti a 24 měsíci. Většina účastníků (86 %) měla během akutního onemocnění covid-19 symptomy a 4,3 % vyžadovalo hospitalizaci. Přibližně 51,2 % účastníků byly ženy. Dobrou zprávou je, že 55,2 % respondentů se vrátilo k normálnímu zdravotnímu stavu za méně než jeden měsíc po infekci.
Za varující lze označit informaci, že téměř 23 % účastníků se do šesti měsíců po infekci zcela neuzdravilo. Mírné, středně těžké a těžké poškození zdraví bylo zjištěno u 16,2 %, 3,6 % a 2,7 % účastníků. Podíl účastníků, kteří uváděli, že se neuzdravili, se v průběhu času snižoval a činil 18,5 % po 12 měsících a 17,2 % po 24 měsících.
Více než 68 % účastníků hlásilo v průběhu času postupně probíhající zotavování. Do 24 měsíců se zdravotní stav zlepšil u 13,5 % účastníků, v 5,2 % se naopak zhoršil a ve 4,4 % zůstal stejný. Nejčastějšími udávanými příznaky byly únava, dušnost, malátnost po námaze, špatná koncentrace nebo paměť a změna čichu nebo chuti.
Po 24 měsících činil podíl účastníků s únavou 36,8 %, s dušností 23,4 %, s depresí 12,5 %, s úzkostí 11,7 % a stresem 7 %. Celkem asi 17 % osob nakažených virem SARS-CoV-2 nedosáhlo do 24 měsíců po nákaze normálního zdravotního stavu. Ačkoli se mnoho subjektů v průběhu času zotavilo nebo zlepšilo, u některých došlo ke zhoršení zdravotního stavu nebo ke střídání průběhů.
