Hlavní obsah

České technologie a start-upy prorážejí v Maďarsku

Budapešť

„Seděli jsme ve sklípku se starostou a řešili problémy obce. Stěžoval si, že bude muset zaplatit kupu peněz za opravy silnic. Ptal se, jestli by nešlo něco udělat. Zamyslel jsem se, inspiroval se v zahraničí a aplikoval originální technologii na opravu výtluků a výmolů s využitím tepelného záření,“ vysvětluje Antonín Koplík z hodonínské firmy Moram na výstavě Města budoucnosti pořádané na výstavišti Expo v Budapešti. České technologické firmy tam s podporou resortů průmyslu, zahraničí a agentury CzechTrade představily na sněmu Svazu maďarských obcí a jejich partnerských českých měst své produkty.

Foto: Thomas Kulidakis, Právo

Infraset zacelí tepelným zářením díry na silnicích za patnáct minut

Článek

Koplíkův přístroj Infraset zvládnou obsluhovat dva lidé bez dlouhého školení. Drť z recyklovaného asfaltu roztaví tepelné záření, energii dodává láhev s plynem, která vydrží podle výrobců dvě směny, tedy 16 hodin.

Oproti tradičnímu „látání“ nevznikají oddělené vrstvy, do kterých například při dešti zatéká a musí se brzy opravovat již jednou opravené. „Praktičnost, efektivita a nízké náklady sálajícího tepla infračerveného záření. Náš přístroj využívá přes tisíc obcí v šesti státech Evropy,“ vypočítává výhody Koplík, držitel mezinárodních ocenění za technologické inovátorství.

Nanonátěr jako z Gottovy vily

Inovativní produkty představila firma HF Servis. Produkty Impasol a Impaguard využívají nanotechnologii. „Po nastříkání jakékoliv plochy naším nátěrem stačí nečistotu setřít hadříkem. Lze použít i na sklo nebo lak automobilu – nečistota steče třeba i vlivem deště,“ vysvětluje technický ředitel Michal Founě.

Elektrická violoncella z 3D tiskárny vyrábějí v Přerově jako první na světě. Následovat budou kytary

Věda a školy

Ochranný nanonátěr je nanesen například na brněnském ikonickém orloji s kuličkami, Gottově vile, památníku konce druhé světové války v Plzni, zámku Štiřín nebo na budově České národní banky v Praze. Rodinná firma má vlastní vývoj, spolupráci s ní navázaly univerzity v Brně, Liberci či Plzni. „Aktuálně vyvíjíme samočistící polymery. Zasvítí na ně slunce a vypálí nečistoty,“ dodává Founě.

Jiný český start-up Clever Farm zase nabídl kontrolu zavlažování s využitím satelitních snímků.

Eory Dénes, starosta Visegrádu, středověkého hlavního města Maďarska a místa zrodu V4, už české technologie využívá a z nabídky si vybral i nové: „Máme zájem o inteligentní systém zavlažování, informační kiosky a Infraset firmy Moram pro opravu silnic.“

To starosta Čelákovic Josef Pátek chce automatizovaný úklid ulic. „Nedostává se zaměstnanců v městských službách, jeden stroj zvládne za den to, co pět lidí,“ říká.

Na řadě jsou chytrá města

„Zaměřujeme se na posun české ekonomiky od komponentní ekonomiky montoven k dodávkám komplexních řešení a hotových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. První vlaštovka je projekt Chytrá města neboli Smart Cities, učebnicový příklad spojující IT, zemědělství a urbanismus.,“ vysvětluje generální ředitel státní proexportní agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„České technologie, včetně start-upů, mají v Maďarsku výbornou pověst. Na jednom místě se setkaly firmy se zástupci samospráv, tedy zájemci a kupující, které jsme dokázali napřímo propojit,“ uzavírá český velvyslanec v Maďarsku Tibor Bial.

Ministerstvo průmyslu rozdělí 1,3 miliardy Kč na podporu start-upů

Internet a PC

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám