Článek
I díky elektronickému systému placení mýtného, kdy jsou platební brány označeny písmeny ENC, se však nezdržíme vůbec, a ještě nás průjezd dálnicí přijde zhruba o třetinu levněji než při placení v hotovosti nebo kartou.
„Krabičku“, tedy elektronický snímač a vysílač signálu, který se dobíjí libovolnou hotovostí, je nejlepší koupit přímo v Chorvatsku. Prodává se v okolí velkých mýtných bran, nebo i v trafikách za asi 15 eur (354 korun). Mýtné v plné výši pro osobák při cestě do Dubrovníku na trase z Maďarska a zpět je 72,70 eura, tedy 1745 korun, platba ENC přišla na 1365 korun. Velkou výhodou zařízení je, že ji lze sdílet. Příjemná je i cena pohonných hmot, v našem případě nafty, která se i na dálničních pumpách pohybuje v přepočtu pod hranicí třiceti českých korun.
V Dubrovníku nejsme poprvé a víme, že to byla spolu s Hvarem vždy nejdražší přímořská destinace. Hned při první návštěvě máme smůlu. Pod mostem Franja Tuđmana, který je úchvatnou bránou do města, kotví dva obří plovoucí hotely. Tisíce lidí, které jejich trupy vyplivly do úzkých uliček, způsobují, že zde není k hnutí. „Už dlouho se mluví o tom, že se bude počet těchto lodí regulovat. Lidé z nich v podstatě nic neutratí, naplní záchody a zmizí. Zítra už budou pryč,“ uvádí místní taxikář.
Dubrovník zakázal turistům tahat po městě kufry na kolečkách
Inflace je znát
Najíst se v historickém Dubrovníku není s plnou peněženkou problém. Ovšem inflace i zhruba patnácti až dvacetiprocentní zdražení, které prý způsobilo přijetí eura, je znát. Z ceny jídel do ruky se občas točí hlava. Domácí hamburger, mleté maso v housce, při kurzu 24 korun za euro vyjde na 360. Čevabčiči za necelé tři stovky, cheeseburger v housce za 240.
Lahev studené vody za 150 korun nekupujeme. Je to zbytečné. V Dubrovníku je několik kašen a všechny mají vodu pitnou. Restaurací je bezpočet. Ovšem s cenami až příliš vysokými. Čechy oblíbené kalamáry – porce za tisíc i více korun. Tedy 40 eur a víc. Podobné je to i s cenami za porci přírodního vepřového řízku s přílohou. Kdo má chuť na kvalitní bílou rybu, zaplatí ještě víc. Šedesát eur za kilogram, tedy 1430 korun, je spíše na dolní hranici nabídky. Ještěže se už nepočítá příloha…
Z chobotnice připravované na objednávku pod „pekou“, tedy na pánvi pod kovovým zvonem v horkém popelu, se najedí nejméně dva lidé.
Pití, zvláště na oblíbených místech, jako jsou schody z náměstí k horní části, je kapitola sama pro sebe. V kurzu je mojito. Cena 12 i 15 eur není nic výjimečného. Tak je to i s pivem. Ale řešení je. Za hradbami lze najít bez problémů restaurace o třetinu i polovinu levnější.
Podobné je to i na ostrovech. Například v Polače, což je jedno z center národního parku na ostrově Mljet, je zhruba čtyřicet eur za jakékoli jídlo na pobřeží zátoky zřejmě domluvenou sumou. Stačí však přejet zhruba tři kilometry na vypůjčeném elektrickém kole do centra parku a tam jsou ceny poloviční. Kupříkladu v hospodě Mali raj přímo u stezky kolem jezer. Slušná porce olihní na grilu včetně oblohy přijde na dvacet eur.
Hledat se vyplatí. A to i při cestě zpět. Stačí opustit dálnici na pár kilometrů a navštívit některé z menších měst na trase. Například v Ogulinu, kousek od nejdelšího tunelu na trase, místní „pizzerka“ Bonino nabízí nejen pizzu za v přepočtu 300 korun ve velikosti jumbo, ale i vepřové ražniči za 156, či mletou pljeskavici s pita chlebem nebo hranolky a oblohou za necelých 170 korun.
V Chorvatsku zavádějí zpoplatněné sprchy na plážích
Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Chorvatska