Ministerstvo zruší některé pohotovosti. Konečný počet určí pojišťovny

Lékařských pohotovostí by podle ministra zdravotnictví mohlo být v Česku méně než v současné době. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podle svých slov považuje za odpovídající pokrytí síť urgentních příjmů nemocnic. V současné době kraje podle informací na jejich webech zřizují 113 pohotovostí.

Urgentních příjmů ministerstvo ještě pod vedením Adama Vojtěcha navrhlo 89, mají postupně vznikat do roku 2026. Vytvořilo také mapu urgentních příjmů. Lidé podle Válka nyní nevědí, zda mají se zdravotními potížemi jet na pohotovost, nebo na urgentní příjem. Na pohotovosti navíc musí platit 90korunový regulační poplatek.

Síť nemocnic s urgentním příjmem

„Ministerstvo zdravotnictví skutečně plánuje systémové změny v zajišťování lékařských pohotovostních služeb. Povinnost zajistit lékařské pohotovostní služby se bude převádět z krajů, které pro zajištění nemají adekvátní nástroje, na zdravotní pojišťovny, které garantují dostupnost všech ostatních zdravotních služeb,“ přiblížil pro iDNES.cz mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Podle něj ministerstvo zároveň plánuje zřídit páteřní síť lékařských pohotovostních služeb pro dospělé, které by fungovaly při urgentních příjmech nemocnic.

„Kromě této páteřní sítě však pojišťovny v rámci zajištění dostupnosti budou mít možnost po dohodě s poskytovateli zdravotních služeb a místními samosprávami nasmlouvat i další lékařské pohotovostní služby mimo urgentní příjmy, které páteřní síť budou doplňovat,“ podotkl mluvčí ministerstva.

Současně dodal, že výsledná podoba sítě lékařských pohotovostních služeb tak v tuto chvíli není známa a bude záviset na smluvní politice zdravotních pojišťoven a síti urgentních příjmů.

Změny vyplynou až z legislativních změn

Redakce iDNES.cz oslovila i Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), zda již má k dispozici informace, jak by změna mohla vypadat. „Záměr bez bližších informací, respektive bez detailní znalosti rozsahu úprav, které vyplynou až z legislativních změn, nelze z pohledu zdravotní pojišťovny komentovat,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

Spojení lékařských pohotovostí s urgentními příjmy, kam vozí pacienty sanitky, by ve většině krajů znamenalo, že míst, na která se mohou pacienti obrátit, by ubylo. Počet by naopak vzrostl v Praze, Brně či Ostravě.

Zrušení pohotovosti by se mohlo dotknout například Nemocnice Mariánské Lázně. Nejbližší zdravotnické zařízení je v 35 kilometrů vzdáleném Chebu, či Stodská nemocnice, která je 62 kilometrů daleko.

„Naší prioritou je zajistit dostupnou zdravotní péči obyvatelům našeho regionu. Vzhledem k tomu, že Nemocnice Mariánské Lázně je primárním zdravotnickým zařízením pro přibližně 65 tisíc obyvatel z oblasti Mariánskolázeňska, Plánska, Tachovska a Toužimska, vnímáme zrušení lékařské pohotovostní služby jako velkou komplikaci především pro pacienty,“ řekla ředitelka Nemocnice Mariánské Lázně Veronika Kropfreiterová.

Nemocnice podle jejích slov zajišťuje lékařskou pohotovostní službu v oboru chirurgie a všeobecné praktické lékařství. Za rok 2022 v ní ošetřili téměř devět tisíc pacientů, tedy v průměru 25 pacientů denně.

„S jednačtyřicítkami člověka nepošleme pryč“

„Průměrná čekací doba je zhruba 30 až 40 minut. V případě, že se nahromadí více závažných stavů, může dojít k prodloužení čekací doby,“ doplnila Kropfreiterová s tím, že zatím o možném zrušení pohotovosti nikdo nemocnici nekontaktoval.

Mluvčí Bílovické nemocnice Magda Otáhalová podotkla, že pohotovost jako takovou nemocnice nemá, ale supluje jí nepřetržitý provoz interní ambulance. „Nic na tom měnit nebudeme, určitě když přijde v odpoledních, večerních či nočních hodinách člověk s jednačtyřicítkami, nepošleme ho pryč, ať jede třeba do Ostravy Poruby. To v žádném případě,“ komentovala Otáhalová s tím, že za odpoledne a za noc ošetří v průměru sedm lidí.

Například pacienti z okolí Dvora Králové nad Labem by museli na pohotovost do Trutnova či Hradce Králové. Primář chirurgického oddělení Pavel Křenovský poznamenal, že zrušení pohotovosti bude komplikace pro pacienty a rychlou záchrannou službu, či ekonomiku nemocnice.

„Je nutné si uvědomit, co bude zrušení pohotovosti znamenat pro rychlou záchrannou službu a personálně zdevastované okolní nemocnice, kde se urgenty chystají. V naší nemocnici jsme od 1. ledna do 1. dubna 2023 převzali 350 výjezdů rychlé záchranné služby, kam budou směřovány? Jsou všechny schopny převzít okolní nemocnice? Nemluvím o akutně odoperovaných pacientech,“ zdůraznil Křenovský.

Současně poukázal na to, že v regionu je tisíc ležících pacientů, například v domovech důchodců či Ústavu sociální péče Hajnice, odkud do nemocnice míří akutní případy.

Mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze Jitka Zinke podotkla, že větší zátěž by pražské nemocnice neměly.

„Většina LPS (pohotovostí pozn. red.) na území Prahy jsou již nyní součástí velkých urgentních příjmů pražských nemocnic. Otázkou je, jaký by mělo dopad zrušení LPS nebo urgentních příjmů v menších nemocnicích na území Středočeského kraje,“ doplnila Zinke s tím, že urgentním příjmem ÚVN projde za 24 hodin zhruba 100 až 150 pacientů, z toho asi 30 až 50 pacientů na pohotovosti.

Čekací doba se podle Zinke řídí vyhodnocením stavu pacienta na základě triáže (třídění dle stupně priority pacienta – podle obtíží, aktuálního stavu, urgentnosti): P1 ihned, P2 do 10 minut, P3 do půl hodiny, P4 do tří hodin, pacienti zařazeni do P5 musí čekat, až na ně „dojde řada“.

Chybí nonstop lékárny

Reportér iDNES.cz navštívil v pátek večer pohotovost ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) v Praze. Ta se od roku 2020 musí vypořádávat i s pacienty z Malešic, Strašnic, ale i jiných městských částí po zrušení pohotovosti v objektu polikliniky Malešice. „Já chodila do Malešic, tam byla pohotovost, skoro se nečekalo, hlavně byla hned vedle lékárna,“ naráží jedna z pacientek na absenci nonstop lékárny v areálu nemocnice.

Vinohradská pohotovost třídí příchozí pacienty podle závažnosti. Akutní stavy má ošetřit do čtyř hodin.

Nečekala dlouho, páteční podvečery jsou podle jednoho ze zdravotníků, který stál před pohotovostí a znal detailně její provoz relativně klidné. Nápor prý bývá spíš od neděle do čtvrtka. Často se jedná o pacienty, kteří nechtějí, nebo nemohou v týdnu ke svým obvodním lékařům, ale není to pravidlem.

Oproti ÚVN je třídění pacientů podle závažnosti rozdílné. Selhání, či nestabilní životní funkce znamenají ošetření okamžité, či maximálně do deseti minut. Naléhavé stavy ale musí počkat až devadesát minut a akutní do čtyř hodin. A to v případě, kdy není pacientů více, pohotovost nestíhá, pak i zde přichází na řadu triáž a možné prodloužení čekací doby.

Kdo přichází s neakutním problémem ,si počká déle, podle ohlasů facebookových skupin Prahy 10 i deset a více hodin. „Dostala jsem antibiotika, ale nevím, jak si pro ně zajedu. Syn bydlí za Prahou a já sotva sešla z kopce od tramvaje. V Malešicích to bylo u sebe,“ říká paní Hana, která i přes svůj pokročilý věk a horší chůzi si nechtěla přivolat záchrannou službu.

„Lidi to zneužívají, je mi devadesát, ale dokud neumírám, dojdu. Ale ten kopec je šílený,“ naráží na pro starší a hůře chodící pacienty zhoršenou dostupnost pohotovosti, která je v pavilonu S, tedy v dolní části areálu.

Pro příchozí od metra linky A Želivského, či stejnojmenné tramvajové zastávky jde o stovky metrů strmým kopcem. Oproti tomu dětská pohotovost je v areálu nedaleko hlavní brány a v době návštěvy zde nebyl žádný malý pacient.

Podle dostupných statistik provozu pohotovosti v Malešicích, která je ukázkou zrušené fungující a občany využívané služby, zde bylo ročně v průměru ošetřeno bezmála deset tisíc pacientů, z toho třetina dětí.

Vedení městské části Praha 10 v čele se starostou Martinem Valovičem mělo v komunálních volbách v programu její obnovu. Taktéž i profesor Jan Pirk, který se stal za stejnojmennou městskou část senátorem. Zatím se tak nestalo.

Do Motola i ze Středočeského kraje

Primářka Oddělení urgentního příjmu a LPS dětí z FN Motol Jitka Dissová pro iDNES.cz sdělila, že v okolí nemocnice již několik let žádné menší pohotovosti nejsou, v Praze funguje dětská pohotovost pouze ve FN Motol, FN Bulovka, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV), Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a Fakultní Thomayerově nemocnice (FTN).

„Do Motola na dětskou pohotovost jezdí ale i děti ze Středočeského kraje a z přilehlých krajů jako je Ústecký a Liberecký. Dětská pohotovost v Motole, která funguje již více než deset let v rámci Dětského urgentního příjmu, je dlouhodobě přetížená. O víkendech zde ošetříme kolem 350 dětí – a to jsou jen děti, které jdou s pediatrickým problémem na dětskou pohotovost do akutní pediatrické ambulance,“ komentovala primářka Dissová.

Páteční večerní návštěva pohotovosti byla pro personál poměrně klidná. Vinohradská nemocnice se ale musí vypořádávat s náporem po zrušení pohotovosti v Malešicích.

Současně zdůraznila, že téměř stejný počet dětí je v nemocnici během víkendu ošetřen na dětské pohotovosti v ostatních akutních ambulancích, tedy dětské chirurgii, ortopedii či ORL. Pokud podle ní budou ve všech nemocnicích s urgentními příjmy fungovat kvalitní dětské pohotovosti, pak se Motolu paradoxně počet pacientů i sníží.

Čekací doba se na dětské pohotovosti v Motole pohybuje v průměru kolem dvou až tří hodin, ale v kritických obdobích, třeba Vánoce, Velikonoce, svátky, mohou pacienti s mírnějšími obtížemi čekat i více než pět hodin. Pacienti s vysokou prioritou jsou pochopitelně ošetřeni přednostně.

Ve všední den na dětské pohotovosti v akutní pediatrické ambulanci ošetří kolem 50 dětí, o víkendech za jeden den i přes 150.

„Přetíženost dětské pohotovosti je dána několika faktory: nefungující PLDD (praktický lékař pro děti a dorost pozn. red.), banality, chybějící osvěta laické veřejnosti, nízké regulační poplatky. Důvodem k návštěvě dětské pohotovosti by nemělo být přetržené klíště, teplota 37,8 stupně trvající dvě hodiny nebo vysvětlení matky, že chodí do práce a nemá čas jít během dne k PLDD,“ doplnila Dissová.

Například v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav přes urgentní příjem pacientů projde denně okolo 150 lidí. „Po zapsání v triáži je čekací doba cca do čtyř hodin podle potíží a stavu pacienta. S navýšením počtu pacientů by se samozřejmě některé čekací doby výrazně prodloužily,“ uvedla mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová.